ČESKÉ BUDĚJOVICE V čele šumavského národního parku nahradil o prázdninách Jana Stráského. V prvním velkém rozhovoru od svého nástupu přírodovědec Jiří Mánek vysvětluje svoji politickou angažovanost, za kterou je kritizován ekologickými aktivisty. A popisuje vztah ke spornému projektu lyžařské lanovky na Smrčinu či připravovanému zákonu o parku. Především ale tvrdí, že Šumava by se měla po letech sporů o způsob obrany proti kůrovci zklidnit. „Kůrovcová kalamita totiž na Šumavě prakticky skončila,” říká Mánek.

* LN Kácení napadených stromů v lokalitě Na Ztraceném, které loni blokovali ekologičtí aktivisté, kritizoval i eurokomisař pro životní prostředí Janez Potočnik. Chystáte další zásahy tam, kde by se nemělo?

Ztracený je druhá zóna, žádná divočina. Na Ztraceném letos ještě počítáme s odkorněním zhruba 1500 stromů nastojato, další, asi dvě stovky smrků, mohou být ještě poraženy. Jedná se tedy o naprosto minimální, jednotlivé zásahy bez vytváření holin. Žádné jiné kácení v oblastech, v nichž by to snad mohlo vzbudit odpor aktivistů, nechystáme. A to z prostého důvodu. Rozsáhlá kůrovcová kalamita, která trápila Šumavu od roku 2007, postupně odeznívá, prakticky končí. Ještě před dvěma měsíci jsme předpokládali, že kůrovec v zásahových částech letos napadne asi 130 tisíc metrů krychlových dřeva, i k našemu překvapení však brouk zatím napadl jen 44 tisíc kubíků. A do konce roku to už nebude více než dalších 20 tisíc. Pro příští rok lze předpokládat konec kalamity.

* LN Část vědců i ekologičtí aktivisté tvrdí, že se jen potvrzuje jejich teze o postupném odeznění kůrovcové kalamity, která i bez zásahů trvá šest až sedm let a pak najednou skončí. Souhlasíte s takovým názorem?

To je absolutní nesmysl. Mluvíme o smrkové monokultuře, v níž se brouk šíří prostě do té doby, dokud má co žrát. Ke konci kůrovcové kalamity hlavní měrou přispěly účinné obranné zásahy proti kůrovci na celém území parku. To je ten hlavní důvod. Kdybychom loni nekáceli, letos by kůrovec nenapadl zmíněných 60 tisíc stromů, ale možná i 350 tisíc.

* LN Z oblastí horských smrčin, které exministr životního prostředí Bursík vyčlenil k ryze přírodní obnově, však park pod vedením Jana Stráského kácel prakticky pouze Na Ztraceném, jinde ne. Myslíte, že to byl z pohledu boje proti kůrovci zásah zásadní?

Zásahy Na Ztraceném byly důležité a měly nepochybně smysl, důležitý byl ale především intenzivní a účinný boj proti lýkožroutovi na celém území národního parku, tedy i tam, kde Bursík žádný bezzásahový režim nevyhlásil. Prostě se ukázalo, že správa pod vedením Jana Stráského zvolila v boji s kůrovcem dobrý postup, který opravdu přináší výsledky.

* LN Váš předchůdce prakticky zrušil vědeckou část rady parku. Vy jste prohlásil, že byste chtěl spolupráci s vědeckou obcí prohloubit. Znamená to, že se vědci budou do rady parku pod vaším vedením vracet?

Radu nechci rozšiřovat, a pokud ano, tak maximálně o jednoho až dva členy. Co bych ale opravdu chtěl, je vytvořit svůj poradní sbor, složený právě z vědců, a to včetně některých členů dnešní stínové rady. I když nemáme v mnoha případech stejné názory, nejde mi o nějaké schůze za stolem, chtěl bych, aby se vědecký poradní sbor scházel přímo v terénu a v terénu také diskutoval.

* LN Nový zákono NP Šumava, který chystá ministerstvo životního prostředí, počítá s rozšířením bezzásahových zón na 26 procent, do roku 2057 by se rozšířily až na 35 procent. To část vědců i aktivistů považuje za ústupek, protože dříve se mluvilo o rozšíření bezzásahových zón až na 50, či dokonce 70 procent s výhledem do roku 2030...

