Bývalý ministr životního prostředí RNDr. Miloš Kužvart říká:

Jižní Čechy – Ministr životního prostředí z let 1998 až 2002 a náš přední ekolog Miloš Kužvart zaslal začátkem srpna společně s dalšími občany otevřený dopis prezidentu Miloši Zemanovi.Žádá ho, aby se zasadil o vyšetření, kdo a proč nechal kůrovcem vědomě zničit šumavské lesy. Uvádí, že škody jsou nedozírné. Závěry soudního znalce Ing. Karla Simona hovoří o škodě ve výši asi 100 miliard korun. Sám Kužvart považuje kůrovce za největší ekologickou katastrofu v ČR. V parlamentu se před jeho rozpuštěním připravoval ke schválení nový zákon o NP Šumava. Pokud by byl přijat s chybami, znamenalo by to legalizaci vědomých chyb i v budoucnu, a to se podle Miloše Kužvarta nesmí stát.

* Proč se obracíte na prezidenta a ne na ministry či poslance?

Protože zničené šumavské lesy jsou výsledkem vědomého rozhodování politiků – ministrů životního prostředí z let 2003 až 2010 a jejich podřízených ve vedení NP Šumava. Vina ale padá i na všechny, kdo po roce 2002 začali prosazovat při správě šumavských lesů zhoubnou teorii „bezzásahovosti”. Dosud byly všechny pokusy o vyšetření toho, kdo a proč tuto ekologickou katastrofu způsobil, zameteny pod stůl. Prezident Miloš Zeman ještě jako důchodce z Vysočiny měl možnost si z vrtulníku Šumavu prohlédnout, pěšky vystoupal na Plešné jezero, vloni si prohlédl zdevastované lesy u pramene Vltavy i v části bavorského národního parku. Několikrát besedoval s místními lidmi, se starosty, lesníky i s vědci, takže je se situací dobře obeznámen. Věřím, že z titulu své funkce nedovolí, aby byl tento doslova zločin na naší přírodě zameten pod koberec.

* Které odpovědné politiky máte na mysli?

Ministry životního prostředí po roce 2002, tedy Libora Ambrozka a zejména Martina Bursíka a Ladislava Mika. Svoji odpovědnost nese i ministr Jan Dusík. V důsledku jejich chybných politických rozhodnutí je přibližně 20 000 hektarů šumavských lesů zcela zničených a hrozí, že na části Šumavy budou místo zelených lesů pouze holiny. Hřbitov lesa nastojato! Politickou vinu nesou i tehdejší předsedové vlád Vladimír Špidla, Stanislav Gross, Jiří Paroubek i Mirek Topolánek i bývalý předseda Sněmovny Miloslav Vlček. Všichni dostávali dopisy, petice a protesty, aby zastavili šílené experimenty s kůrovcem, které prosazovali jim podřízení ministři a ředitelé parku. Nejvíce pak v letech 2007 až 2010 ředitel František Krejčí, jmenovaný ministrem Bursíkem. Ten má jeden z největších podílů na této přírodní katastrofě, které se dalo bez problémů předejít. Existuje i řada důvodných podezření, že právě v tomto období docházelo na území parku k závažné hospodářské trestné činnosti. Věřím, že Policie ČR veškerá obvinění řádně vyšetří!

* Ono ale už je teď tak trochu po bitvě. Vy sám se cítíte být skutečným odborníkem na kůrovce?

