Horizont
Petr Pithart
Příliš rychlé rozšiřování prostoru pro „samořídicí funkce přírodních systémů” se inženýrům výstavby pralesů vymyká z rukou, píše Petr Pithart, za jehož premiérování vznikl Národní park Šumava. Nechápu, proč politici i někteří komentátoři opakují nesmysl o tom, že současný spor o kůrovce je zpolitizován, že souvisí s volbami. Proti rychlosti rozšiřování pásma nezasahování protestují lidé (i politici) všech politických orientací už dlouhá léta, za různých vládních konstelací, ať byl ministrem kdokoli. Je to jedna z mála otázek obecného zájmu, při které stranická příslušnost nehraje žádnou roli.
Ano, je to spor o hodnoty: o to, co je budoucnost a jak za ni člověk může či spíše musí být konkrétně odpovědný. Anebo jak se za ni může skrývat jako za utopii.
Jde o cíl a o tempo přibližování k němu
Nejde o to, zda proti kůrovci zasahovat, či nezasahovat. Vždycky mělo jít o dohodu na cílovém stavu pásma nezasahování (kolik procent rozlohy parku) a hlavně o tempo, jakým je bezpečné se k dohodnutému cíli přibližovat (o kolik procent za rok, za pět, deset..., podle čeho tempo eventuálně měnit...). V neposlední řadě šlo o to, aby se tak dělo v souhlasném dialogu s obcemi na území parku.
Pod usnesením vlády České republiky č. 74 z roku 1991, zřizujícím Národní park Šumava, je můj podpis.
Jezdím na Šumavu čtyřicet let, znám ji. Vím dobře, co jsme tehdy chtěli: uchovat a zlepšit přírodní prostředí, samozřejmě včetně ochrany či obnovy samořídicích funkcí přírodních systémů; zachovat typický vzhled krajiny. S Ivanem Dejmalem, tehdy ministrem životního prostředí, který se o všechno zasloužil nejvíce, nám šlo o velký národní park, o park s lidmi, kteří na jeho území žijí a pracují. Kteří jej rádi navštěvují ne jako botanici, ale jako obyčejní turisté. Mohli jsme zvolit bavorskou variantu malé rezervace, ale vědomě jsme rozhodli pro – v Evropě mimořádně velký – prostor horské, a přitom (to je unikum Šumavy!) – kulturní krajiny. Té, o které píše Karel Klostermann. Právě takovou krajinou Šumava po staletí byla. Věděli jsme, že udělat z ní (z takové, jaká byla po pohromě v roce 1871 osázena stejnověkými smrky z celého RakouskaUherska) s pomocí brouka na části území prales je možné jen s nejvyšší opatrností.
Nevyslyšené slyšení
Stalo se, že do sporů o míru zasahování vstoupila další pohroma, tentokráte orkán Kyrill. Zasáhl, opakuji to znovu, do lesa vysazeného kdysi kvůli těžbě, nikoli do pralesa. Bursíkovo ministerstvo toho zneužilo, nechalo všechno ležet a sežrat broukem a pásmo se tak skokem rozšířilo. Zřejmě soudilo, že konala příroda, tedy konala dobře. Zasáhla však do uměle vytvořeného lesa! Svolali jsme tehdy do Senátu veřejné slyšení. Martin Bursík oznámil, že všechno bude tak, jak oni chtějí, otočil se na podpatku a odešel. Diskuse ho nezajímala.
Bylo to mimochodem už druhé veřejné slyšení na stejné téma na půdě Senátu: na prvním jsme naléhali, aby odpovědnost za celou situaci převzala vláda, nejen jeden ministr. Na žádné jiné téma nepořádal Senát veřejné slyšení dvakrát.
Všechno dnes nasvědčuje tomu, že nezodpovědný experiment (příliš rychlé rozšiřování prostoru pro „samořídicí funkce přírodních systémů”) se inženýrům výstavby pralesů vymyká z rukou. To jsme bohužel předpokládali. Prales z průmyslového lesa může vyrůstat jen velmi pomalu a hlavně za nejpřísnějších bezpečnostních opatření. Jinak se reakce nezadržitelně rozjede: stačí jen o něco teplejší léto, než se i při nejlepší vůli předpokládá... Kde je tentokráte „princip předběžné opatrnosti”, naprosto správná zásada všech opravdových ekologů?
Zapojit v umělé, kulturní krajině do netrpělivě ukvapené novotvorby pralesa kromě brouka ještě i přírodní katastrofu není fair. Být hejtmanem, konám.
Monitoring médií
- čtvrtek 18. červenec 2024
- Vláda odložila schválení energetické koncepce a souvisejících dokumentů (ČTK)
- Zástupci oboru: ČR by měla zapojit všechny dostupné zdroje obnovitelné energie (ČTK)
- Ochránci přírody objevili na Křivoklátsku kriticky ohroženého tesaříka alpského (ČTK)
- Tetřevů na Šumavě přibývá, výzkumníci jich napočítali o 250 víc než před 6 lety (ČTK)
- Do Bulharska přiletěly české vrtulníky, které budou pomáhat s hašením požárů (ČTK)
- Převrat v evropských lesích? (prumyslovaekologie.cz)
- Národní park Křivoklátsko je příležitostí i pro zdejší region (raport.cz)
- Nejen lyžaři. Průseku na Sádku budou nově využívat i letci na paraglidech (klatovsky.denik.cz)
- V jihočeských lesích rostou barevné houby. Lidé by měli sbírat jen ty, co znají (taborsky.denik.cz)
- středa 17. červenec 2024
- Vláda ve středu projedná strategické dokumenty k vývoji tuzemské energetiky (ČTK)
Poslední komentáře
-
ASZ ČR požaduje jasné rozlišování státních a soukromých lesů (asz.cz)
Obávám se, že Vaše odpověď je přesně ve stylu "vlastníkům lesů lesáky a ... -
ASZ ČR požaduje jasné rozlišování státních a soukromých lesů (asz.cz)
Připomínek ASZ bych se rád zastal, jsou vcelku rozumné a u OLH a plateb ... -
„Raději začneme včelařit.“ Myslivci se obávají pokut, které jim chce rozdávat stát (novinky.cz)
Tak páni myslivci včelařte a věřte, že včelky vyžadují péči, což vám ... -
Kladivo na myslivce (MF DNES)
Tak pod "pokličkou našich nimrodů", jak je možné, podobně jak u kůrovců ... -
ASZ ČR požaduje jasné rozlišování státních a soukromých lesů (asz.cz)
Ale ano, dále je upravováno na krajích a ty často požadují platný ... -
Jakub Hruška: Česká krajina zažívá krizi biodiverzity. V přírodě ubývá hmyzu, ptáků, v podstatě všeho (novinky.cz)
Panu profesoru rodinný les nesežral kůrovec, pan profesor rodinný ... -
ASZ ČR požaduje jasné rozlišování státních a soukromých lesů (asz.cz)
No, soukromý vlastník lesa jsem, žádnou osnovu protokolem o převzetí ... -
ASZ ČR požaduje jasné rozlišování státních a soukromých lesů (asz.cz)
Ale soukromý vlastník, pokud chce dotaci, musí LHO převzít...není to ...