Už po svém nástupu do funkce jsem řekl, že člověkem neovlivněná příroda musí být základem národního parku. Těch 35 procent do roku 2057 je kompromis vyjednaný u kulatého stolu, u něhož seděli jak vědci, tak zástupci obcí. A věřte mi, že vůbec nebylo jednoduché přesvědčit obce, které souhlasily s maximálně šestnácti procenty, aby nakonec kývly na více než dvojnásobek. I já osobně jsem přesvědčen, že těch 35 procent bezzásahových zón je za dané situace maximum. Tlačením na pilu může dojít jen k tomu, že nebude vůbec nic.

* LN V návrhu zákona je zanesen i koridor pro možnou výstavbu lyžařské lanovky na Smrčinu. Souhlasíte s tímto projektem?

Vytyčení koridoru ještě vůbec neznamená stavbu lanovky. Právě naopak. Stavitel musí sehnat řadu povolení, nechat projekt projít studií hodnocení vlivu na životní prostředí i soustavu Natura 2000. Smrčinu dobře znám a vím, že vedle nepůvodních porostů jsou v horní části skutečně i pralesovité zbytky, které je třeba chránit. A z toho důvodu nejsem lanovce nakloněn. A stejné vyjádření poskytne správa parku případnému investorovi.

* LN Před čtrnácti dny demonstrovali před restaurací Hubert na Hluboké ekologičtí aktivisté upozorňující na určité vazby mezi současným i předchozím vedením parku a kmotry ODS. Vy jste členem regionální rady ODS, což podobným spekulacím - třeba o snaze zvýhodnit některé developerské projekty na Šumavě -nahrává. Neuvažoval jste o tom, že byste stranickou legitimaci odevzdal?

V ODS nejsem nijak angažován, nevyvíjím žádnou politickou aktivitu. Pan ministr Chalupa se o mém členství dozvěděl až 14 dní předtím, než mě jmenoval ředitelem. Ta funkce je ryze apolitická, odborná, nemá s členstvím v ODS nic společného. Proto jsem se rozhodl i po dohodě s ministrem, že členství ve straně není nutné v tuto chvíli přerušovat. Určitě budu vždy vystupovat slušně, férově, seriózně a apoliticky. Spekulace, že by snad šlo vedení parku na ruku některým firmám členů ODS, jsou nesmyslné. Každému mohu předložit, jak se pod mým vedením obchoduje na Šumavě se dřevem, jaké firmy ho nakupují, za jaké ceny, kdo získává zakázky na lesnické práce.

***

Kdo je „malý Stráský” * Jiřímu Mánkovi (39) se mezi šumavskými starosty přezdívá „malý Stráský”, a to kvůli podobnosti názorů s předchůdcem ve vedení parku Janem Stráským. * Mánek má přírodovědecké vzdělání. Vyrostl v rodině lesníka na Horské Kvildě, absolvoval Přírodovědeckou fakultu UK Praha, dokončuje doktorandské studium lesního inženýrství. * Mánek se zabýval především lesnickou genetikou, od roku 1996 pracoval 10 let ve Správě Národního parku Šumava ve funkci vedoucího výzkumu a náměstka. Po odchodu z parku provozoval geneticko-biochemickou laboratoř. * Před rokem a půl se přihlásil do výběrového řízení na šéfa parku. Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa (ODS) svěřil funkci expředsedovi vlády Janu Stráskému, který z Mánka udělal náměstka. * Když na konci června Stráský končil, ministr ho nahradil Mánkem. Ten se těší podpoře šumavských obcí, mezi částí vědců i bývalými spolupracovníky má pověst příliš ctižádostivého člověka. * Ekologičtí aktivisté ho kritizují, že se podílel na všech špatných rozhodnutích předchůdce. „Kvůli kariéře je schopen popřít názory na ochranu přírody, které zastával,” tvrdí Jaromír Bláha z Hnutí Duha. * Opačný názor má šéf Svazu obcí Národního parku Šumava Jiří Hůlka. „Znám ho jako člověka, který umí držet slovo a má vysoký morální kredit,” řekl LN Hůlka.