Vystudoval jsem geochemii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, rok na to jsem obdržel titul doktora přírodních věd a poté jsem absolvoval postgraduální studium dálkových metod výzkumu Země. Problematikou kůrovce se zabývám dvacet let od doby, kdy jsem jako spoluzakladatel Společnosti pro trvale udržitelný život inicioval diskusi a formulaci odborných stanovisek k problému Šumavy a kůrovce. A od roku 1998, kdy jsem se stal ministrem životního prostředí, bylo moji povinností tyto znalosti využít. Bezesporu jsou fundovanější odborníci. Ale ve srovnání s veterinářem Jaromírem Bláhou z Hnutí Duha nebo teatrologem Vladimírem Justem, kteří vehementně prosazují teorii bezzásahovosti, se za odborníka považuji. Na Šumavě máme co dělat se smrkovými, geneticky nevhodnými stejnověkými umělými monokulturami. Tyto porosty jsou ideální pro šíření kůrovce. S přirozeným prostředím různověkého smíšeného lesa to nemá nic společného. A zde je pádný argument pro ony rychlokvaškové ekology z korun šumavských smrků, že za hranicemi v Bavorsku se nezasahuje proti kůrovci. Ano, ale tam se jedná o zcela jiný druh lesa, kde bezzásahovost neznamená plošné umírání lesa jako u nás. V šumavských lesích se kůrovcová kalamita objevovala především v důsledku vichřic, které polámaly značné lesní plochy. A ty, pokud se včas nevytěžily, se pak staly ohnisky rozmnožení kůrovce.

* I za Vašeho ministrování se ale řešil problém kůrovce na Šumavě...

V první polovině devadesátých let se kůrovec začal na Šumavě jako již mnohokrát v minulosti rozšiřovat. Mimochodem, tehdy byl ve vedení parku František Krejčí. Můj předchůdce, ministr František Benda, v roce 1994 ředitele Krejčího nakonec odvolal a jmenoval ředitelem NP Šumava zkušeného lesního inženýra Ivana Žlábka, který začal napadené lesy asanovat. Když jsem se stal ministrem, byl jsem postaven před rozhodnutí, zda kůrovcem napadené lesy ponechat osudu, nebo na sebe vzít odpovědnost a dát souhlas k diferencovaným zásahům proti kůrovci. Tedy včetně některých porostů v I. zóně. Rozhodl jsem se pro druhé řešení. A tímto mým politickým rozhodnutím bylo vedení NP Šumava v čele s Ivanem Žlábkem umožněno, že do roku 2002 byl kůrovec v těchto lesích fakticky zlikvidován do normálního přirozeného stavu. Po volbách v roce 2002 předseda tehdejší vlády Vladimír Špidla spolu s ministrem Ambrozkem bohužel podlehli tlaku zastánců teorie, že příroda si pomůže sama, a v roce 2003 odvolali zkušeného ředitele NP Šumava Ivana Žlábka. Do vedení parku přišel Alois Pavlíčko. Ten opět začal hospodařit v duchu této teorie. Toho bych však až tak nevinil. Za hlavního viníka katastrofy považuji ministra Martina Bursíka, který po větrném orkánu Kyrill 17. a 18. ledna 2007 nedovolil vichřicí polámané stromy v I. zóně parku vytěžit. A jím dosazený ředitel František Krejčí pak ponechal přibližně 140 tisíc metrů krychlových polomů a vývratů na celé ploše parku ležet ladem. Kůrovec se v těchto polomech výrazně rozmnožil a v dalších letech nekontrolovatelně vylétl do okolních lesů a napadl je. To je ta pravá příčina, proč mu k dnešnímu dni padlo za oběť okolo dvaceti tisíc hektarů šumavských lesů. To představuje přibližně osm až deset milionů kubíků dřevní hmoty!

* V čem je tedy podle Vás podstata toho, co nazýváte zločinem za 100 miliard?

Není stomiliardová škoda na státním majetku, které se dalo předejít, zločinem? Předseda vlády, ministr, tím spíše ministrem jmenovaný ředitel parku, jsou jen dočasně zvolenými úředníky, kteří na sebe dobrovolně vzali povinnost s péčí řádného hospodáře spravovat veřejný majetek. Zkusím primitivní přirovnání: Je to stejné, jako kdyby při požáru domku náčelník hasičů zakázal hasit s tím, že si majitelé pomohou sami. Požár by pak přeskočil na celou vesnici a ta by shořela.

* Proč ale rozhodnutí těchto ministrů či ředitele Krejčího veřejně obhajuje i řada vědců?

