Kůrovci nahrává pokračující sucho. Lapače už nepomáhají
Hlavním tématem lesníků na jihu Čech zůstává kůrovec. Suché počasí naznačuje, že je i letos čeká tuhý boj.
Majitelům lesů mají pomoci dotace na oplocenky, aby zvěř neokusovala mladé stromky.
JIŽNÍ ČECHY Je to situace, kterou české lesnictví už desítky let nezažilo. Kůrovec decimuje smrkové lesy a konec pohromy je zatím v nedohlednu. V předloňském roce vytěžili lesníci na jihu Čech 3,37 milionu metrů krychlových dřeva, což je více než 14 procent z celého objemu v republice. Podle odborníků byla situace vloni ještě mnohem horší a zlepšení neočekávají ani letos. Nepříliš optimistické prognózy potvrzuje také vedoucí krajského oddělení lesního hospodářství a zemědělství Pavel Pöschko, podle něhož se kalamita postupně přesunula i do nižších poloh pěti jihočeských okresů vyjma Prachaticka a Českokrumlovska. „Vzhledem k pokračujícímu suchému počasí s nadprůměrnými teplotami a k obrovskému množství namnoženého kůrovce z minulých let bude situace na území kraje s největší pravděpodobností dále gradovat," říká Pöschko.
Nejhorší situace je dlouhodobě na Dačicku, kde už se lesníci soustředí spíše na likvidaci smrkových souší než na záchranu živých stromů. „Téměř žádné už tu totiž nemáme. Veškeré smrky jsou úplně suché. Aktuálně spíše bojujeme o záchranu borovic, do nichž se v kombinaci s velkým suchem kůrovec také pustil," vysvětluje jednatel Městských lesů Dačice Kamil Kupec.
Právě počasí je podle něj velmi důležitý faktor, který může situaci dramaticky změnit. Zatím ale hraje v neprospěch lesních hospodářů. „Jen za loňský rok máme souhrnný deficit okolo 120 milimetrů srážek oproti dlouhodobému průměru. Myslím si, že nás sucho potká i tento rok," potvrzuje Kupec Pöschkova slova s tím, že problémem je také zima bez sněhu, jenž by doplnil stav spodních vod.
Celý článek najdete v MF Dnes.
Komentáře
Šíření kůrovců už si každý rozumně smýšlející lesák dávno nalajnoval !!
Jak?
Stačí sledovat cesty naší kamionové dopravy dřeva a pak je jasno, kde to do pár chvil bude v kopru.
Copak normálním malým vlastníkům pomůže?
Že by Mžp použilo pár svých fondů i jinam než na motorky, společenské akce a další nesmysly a že by smyslnost dostala nový rozměr ?
Tomu uvěří už jen bláhový stařec....
Za druhé tkví v tom, že přestože souhrnné roční množství srážek se nemění nebo klesá jen mírně, srážky citelně chybějí v tzv. velkém vegetačním období, charakterizovaném trvalou průměrnou denní teplotou 5 st.C a výše.
Z uvedeného jasně vyplývá, že oproti období 1961-1990, nemluvě o období ještě dávnějším, které bylo ještě chladnější, výrazně narostla četnost a závažnost suchých period během vegetace.
Na uvedenou změnu klimatu není smrk jakožto boreální dřevina s mělkým kořenovým systémem, při ztrátě asimilačních orgánů neschopná regenerace, naprosto připravena.
V případě, že sucho postoupí i do hlubších půdních profilů, začne se toto týkat i dalších boreálních dřevin (borovice, modřín).
To, že se kůrovec rozváží po republice s dřevem, je fakt.
To, že chaos v LH tyto problémy prohlubuje, je také fakt.
Stejně jako je faktem, že LH je chronicky podfinancovaný sektor.
Nic z toho ale nemění nic na faktu, že primární příčinou chřadnutí boreálních dřevin je oteplování a ve vegetační sezónu vysušování klimatu, které právě probíhá.
Např. na Moravě v současné době už schnou i smrky či borovice lesní, které žádným hmyzem napadeny nejsou.
Nedosáhnou na vodu, vypaří více, než kolik potřebují k životu, proto končí.
Přežijí tu jen takové stromy, které si s touto klimatickou změnou budou schopné poradit, bez ohledu na opatření, která LH provede či ne.
Mimochodem:
- na velké části Moravy i Čech zatím tuto zimu nebyl den, kdy by teplota klesla na méně než -8 st.C - a prognóza do konce ledna je oteplení.
