Státní podnik Lesy České republiky (LČR) zaplatí letos za opatření v boji s kůrovcem zhruba 110 miliónů korun. V porovnání s loňskem je to o necelou třetinu méně. Hrozbu kůrovcové kalamity se lesníkům dařilo zavčas odvrátit přijatými opatřeními.
„Místo řešení kůrovcové kalamity a svolávání kalamitních štábů se tak můžeme věnovat výchově a obnově lesních porostů a zlepšovat tak zdravotní stav námi spravovaných lesů i do budoucna,” uvedl generální ředitel LČR Svatopluk Sýkora.
Jak informoval mluvčí státního podniku Zbyněk Boublík, lesníci letos v lesích rozmístili 392 000 různých typů lapáků a 54 000 lapačů. Lapák je položený kmen stromu přikrytý větvemi, který slouží pro kůrovce jako návnada. Po jeho nalákání je kmen z lesa odvezen a kůrovec zlikvidován. Lapače lákají kůrovce za pomoci umělého feromonu.
Během srpna lesníci zpracovali 52 000 metrů krychlových tzv. kůrovcového dřeva, což je zhruba třetina množství, které lesníci zpracovali během loňského srpna. Od začátku roku do září bylo zpracováno 180 000 m3 kůrovcem napadeného dřeva. Loni bylo za celý rok zpracováno zhruba 650 000 m3 kůrovcového dřeva.
„Po kůrovcových těžbách u Lesů ČR většinou nevznikají holiny, jedná se o malé skupinky stromů, po jejichž vytěžení často nebude ani nutné zalesňovat,” uvedl Boublík. Díky přijatým opatřením a průběžnému zpracování napadeného dřeva nedochází podle lesníků k šíření kůrovce do okolí.
Podle odborníků z LČR jsou největší potíže s kůrovcem v okolí Národního parku Šumava a v sousedství majitelů lesa, kteří na ochranu před kůrovcem příliš nedbají. Potíže jsou i v okolí národních přírodních rezervací v Jeseníkách, kde jsou zásahy proti kůrovci podle požadavků Správy CHKO Jeseníky omezovány.
„I přes zvýšenou pozornost a vynaložené prostředky na těchto lokalitách počty napadených stromů významně neklesají či dokonce stoupají. Přesto i zde se daří držet kůrovce v nekalamitním stavu,” dodal Boublík.