Zpočátku jsem to nechápal, ale nyní už vysvětlení mám. Dostala se mi do ruky informace MUDr. Jany Markové z Č. Budějovic, která si dala tu práci a s pomocí internetu, zejména www.isvav.cz zjistila, že například Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity na výzkum v letech 2003 až 2011 obdržela z národních zdrojů 1,1 miliardy korun, českobudějovické Biologické centrum AV obdrželo z různých státních a evropských grantů a fondů více než dvě miliardy korun. A v posledních letech právě na Přírodovědecké fakultě byla jmenována řada docentů a profesorů, z nichž mnozí své vědecké tituly získali právě díky štědře dotovanému „šumavskému výzkumu” a kůrovce vášnivě na veřejnosti obhajují! Řada z nich obdržela finanční částky na výzkum o šumavské přírodě a kůrovci. Doporučuji přečíst si z veřejně dostupných zdrojů, o jaké vědce se jedná a jaké částky prošly jejich účty. A jako občana mne zajímá, co je konkrétním výsledkem jejich výzkumu? Proto jsem již požádal ministra životního prostředí Tomáše Podivínského a v dopise o to žádáme i prezidenta, aby nechali prověřit, jak efektivně byly vynaloženy částky na vědecké výzkumy a co je jejich výsledkem. Sporné jsou i dotace, které byly vedení NP Šumava v čele s Františkem Krejčím v letech 2007 až 2011 poskytnuty ministerstvem, tedy rozhodnutími s podpisy ministrů Bursíka, Mika a Dusíka. Celkem ze státních prostředků byla do NPŠ „nalita” za éry ředitelování Františka Krejčího téměř miliarda korun. A výsledkem má být oněch 20 000 hektarů zničených šumavských lesů? Veřejnost asi neví ani další skutečnost, a sice že se v NP Šumava, v takzvaných II. a III. zónách, těžilo nejvíce právě za ředitelování Františka Krejčího. Bylo vytěženo a převážně do Německa a Rakouska prodáno více než milion kubíků kvalitních šumavských smrků, velice často pod tržní cenou. Přitom většina šumavských pil kvůli nedostatku kvalitní a cenově dostupné dřevní hmoty zkrachovala! Žádáme tedy pana prezidenta, aby se zasadil i o vyšetření hospodaření v NP Šumava za éry Františka Krejčího, ministrů Bursíka, Mika a Dusíka.

* Vypadá to, jako byste fandil Miloši Zemanovi a tedy i SPOZ. V tomto týdnu se dokonce objevila zpráva, že budete lídrem kandidátky SPOZ právě v jižních Čechách?

V únoru 2007 jsem kvůli nesouhlasu s politikou tehdejšího vedení ČSSD i se vzpomínkou na podraz na Miloši Zemanovi při prezidentské volbě vystoupil z ČSSD. Veřejně se hlásím k tomu, že svým přesvědčením jsem sociální demokrat, a stejně jako Miloš Zeman i já si přeji v předčasných volbách vítězství sociální demokracie. Když si prostudujete program ČSSD a SPOZ, nenajdete v nich žádný zásadní rozdíl. Před několika lety jsem pro SPOZ sepsal na základě žádosti Miloše Zemana kapitolu Ochrana životního prostředí a velmi mne potěšilo, že části této kapitoly, týkající se vazby ochrany životního prostředí na dopravní politiku či energetiku, byly využity ve volebním programu SPOZ „Program 300”. Ano, dostal jsem nabídku stát jako nezávislý v čele kandidátky SPOZ v Jihočeském kraji pro předčasné parlamentní volby a velice vážně ji zvažuji. Nicméně mou nominaci ještě musí schválit orgány SPOZ, takže tuto informaci zatím berte jako předběžnou. Jsem ale připraven nabídnout SPOZ a jejím voličům své zkušenosti právě při řešení ekologických problémů regionu. Vždyť souvisejí se zaměstnaností a tedy i sociální politikou a ekonomikou. Pro mne je SPOZ strana téměř identická s ČSSD. Mrazí mne však v zádech, když slyším, že Vladimír Špidla chce být ministrem životního prostředí! Besedoval jsem v Nové Peci a Horní Plané se starosty, kteří mi řekli, že se kdysi obrátili právě na premiéra Špidlu, aby pomohl povolit lanovku z Nové Pece na Smrčinu a tím napomohl řešit obrovskou nezaměstnanost v regionu. On je prý doslova vypoklonkoval. Nepomohly ani zoufalé argumenty o silném znečišťování životního prostředí auty a autobusy, jezdícími nejkrásnějšími šumavskými lesy na Hochficht! Právě Vladimír Špidla byl v Zemanově vládě ministrem práce a sociálních věcí a pak evropským komisařem pro zaměstnanost. Není mi však známo nic zásadního, co pro likvidaci nezaměstnanosti u nás udělal! A když si najdete jeho vyjádření o kůrovci od roku 2003 dosud, přesvědčíte se, jaké veletoče ve svých názorech učinil. Byl to on, kdo jako předseda vlády de facto nechal přes protesty veřejnosti i odborníků ministrem Ambrozkem vytvořit podmínky pro šumavskou kůrovcovou katastrofu! Doufám, že vedení ČSSD jeho nominaci na ministra životního prostředí zváží.

