Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka
Máte naladěn Český rozhlas Plus. České lesy nečeká žádné zlepšení, pokud jde o kůrovcovou kalamitu. Jak dnes ve sněmovně řekl ministr zemědělství Miroslav Toman za ČSSD, předpoklad je, že kůrovec letos napadne přinejmenším stejný objem dřeva jako loni, a to šlo o přibližně 30 000 000 m3, což je o 40 % víc, než objem napadení v roce 2018. Jak to s českými lesy vypadá, o tom teď budu mluvit s Janem Skalíkem z hnutí Duha. Dobrý večer.
Jan SKALÍK, hnutí Duha
Dobrý večer.
Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka
Tak, pane Skalíku, máte stejný odhad jako ministr zemědělství a znamená to, že jakákoliv opatření proti kůrovci nezabírají?
Jan SKALÍK, hnutí Duha
Tak s těmi odhady je to samozřejmě ošemetné. Ono poměrně dost záleží na počasí, na tom, jestli bude mokré léto nebo ne, ale dá se očekávat, že ta kalamita se opravdu už zastavit nepodaří, to už se zdá tak od loňského roku a dá se čekat, že i v následujících letech nejenom v tom letošním budou ty stavy napadeného dřeva mnohem vyšší, než kolik je český průmysl schopný zpracovávat.
Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka
Co k tomu přispívá především?
Jan SKALÍK, hnutí Duha
Tak tím hlavním důvodem, proč jsme se do téhle situace dostali, bylo především zanedbávání výzev vědců, které už jsou tady někdy od přelomu milénia. Na to, že máme ukončit ten monolitický systém pěstování smrků i v nevhodných podmínkách, čili tím hlavním problémem je to, že jsme nepřizpůsobili naše lesy té přicházející změně klimatu.
Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka
A teď, když tedy jsme mluvili o tom odhadu ministerstva a vy jste jej v podstatě potvrdil, tak vrátím se ještě k otázce oněch opatření, znamená to, že ta opatření, která se přijímají, takže nestačí nebo dokonce nezabírají?
Jan SKALÍK, hnutí Duha
V tuhle chvíli vlastně pracujeme s těmi technickými kapacitami, s harvestory, s lidmi s motorovými pilami, kteří nemůžou zvládnout všechno, proto je vlastně důležité, aby tyhle kapacity byly vloženy na ta místa, kde se ta kalamita šíří, kde se ještě dá zpomalit a aby v místech, kde už v podstatě je zřejmé, že kůrovec nebo další vlivy toho podnebí vlastně zasáhnout ten les celý, tak od těch zásahů bylo upuštěno. Tyhle zásahy nejenom, že jsou vlastně zbytečném už dál nepomáhají tomu tu kalamitu zpomalovat, tak zároveň poměrně dost škodí přírodě a vlastně stahu těch míst.
Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka
A pokud se tedy bude loňská situace opakovat, co to znamená vůbec pro české lesy a teď myslím z hlediska nějakého souvislejšího zalesnění?
Jan SKALÍK, hnutí Duha
Tak, co se týká zalesnění, o to jako Česká republika určitě nepřijdeme. Vyrostou tady lesy nové, ale jde o to vlastně, jakým způsobem. Pokud budeme intenzivně zalesňovat a v tuhle chvíli je předpěstovaný především smrk, takže by se jednalo a jedná o zalesňování opět smrkem, který na těch stanovištích není vhodný, pak se může dost dobře stát, že právě vzhledem ke změně klimatu během nějakých 15-20 let tyhle smrky odejdou a v podstatě tím ztratíme nějaký čas a i přírodní kvalitu těch míst, proto vlastně odborníci nejenom a ti čeští, ale vlastně celoevropští spojení pod, pod celoevropskou federací doporučují, aby v těhle situacích právě střední Evropy a těch dnešních podmínek, tak se s tím ale nechvátalo a mnohem více nechal ten vývoj přírodě k tomu, aby ta místa podrostla břízou a dalšími dřevinami, které jsou přípravné, které vytvoří podmínky pro to, aby ty cílové dřeviny, ty, které potom chceme jednou nějak jako společnost využít, tak měla ta místa připravena.
Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka
Jak vy vnímáte tu debatu mezi lesníky a myslivci? Lesníci tvrdí, že řadu nových stromků sežere přemnožená vysoká zvěř, myslivci oponují, že to není pravda. Jak velké škody podle vás na českých lesích páchá vysoká?
