Roman ŠEBRLE, moderátor 
Naše lesy se potýkají s nejhorší kůrovcovou kalamitou v historii. Situace je tak kritická, že se má stát jednou z hlavních priorit českého předsednictví visegradské čtyřky, které jsme převzali na začátku července. 

Eva PERKAUSOVÁ, moderátorka 
Na druhé straně hranic v Německu přitom mají takříkajíc vše pod kontrolou. Jak je to možné? Nejen po tom jsme pátrali. 

mluvčí 
Desetitisíce stromů zničené kůrovcem. Nejen v Česku. Nejen ve střední Evropě. Boj s lýkožroutem obecným se stal už jednou z priorit českého předsednictví V4, které Praha převzala na začátku července. Bez společného postupu ho podle expertů není možné porazit. Jestli vůbec. 

Richard BRABEC, ministr životního prostředí /ANO/ 
Čelíme něčemu, co nikdo nenajde ani v knížkách, ani těch nejstarších učebnicích. Je to největší katastrofa vlastně, na kterou ale bylo už zaděláno desítky, nebo dokonce stovky let. 

mluvčí 
Podle ministerstev musí společná zemědělská politika, a tedy i podpora hospodaření v lesích, reagovat na negativní dopady změny klimatu na lesy a půdu. 

redaktor, citace: Miroslav Toman, ministr zemědělství /ČSSD/ 
Podobně vážná situace jako v našich lesích je v řadě zemí Evropské unie. Proto na plánovaná zasedání přizveme i zástupce zemí mimo Visegradskou skupinu. Se silným mandátem budeme moci lépe ovlivňovat společnou zemědělskou politiku, která musí reagovat i na aktuální situaci v lesích. 

Jakub HRUŠKA, přírodovědec, Ústav výzkumu globální změny AV ČR 
My vědci upozorňujeme lesníky už 20 let, že je tady klimatická změna a že musí změnit způsoby pěstování lesa. 

Eva JOUKLOVÁ, mluvčí Lesy ČR 
Bojovat proti přírodě nelze. Důležité je se poučit a podstatné je nerezignovat, tedy dělat účinná obranná opatření v lesích. Stromy označovat, těžit, asanovat a včas z lesa odvézt. 

mluvčí 
Ministerstvo zemědělství tvrdí, že celou situaci kolem kůrovcové kalamity řeší. Odborníci to ale vidí jinak. 

Jakub HRUŠKA, přírodovědec, Ústav výzkumu globální změny AV ČR 
Ministerstvo zemědělství se k situaci staví skandálně, protože je potřeba udělat zbrusu nový lesní zákon, nový zákon o myslivosti, protože takhle se lesy do budoucna pěstovat nedají. 

Václav LITICKÝ, ředitel odboru hospodářské úpravy a ochrany lesů 
Nalézt prostředky pro vlastníky lesa v podobě finančních podpor, které budou cíleně mířit na pomoc s dopady kůrovcové kalamity. 

Eva PERKAUSOVÁ, moderátorka 
Námi oslovený správce lesa ale tvrdí, že co se týče kompenzací za škody napáchané kůrovcem, na to ministerstvo vůbec nemyslí. Podporuje jen nové zalesnění vykácených oblastí. Ostatně podívejte se sami, jak boj s kůrovcem vnímá ten, kdo k němu má nejblíže. Ten, kdo má na starosti. 

Michaela ŠVEJDOVÁ, redaktorka 
Pan Trůbl spravuje 1800 ha lesů na Českobudějovicku. Většinu stromů tu ale napadl právě kůrovec. Podle jeho slov je boj s tímto broukem marný. 

Karel TRŮBL, jednatel, Lesy a rybníky města České Budějovice 
V současné době těžíme v průběhu měsíce června a teď od počátku července vypadá ta situace stejně, ale myslím si, že koncem července ta gradace toho napadení opět nastane v té druhé generaci kůrovce. Těžíme někde kolem 300 až 500 kubíků měsíčně. 

Michaela ŠVEJDOVÁ, redaktorka 
To je dvojnásobná měsíční těžba oproti předchozím předkalamitním rokům. Na tomto místě ještě před měsícem rostly skoro 40 let staré smrky. Teď už tady je jenom holina. Les šel k zemi právě kvůli lýkožroutovi. 