Jinými slovy, pokud bude každá zima taková (nebude, ale četnost bude narůstat), stanou se běžnou součástí lesů skutečně cedry či poopadavé duby.
Běžnou součástí zahrad pak bude fíkovník, granátové jablko, pistácie, na jižní Moravě i olivovník - zatímco švestky opadají v půlce léta nedozrálé suchem.
Fíky a olivy už na některých místech i bohatě dozrávají, a to je situace, která tady minimálně posledních 600 let nebyla (není zdokumentovaná).
Jde ovšem o to měřítko, jak dlouhý to je výkyv v počasí a nebo je to v rámci vývoje druhů stálý a jasný trend?
Opravdu neumím posoudit a těmito věcmi se zabývám.
Přesto těžko, jako lesák se smiřuji s tím, že tu budu pěstovat fíkovníky v lesích.
No uvidíme.
Rozhodující je jak se k tomu staví stát a kam směřuje pomoc a jak se snaží předcházet, a to je žalostné.
Ve srovnání mi to připomíná dnešní kauzu se systémem dálničních známek.
Budem tu mít sponzorované motorky (nic proti motorkářům), a až nebude co dýchat, ony nám podkouří.
Takto funguje naše státní správa.!!!
Co se týká finančních příspěvků, dávám tímto veřejně podnět na Mze k prověření těchto toků a prověření zda jde o finance účelně vynaložené k ochraně krajiny a přírody, lesů, vody, sponzorovat takovéto akce.
Jako odpověď mi postačí zveřejnění odpovědi na tomto serveru, pod tímto příspěvkem.
Jeho bratr Josef, vášnivý zahrádkář, mu ale přitakával, s tím, že kolikrát žádná zima není, protože do slunovratu na chráněných místech dokvétají chryzantémy, sedmikrásky, no a pak se už dny zase prodlužují a Slunce stoupá na obloze.
Realitou je, že od poloviny 19. století do současnosti stoupla průměrná teplota v Čr o cca 2 st.C. Z lesnického pohledu to představuje cca 300 metrů nadmořské výšky (bez zohlednění konfigurace terénu). Zkuste si sám odpovědět, nakolik jsou odlišné klimatické podmínky a měly by tudíž být odlišné i pěstované porosty např. ve 200 m.n.m. oproti 500 m.n.m.
souhlasím s vámi, fakta jsou vcelku jasná, jen pohled mám jiný....
No dle mého především kvůli argumentům, které uvádíte, by měli být jehličnany a bral bych rád i JD, které tak hájíte.
Proč?
No pokud se takto otepluje a teploty již dnes jsou na 0-5 průměru, tak to znamená, že jehličnaté stromy v zimě vegetují, a budou stále více vegetovat, čímž nám lidem bezprostředně prospívají, což se o listnáčích nedá říci.
Nebo se mýlím?
Předpokládám, že nepoužiji průměrnou teplotu, ale to že za tmy stejně nic nevegetuje a za světla a dne při této průměrné teplotě je na slunci v korunách jehličnanů i více jak 10-15 stupňů a to pak jistě vegetují.
Tím více budou jejich funkce vyžadovány a nutné pro udržení naší rasy...zejména, pokud se bude více oteplovat !!!
Paradox je, že za naši záchranu trpí vlastní existencí a za odměnu je považujeme za nepatřící do naší přírody a to mě se.e.
Jen si myslím, že by to vzhledem ke klimatickým změnám už rozhodně neměly být smrky a borovice lesní, ale od středních poloh výše jedle bělokoré, a od středních poloh níže třeba ty cedry.
Osobně nevidím za nynější situace perspektivu smrku v nižších polohách ani v příměsi, protože jak ukazují zkušenosti z jižní a střední Moravy, kůrovec a sucho si ve 250 m.n.m. bezchybně najdou a zlikvidují i třeba jen jediný dospělý smrk v hektaru či dvou listnatého lesa.
Názory na SM zase tak ne, ale každý máme svůj názor.
Osobně vidím, jak v nížinách na jižní Moravě SM v pohodě, kde nemá kůrovce prosperuje, zejména ve městech , kde do něj naopak ještě více praží slunce odražené od asfaltu a zdí...tak nevím.
Snažím se zkoumat i vaše názory ohledně cedru a rozhodně nejsou plané, jen toho času ubývá.