ROŽNOV/PRAHA S nástupem podzimu si správci lesů oddechli. Chladnější období mělo občerstvit jehličnany, vysušené po mnohatýdenních loňských vedrech, aby dokázaly vzdorovat rychle se množícímu lýkožroutovi smrkovému.
Jenže počasí nahrává broukovi i dál. „Průběh zimy nenasvědčuje zásadnímu poklesu kůrovce, jeho zvýšený výskyt je důsledek loňského roku," krčí rameny Pavel Popelář, vedoucí lesnického oddělení na Správě CHKO Beskydy. „Hlavně u smrků lze proto očekávat dost velké potíže," dodává jedním dechem.
A moravskoslezská chráněná oblast není jediná. Na náročný rok se chystají třeba i ochránci v Krkonoších. „Co se týče zvýšeného výskytu kůrovce, záleží na vývoji počasí, ale očekáváme problémy," reaguje Radek Drahný ze Správy KRNAP.
Situaci by ještě mohl změnit studený a deštivý březen a duben a chladnější léto, avšak předpovědi meteorologů zatím nic takového nenaznačují.
Kůrovce bude třikrát víc než loni
Na kalamitu se začali připravovat i hospodáři. Zástupci Lesů ČR včera prohlásili, že oproti už tak špatnému loňsku čekají letos trojnásobný nárůst množství kůrovce. Jak tvrdí Václav Lidický, technický ředitel Lesů ČR, brouk v největší míře ohrožuje lesy v Olomouckém a Moravskoslezském kraji. Nejsou v takové kondici jako stromy v jiných částech republiky. „Oslabené porosty jsou pro kůrovce ideálním útočištěm. Pokud se kůrovci přemnoží, mohou napadnout stovky hektarů lesa," vypočítal Lidický.
Proto chce letos státní podnik do boje proti lýkožroutovi investovat rekordní částku. Zatímco v minulosti to bylo 50 milionů ročně a loni 80, nyní půjde do záchranných opatření rovnou 130 milionů korun.
Kromě instalace desítek tisíc feromonových lapačů a chemického ošetření kůry lesníci položí i 200 tisíc lapáků. Tedy pokácených stromů, které se přikryjí větvemi. Kmen potom vylučuje stejné látky jako oslabené stromy a tím naláká kůrovce. Po napadení jsou lapáky odvezeny nebo ošetřeny, aby lýkožrout nedokončil svůj vývoj.
A ve hře je samozřejmě i těžba. Podle expertů se musí lesy průběžně hlídat a napadené stromy pokácet, než brouk vyletí a zahnízdí se jinde.
„Monokultury by zemřely tak jako tak"
I když ochránci přírody souhlasí s tím, že loňský extrémně suchý a teplý rok kůrovci pomohl, nepůvodní jednodruhové lesy by prý padly tak jako tak. „Monokultury v nižších a středních polohách odchází dlouhodobě. A pokud neodejdou kvůli kůrovci, odejdou kvůli parazitující houbě václavce," popisuje Jaromír Bláha z Hnutí Duha. „Tyhle lesy je proto nutné co nejdřív nahradit smíšenou výsadbou dubů, buků, habrů či jedlí," doplňuje.
Jejich výhodou je, že koření mnohem hlouběji než smrky. Proto i v suchém období snáze dosáhnou na podzemní vodu a zůstávají silné.
Takové vize se ale moc nelíbí dřevorubcům. Právě snadno přístupné monokultury jim zajišťují relativně jednoduché a rychlé kácení.
Mšice, kloubnatka i sypavka
Horký loňský rok ovšem pomohl i dalšímu škůdci – mšici smrkové. Především v Ústeckém kraji masivně napadala nepůvodní smrk pichlavý.
Odolný strom se tu vysazoval na začátku 90. let jako náhrada za dřeviny zničené imisními kalamitami. Pouze smrk pichlavý se dokázal vypořádat s narušeným životním prostředím.
Podle ekologů ale lesníci zapomněli, že smrkyměli zavčas pokácet a nahradit tradičními jehličnany. I proto souhra horkého léta, několika posledních mírných zim a jejich přestárlosti způsobila loňskou kalamitu. Stromy hromadně rezavěly a opadávaly.
Ve vyšších partiích – na svazích Krušných hor – se zase probouzí cizopasné houby kloubnatka a sypavka. I ony napadají hlavně málo odolné smrkové monokultury.