Jan SKALÍK, hnutí Duha
Tak vlastně o těch škodách zvěří nemluví zdaleka jenom lesníci. Mluví o ní ekonomové, biologové. To je věc, která v těchhle komunitách se diskutuje už více jak 20 let a vlastně přesto se s ní stále nic neděje. Už před revolucí byly škody zvěří na lese vyčísleny na 7 miliard korun ročně, tehdy ještě československých. Ty škody prokazatelně rostou spolu s tím, jak od té doby rostou i stavy zvěře, takže vlastně je poměrně zajímavé, že ministerstvo zemědělství, které původně souhlasilo s tím, aby se stavy zvěře snížili podle toho, jakou škodu vlastně těm porostům dělají, tak nyní s tímhle váhá vlastně v té nové novele zákona o myslivosti, tak není ještě zdaleka rozhodnuto, zda tenhle, tohle opatření tam bude.
Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka
Rozumím a ještě na závěr, loni byla nejhorší situace v kraji Vysočina, dá se odhadnout, jak a kudy se bude kůrovec šířit dál nebo se bude šířit všude?
Jan SKALÍK, hnutí Duha
V podstatě to je v nějakém souladu s těmi dlouhodobými odhady, kteří, které vytvořili vědci z Mendlovy univerzity, ale vlastně i z Německa. Dá se očekávat, že všude tam, kde je smrt nepůvodní, aspoň ne v takovém zastoupení, jakého dneska v krajině máme, tak tam půjde pryč. To znamená, že dlouhodobě tedy zůstane smrk pravděpodobně jenom opravdu v těch vyšších polohách těch, v těch nejvyšších českých pohořích, to znamená na Šumavě, v Krkonoších, v Beskydech, ale ve středních polohách bude smrk zastoupený opravdu asi jenom v nějakých 10-20 % a to v těch chladnějších místech na severním svazích nebo v nějakých údolích.
Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka
Vysvětluje Jan Skalík, vedoucí programu krajina hnutí Duha. Moc vám děkuji za rozhovor a za váš čas. Hezký večer a na slyšenou.
Jan SKALÍK, hnutí Duha
Mějte se pěkně. Na shledanou.
Máte naladěn Český rozhlas Plus. České lesy nečeká žádné zlepšení, pokud jde o kůrovcovou kalamitu. Jak dnes ve sněmovně řekl ministr zemědělství Miroslav Toman za ČSSD, předpoklad je, že kůrovec letos napadne přinejmenším stejný objem dřeva jako loni, a to šlo o přibližně 30 000 000 m3, což je o 40 % víc, než objem napadení v roce 2018. Jak to s českými lesy vypadá, o tom teď budu mluvit s Janem Skalíkem z hnutí Duha. Dobrý večer.
Jan SKALÍK, hnutí Duha
Dobrý večer.
Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka
Tak, pane Skalíku, máte stejný odhad jako ministr zemědělství a znamená to, že jakákoliv opatření proti kůrovci nezabírají?
Jan SKALÍK, hnutí Duha
Tak s těmi odhady je to samozřejmě ošemetné. Ono poměrně dost záleží na počasí, na tom, jestli bude mokré léto nebo ne, ale dá se očekávat, že ta kalamita se opravdu už zastavit nepodaří, to už se zdá tak od loňského roku a dá se čekat, že i v následujících letech nejenom v tom letošním budou ty stavy napadeného dřeva mnohem vyšší, než kolik je český průmysl schopný zpracovávat.
Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka
Co k tomu přispívá především?
Jan SKALÍK, hnutí Duha
Tak tím hlavním důvodem, proč jsme se do téhle situace dostali, bylo především zanedbávání výzev vědců, které už jsou tady někdy od přelomu milénia. Na to, že máme ukončit ten monolitický systém pěstování smrků i v nevhodných podmínkách, čili tím hlavním problémem je to, že jsme nepřizpůsobili naše lesy té přicházející změně klimatu.
Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka
A teď, když tedy jsme mluvili o tom odhadu ministerstva a vy jste jej v podstatě potvrdil, tak vrátím se ještě k otázce oněch opatření, znamená to, že ta opatření, která se přijímají, takže nestačí nebo dokonce nezabírají?
