Iva KUBANKOVÁ, moderátorka
Lesníci ze střední Moravy hlásí nejhorší kůrovcovou kalamitu v historii. Ve velkém začali s kácením napadených stromů. Škody odhadují na miliony korun a škůdci se podle nich budou šířit dál, mohou za to hlavně sucha. Pomoci může jen kácení napadených kusů.
Monika BEZUCHOVÁ, redaktorka
Suchá půda v lese, pro kůrovce ideální podmínky.
Jakub ZAPLETAL, vedoucí polesí, Školní polesí Valšovice
A už se můžou dále rozmnožovat, čili co nevidět opustí ten požerek a budou chtít založit další generaci, to znamená, napadnou další zdravé stromy.
Monika BEZUCHOVÁ, redaktorka
Jen Lesy České republiky musely letos na Olomoucku zlikvidovat skoro 24 tisíc metrů krychlových napadeného dříví, což je 6 procent veškeré prozatímní těžby.
Jiří HAJDA, lesník
Se nám tyto porosty starší, které by tu měly zůstat, pod rukama rozpadají následkem kůrovcové kalamity.
Monika BEZUCHOVÁ, redaktorka
Z Polska navíc zamířil na severní a střední Moravu odolnější druh kůrovce - lýkožrout severský.
Jakub ZAPLETAL, vedoucí polesí, Školní polesí Valšovice
Chová se zcela nestandardně, než všichni ostatní kůrovci, na které jsme doposud zvyklí, je velmi obtížné ho jakýmkoliv způsobem nalákat a lapat, ať už tady v těchto zařízeních nebo v přirozených lapácích.
Monika BEZUCHOVÁ, redaktorka
Řádění miniaturních brouků má své následky. Obrovské náklady na jeho likvidaci, postřiky, kácení napadených stromů a novou výsadbu. Například v krajských lesích budou muset letos pokácet kvůli kůrovci dvakrát tolik stromů, než měli původně v plánu. 75 procent z nich je napadeno škůdci. Navíc dřevo, které napadl lýkožrout, musí hospodáři prodat pod cenou. Je totiž méně kvalitní.
Jakub ZAPLETAL, vedoucí polesí, Školní polesí Valšovice
Pokud by dříví nebylo, toto dříví, které je před námi, nebylo napadené kůrovcem, tak jeho realizační cena je, dejme tomu, plus minus 2 tisíc korun za kubík, nicméně tohle to dříví bohužel takto napadené a zabarvené bude někde kolem 1500.
Monika BEZUCHOVÁ, redaktorka
Řešení je podle lesníků jediné - kácení a likvidace napadených stromů. Odborníci tvrdí, že pomoci by měla i změna skladby lesa, lehce napadnutelné smrky by měly nahradit odolnější listnaté stromy, které se do místní krajiny více hodí.
Jan JENIŠ, náměstek ředitele, Vojenské lesy a statky ČR, Lipník nad Bečvou
Působí v českých zemích taky pouze na smrku, to znamená, pokud smrk nebude, tak v podstatě by neměl být ani lýkožrout.
Monika BEZUCHOVÁ, redaktorka
Správci lesa ale podotýkají, že jde o časově a hlavně finančně náročné řešení. Podle nich se tak kůrovec bude šířit i do dalších lokalit. Je jen otázkou, kde a s jakou intenzitou udeří. Monika Bezuchová, Česká televize, střední Morava.
