Vysočina – Kůrovec, přesněji lýkožrout smrkový, žil v lesích vždycky. V posledních letech se však jeho stavy prudce zvedly. Na svědomí má tisíce kubíků poškozeného dřeva.
Majitelé lesů se shodují na tom, že za rozšířením kůrovce stojí především počasí. Příkladem je loňský velmi suchý srpen a září.
Brouci se díky tomu mohli ještě před zimou znovu rozmnožit. Lesníci se proto obávají letošního jara.
Kůrovců by totiž mohlo být ještě víc než loni.
Ani silné lednové mrazy, které museli lýkožrouti na Vysočině přečkat, prý lesníkům v boji pro nim příliš nepomohly.
„Těžko se mi to odhaduje, ale řekl bych, že to může v úbytku kůrovce pro letošní sezonu pomoci tak maximálně z deseti procent.
Postup brouka to nezastaví," odhadl znalec v oboru lesního hospodářství Jiří Konopáč z Horních Vilémovic na Třebíčsku. Dospělí kůrovci podle něj přečkali zimu bezpečně v hrabance, odkud na jaře vylétnou.
Uhynout mrazem mohla pouze část larev schovaná pod kůrou stromů. Ovšem na celkovou populaci to zřejmě velký vliv mít nebude. Obavy majitelů lesů jsou tedy na místě. Brouci se nejspíš začátkem května začnou rojit a napadnou nové stromy, ve kterých vytvoří své nové kolonie. To bude znamenat úhyn stromu, jeho nutné odtěžení a riziko napadení okolních smrků.
Podle Václava Křivana, entomologa a předsedy Českého svazu ochránců přírody v Kněžicích na Jihlavsku, může za nekontrolovaným šířením kůrovce ve velké míře člověk. „Samozřejmě i počasí hraje svou roli, ale faktem je, že smrky dnes rostou tam, kde vůbec být nemají," upozornil Křivan. „Smrky jsou horským typem dřeviny, která potřebuje k životu stabilní podmínky. Přitom dnes se sázejí v polohách i pod čtyři sta metrů nad mořem, což jim absolutně nevyhovuje," popsal Václav Křivan.
Snadnému šíření kůrovce pomáhá vysazování smrkových monokultur.
Životní cyklus kůrovce se kvůli smrkové monokultuře urychluje a podstatně zjednodušuje. „Mladí brouci, kteří z jednoho stromu vyletí, to ke druhém nemají daleko. Stačí si jen vybrat z některého sousedního smrku a tam se dál množit," poznamenal Václav Křivan.
DOMINANCE SMRKU Smrk na Vysočině výrazně dominuje. Třetinu území kraje zabírá les a tři čtvrtiny z toho tvoří jehličnaté stromy. Vprůměru dva ze tří stromů v lesích na Vysočině jsou smrky. A nejde pouze o nešvar soukromých a malých majitelů lesních pozemků, stejná čísla vykazují i státní Lesy ČR, které na Vysočině obhospodařují více než třetinu pozemků.
Už pouze týden mají vlastníci lesů na likvidaci napadených stromů, ze kterých by v případě jejich ponechání v přírodě brzy vylétli mladí kůrovci. Při nedodržení této povinnosti hrozí majitelům pokuty.
Ze státních lesů bylo nutné od začátku roku odvézt 8 750 kubíků napadeného dřeva.
Podle mluvčí podniku Lesy ČR Evy Jouklové hotovo ještě není, dělníci to však do konce března stihnou.
Horší je situace v soukromých lesích. „Kvůli nečinnosti nebo pomalé reakci jsou na tom tyto pozemky hůře. V prvním březnovém týdnu tam ke zpracování zbývalo asi třináct tisíc kubíků dřeva," upozornila Jouklová.
Nejhorší situace v kraji je podle ní v okrese Třebíč a také na Telčsku. Právě tam proto státní lesníci nyní umisťují nejvíce lapačů, plastových schránek, do kterých kůrovce lákají a odchytávají. Na to používají i takzvané lapáky. Jsou to zdravé poražené nebo v zimě vyvrácené stromy, které po napadení brouky lesníci odvážejí z lesa pryč, a tím zabraňují dalšímu šíření kůrovce.
Lapačů a lapáků bude po celé Vysočině brzy více než šestnáct tisíc kusů.
Lesy na Vysočině
Lesy tvoří 31 % plochy kraje, z toho: 76 % jehličnaté dřeviny 24 % listnaté dřeviny Z celkového množství dřevin na Vysočině je: 66 % smrk 6 % borovice, 5 % buk 3 % bříza 1,5 % habr 1,2 % dub – dále jsou to jen okrajové dřeviny, např. javor, olše, jilm, jasan, topol, modřín, douglaska Podíl státních lesů na Vysočině – cca 36 % (zastoupení dřevin ve státních lesích přibližně odpovídá celkovému stavu v kraji)
