Suché léto mimořádně svědčilo kůrovci, který využil situace, kdy se stromy jen těžko brání. Ve státních lesích se musí vytěžit čtyřikrát víc poškozeného dřeva než loni.
VYSOČINA Tento problém je velký asi pět milimetrů, ale rozhodně není možné ho jako protivníka podcenit. Už jen proto, aby Vysočina nedopadla jako před lety Šumava.
Letošní horké a hlavně suché léto náramně svědčilo množení a aktivitě lýkožroutů.
Majitelům lesů způsobil velké škody, s kterými se musí co nejrychleji vypořádat.
Ve státních lesích na Vysočině našli lesníci během celého roku 22 tisíc metrů krychlových kůrovcového dřeva. „Z toho bylo již 19 tisíc zpracováno," reagovala mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová. Hrozivě vypadá srovnání s rokem 2014. „Jedná se o nárůst o 16 tisíc metrů krychlových, to je přibližně čtyřnásobek," podotkla Jouklová.
Nejhorší situace je na Třebíčsku, což potvrdil i letecký průzkum. „Při monitorovacích letech státní správa lesů krajského úřadu i městských úřadů zhodnotila rozsah poškození lesních porostů. Nejnepříznivější situace je v části okresu Třebíč, kde je výskyt ohnisek velice častý. Naopak téměř bez problému je oblast nejvyšších poloh kraje," hodnotí aktuální situaci krajský radní Zdeněk Chlád.
Napadené stromy musí vlastníci co nejdříve odstranit. Čím dřív, tím lépe. „Pokácet, vyčistit, odkornit, odvézt. Kůrovce nesmíme nechat se rozjet, to by bylo neštěstí," říká dlouholetý děkan a proděkan Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně Ladislav Slonek.
Podle experta z Nového Města na Moravě je nejhorší si v těchto situacích myslet, že si příroda pomůže sama. „To je strašný omyl. My jsme přírodu přetvořili. Šumava byla před lety vykácená, aby jinde bylo dřevo, které putovalo třeba až do Hamburku. Na Vysočině se zase hodně kácelo kvůli dřevěnému uhlí, protože tady byly hutě, jako třeba v Kadově. Bukojedlové lesy postupně zmizely a místo nich přišel smrk," vysvětluje Slonek.
Běžně stromy kůrovce zahubí samy. Za sucha nemají sílu
Podle údajů z hejtmanství pokrývají lesy třetinu území kraje. A sedm stromů z deseti jsou právě smrky, které nemají takovou odolnost. „Překvapivé je, že se tady objevuje severský typ kůrovce, byl identifikován i na jednom ze stromů v Novém Městě na zahradě," poukazuje Slonek.
Lesníci proti kůrovci bojují lapači (plastová past s feromonovým odparníkem) i generacemi vyzkoušenými lapáky (pokácený zdravý strom sloužící jako návnada). Jenže severská varianta kůrovce si jich nevšímá. „Je zákeřnější, jde přímo do stojícího dřeva," tvrdí lesní rada společnosti Kinský Žďár Miroslav Matoušek.
Kinští kolem Žďáru hospodaří zhruba s 5 800 hektary lesa. I když právě vyšší partie Vysočiny odolávají podle monitorovací zprávy lépe, museli Kinští vykácet tři tisíce kubíků dřeva. Část uschla sama i bez napadení kůrovcem.
V roce s průměrným množstvím srážek by se stromy ubránily, bez vláhy však nedokážou kůrovce zahubit. „Když není dost vody, nefunguje obranný mechanismus stromů. A navíc v takovém počasí vývojový cyklus brouka trvá pouhých pět týdnů, letos tak stihl kůrovec tři generace," hrozí se Matoušek. „Dopady sucha budeme řešit ještě další dva tři roky," dodává.
Z pohledu Kinských je nejvíc poškozeno okolí Velkého Dářka, které navíc před dvěma roky výrazně poškodila vichřice. Rozhodující pro další vývoj kalamity bude charakter nadcházející zimy.
Kromě těžby suchých a napadených stromů nedělá radost majitelům lesů ani pád cen na trhu. „Cena dřeva v důsledku obrovského přebytku v tuto chvíli klesá," potvrdil Tomáš Havlík, ředitel nákupu kulatiny ždírecké pily Stora Enso.
Brouci trápí i sídliště
Kůrovec se zdaleka netýká jen rozlehlých lesních porostů. Na lýku si „pochutnává" také na jihlavském sídlišti Na Dolech. V hájku za domy na Kainarově ulici, který společně s protihlukovou stěnou dělí obyvatele domů od ruchu z nedalekého přivaděče, napadl během měsíce zhruba dvacet stromů. A další budou podle všeho následovat.
„V úterý tady začali ty nemocné stromy kácet," hlásí Jana Vokounová, která bydlí hned vedle zmiňovaného lesíka. „Jeden z těch pánů říkal, že do jara to stejně půjde k zemi všechno. To znamená, že tu pak budeme mít jen holou pláň," obává se konečných důsledků.
Zpočátku si prý myslela, že stromy někdo ničí záměrně. „Vypadalo to totiž divně. Mezi zelenými stromy najednou trčel jeden úplně rezavý. A jelikož vím, že některým lidem ty stromy vadí, protože jim přes ně nejde do bytu slunko, napadlo mě, že je snad někdo polévá něčím jedovatým," přiznává.
Viník je však jiný. A obyvatelé sídliště kvůli kůrovci zřejmě přijdou o svoji zelenou zónu. „Vůbec jsme neměli pocit, že žijeme ve městě. Pokud se vyplní prognóza, že tady nezbude ani strom, zvýší se určitě i hlučnost z přivaděče," dodává Vokounová.