Karel TRŮBL, jednatel, Lesy a rybníky města České Budějovice 
Byl napaden na přelomu dubna a května při prvním rojení kůrovce plošně v té skupině zhruba o výměře 30 arů, operativně jsme ho vytěžili, na tomhle místě 30 arů vznikly řádově škody 100, 150 000. Kompenzace škod na snížené kvalitě dřeva a jeho obchodní ztrátě zatím žádná není, ale dotační tituly na zalesňování jsou. 

Michaela ŠVEJDOVÁ, redaktorka 
Z napadeného dřeva je možné vyřezat ještě takzvanou kulatinu snížené kvality. Její cena ale podle Trůbla nedosahuje ani poloviny nenapadeného dřeva. Za posledních 2 a půl roku vytěžili zhruba 30 000 kubíků dřeva. Obvyklá těžba předtím byla ale jen 500 kubíků kůrovcového dřeva ročně. Jen na českobudějovických lesích tak vznikly škody za téměř 13 000 000 Kč. 

Eva PERKAUSOVÁ, moderátorka 
A pojďme si ukázat kůrovce v číslech. Státní podnik Lesy České republiky měl v roce 2017 zisk přes 3 miliardy korun. O rok později se propadl na 70 000 000 Kč, tedy o více než 3 miliardy. Podle podniku právě kůrovcové kalamitě. A nejsme jediní. Například sousední Slovensko oznámilo, že podkorní hmyz poškodil nejvíce lesů za více než půlstoletí. V číslech? Bratislava hlásí jen za loňský rok znehodnocených 3,8 milionů krychlových metrů dřeva. Jenže například sousední Německo žádnou podobnou kalamitu nehlásí. Proč? Jaká opatření proti broukovi, který rozhodně nerespektuje státní hranice, udělali? 

mluvčí 
Například v Německu na tom zas tak strašně nejsou, jak je to možné? Co dělají jinak? 

Jakub HRUŠKA, přírodovědec, Ústav výzkumu globální změny AV ČR 
V Německu nemají zdaleka tolik monokulturních smrkových lesů jako u nás. Oni tam kůrovcovou gradaci mají také, ale nemají ji zdaleka tak velkou, protože mají jinou strukturu lesů. 

Roman ŠEBRLE, moderátor 
Další problém je, že kůrovec je zdatný cestovatel, a to je nejen díky svým přirozeným schopnostem se přemisťovat, ale i díky dopravě, kterou mu, v uvozovkách řečeno, zajišťuje člověk. 

mluvčí 
Je možné, že se kůrovec vlastně přenáší i tou cestou, například vlakem? 

Jakub HRUŠKA, přírodovědec, Ústav výzkumu globální změny AV ČR 
Tak samozřejmě, protože se ty stromy těží v lese i s kůrou, to znamená, že vyvezete ten strom, vezete ho na kamionu, vezete ho po železnici, je to bohužel běžná cesta, jak se kůrovecrozšiřuje do jiných oblastí. 

Roman ŠEBRLE, moderátor 
Co by tedy mohlo pomoci zastavit stávající kalamitu v Česku? Nebo alespoň zmírnit její dopady? Odpovědi odborníků a ministrů jsou jasné. Inspirovat se můžeme právě v Německu a doufat, že pomůže vyšší moc. Tedy počasí. 

Jakub HRUŠKA, přírodovědec, Ústav výzkumu globální změny AV ČR 
Jediná možnost je, že nám pomůže počasí. Že začne pršet, že začnou být studená léta, pak ta kůrovcová gradace může na nějakou dobu pominout. Bude-li počasí, jako je teď, není žádné obrany proti dalšímu množení kůrovce. 

Václav LITICKÝ, ředitel odboru hospodářské úpravy a ochrany lesů 
Bude významná změna dřevinné skladby, na to už se dneska lesníci připravují. 

Richard BRABEC, ministr životního prostředí /ANO/ 
My teď zakládáme lesy, jak by měly vypadat v České republice za 50 let. Novou tvářnost české krajiny. Co je zřejmé, že tady bude daleko méně jehličnatých lesů.

Psaní komentářů k článkům na serveru Silvarium.cz zůstává přístupné pro všechny čtenáře. Pro vkládání komentářů je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.