Jan SKALÍK, hnutí Duha
V tuhle chvíli vlastně pracujeme s těmi technickými kapacitami, s harvestory, s lidmi s motorovými pilami, kteří nemůžou zvládnout všechno, proto je vlastně důležité, aby tyhle kapacity byly vloženy na ta místa, kde se ta kalamita šíří, kde se ještě dá zpomalit a aby v místech, kde už v podstatě je zřejmé, že kůrovec nebo další vlivy toho podnebí vlastně zasáhnout ten les celý, tak od těch zásahů bylo upuštěno. Tyhle zásahy nejenom, že jsou vlastně zbytečném už dál nepomáhají tomu tu kalamitu zpomalovat, tak zároveň poměrně dost škodí přírodě a vlastně stahu těch míst.
Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka
A pokud se tedy bude loňská situace opakovat, co to znamená vůbec pro české lesy a teď myslím z hlediska nějakého souvislejšího zalesnění?
Jan SKALÍK, hnutí Duha
Tak, co se týká zalesnění, o to jako Česká republika určitě nepřijdeme. Vyrostou tady lesy nové, ale jde o to vlastně, jakým způsobem. Pokud budeme intenzivně zalesňovat a v tuhle chvíli je předpěstovaný především smrk, takže by se jednalo a jedná o zalesňování opět smrkem, který na těch stanovištích není vhodný, pak se může dost dobře stát, že právě vzhledem ke změně klimatu během nějakých 15-20 let tyhle smrky odejdou a v podstatě tím ztratíme nějaký čas a i přírodní kvalitu těch míst, proto vlastně odborníci nejenom a ti čeští, ale vlastně celoevropští spojení pod, pod celoevropskou federací doporučují, aby v těhle situacích právě střední Evropy a těch dnešních podmínek, tak se s tím ale nechvátalo a mnohem více nechal ten vývoj přírodě k tomu, aby ta místa podrostla břízou a dalšími dřevinami, které jsou přípravné, které vytvoří podmínky pro to, aby ty cílové dřeviny, ty, které potom chceme jednou nějak jako společnost využít, tak měla ta místa připravena.
Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka
Jak vy vnímáte tu debatu mezi lesníky a myslivci? Lesníci tvrdí, že řadu nových stromků sežere přemnožená vysoká zvěř, myslivci oponují, že to není pravda. Jak velké škody podle vás na českých lesích páchá vysoká?
Jan SKALÍK, hnutí Duha
Tak vlastně o těch škodách zvěří nemluví zdaleka jenom lesníci. Mluví o ní ekonomové, biologové. To je věc, která v těchhle komunitách se diskutuje už více jak 20 let a vlastně přesto se s ní stále nic neděje. Už před revolucí byly škody zvěří na lese vyčísleny na 7 miliard korun ročně, tehdy ještě československých. Ty škody prokazatelně rostou spolu s tím, jak od té doby rostou i stavy zvěře, takže vlastně je poměrně zajímavé, že ministerstvo zemědělství, které původně souhlasilo s tím, aby se stavy zvěře snížili podle toho, jakou škodu vlastně těm porostům dělají, tak nyní s tímhle váhá vlastně v té nové novele zákona o myslivosti, tak není ještě zdaleka rozhodnuto, zda tenhle, tohle opatření tam bude.
Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka
Rozumím a ještě na závěr, loni byla nejhorší situace v kraji Vysočina, dá se odhadnout, jak a kudy se bude kůrovec šířit dál nebo se bude šířit všude?
Jan SKALÍK, hnutí Duha
V podstatě to je v nějakém souladu s těmi dlouhodobými odhady, kteří, které vytvořili vědci z Mendlovy univerzity, ale vlastně i z Německa. Dá se očekávat, že všude tam, kde je smrt nepůvodní, aspoň ne v takovém zastoupení, jakého dneska v krajině máme, tak tam půjde pryč. To znamená, že dlouhodobě tedy zůstane smrk pravděpodobně jenom opravdu v těch vyšších polohách těch, v těch nejvyšších českých pohořích, to znamená na Šumavě, v Krkonoších, v Beskydech, ale ve středních polohách bude smrk zastoupený opravdu asi jenom v nějakých 10-20 % a to v těch chladnějších místech na severním svazích nebo v nějakých údolích.
Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka
Vysvětluje Jan Skalík, vedoucí programu krajina hnutí Duha. Moc vám děkuji za rozhovor a za váš čas. Hezký večer a na slyšenou.
Jan SKALÍK, hnutí Duha
Mějte se pěkně. Na shledanou.