* Jak byste chtěl situaci na Šumavě řešit Vy?

Je třeba pokračovat v likvidaci kůrovce, jak to činí současné vedení v čele s Jiřím Mánkem. Dále je třeba přijmout dobrý zákon o NPŠ, který bude natolik jasný, že si ho žádný ministr, natož ředitel parku, nebude moci vysvětlovat po svém. Je třeba vyslyšet názory obyvatel, kteří v tomto regionu po staletí žijí, protože mají stejná práva jako například tetřev. Je třeba řešit i vysokou nezaměstnanost v tomto kraji. Je tragédií, že je většina šumavských pil a dřevařských závodů zavřená. Přitom se kvalitní dříví ve formě kulatiny vyváží! Zkuste si spočítat, kolik občanů by našlo práci jen likvidací oněch deseti milionů kubíků uschlých lesů a jejich zalesňováním! To je ale problém celkového vedení státu, toho, jak nakládá s národním přírodním bohatstvím. Moje kritika jde i na hlavu vedení Lesů ČR a ministrů zemědělství, kteří je řídí. Proč připustili situaci, že byl zdevastován dřevozpracující a nábytkářský průmysl s desítkami tisíc pracovních míst? Věřím, že se najde odborník, který navrhne opatření k obnovení tohoto odvětví, jež může vytvořit chybějící pracovní místa. A to Šumavou počínaje! Musí se najít taková zákonná norma, která omezí vývoz dřevní hmoty do zahraničí a dá přednost domácím zpracovatelům! Věřím, že pan prezident se zasadí i o zákon, který umožní efektivní využití dřevní hmoty k vytvoření nových pracovních míst. Deklaroval jsem, že pokud v době příprav voleb některá strana sociálnědemokratické orientace projeví zájem o mé zkušenosti nestranického odborníka, rád jí pomohu při přípravě zákonů, které je třeba po volbách přijmout či změnit. První to udělala SPOZ. Mám eminentní zájem podílet se na všem, co napomůže naší zemi k vymanění se z hospodářské krize a narůstajícího sociálního napětí ve společnosti. A přitom zachovávat ono unikátní přírodní prostředí, které v naší zemi máme. Rád tedy SPOZ coby nezávislý kandidát pomohu. S řadou zákonodárců jsem již spolupracoval nejen v oblasti ochrany přírody, ale i v oblasti úspor energií či nakládání s odpady.

***

RNDr. Miloš Kužvart Narodil se 20. listopadu 1960. Je ženatý a má 3 děti. Vystudoval geologii a geochemii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Do roku 1989 pracoval v Ústředním ústavu geologickém. Účastnil se vědeckých expedic, podílel se na činnosti environmentálních organizací. Psal do samizdatového ekologického bulletinu, spoluzakládal v 90.letech Společnost pro trvale udržitelný život. Přednášel na Přírodovědecké fakultě UK Praha a na Fakultě ochrany životního prostředí Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Ve vládě Miloše Zemana byl ministrem životního prostředí. V roce 2002 byl zvolen poslancem a pracoval jako místopředseda sněmovního Výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí a předseda Podvýboru pro problematiku korupce při Branně-­bezpečnostním výboru.