PRAHA Smrkové lesy stresované suchem, stromy oslabené či nemocné představují ideální kořist pro lýkožrouta smrkového neboli kůrovce. Rozsáhlé porosty v České republice již kalamita vyvolaná tímto broukem pustoší. A velkým rizikem se žravý hmyz stává také pro lesní plochy napříč metropolí.
Smrky podle expertů nejsou vhodnou dřevinou pro nižší nadmořské výšky, tedy také pro Prahu. Jejich slabinou je podle odborníků mělký kořenový systém, který jim nedovoluje čerpat vodu z hlubších vrstev půdy. Proto jsou tyto stromy citlivější na období sucha a náchylnější vůči houbovým chorobám i hmyzím škůdcům.
Vitalitu lesních porostů a jejich obranyschopnost pozitivně ovlivňují srážky, a to nejlépe bohaté a rovnoměrné. Jenomže neprší.
„Zásluhou intenzivní práce našich lesníků se kůrovcová kalamita Praze zatím vyhýbá. Nicméně některé smrky oslabené předchozími roky s nedostatkem srážek nemají energii, aby se ubránily, a pod náporem útočícího brouka odumírají," uvedla Petra Fišerová ze společnosti Lesy hlavního města Prahy (LHMP).
Zdravý strom jako past
Jako účinné zbraně, které mají odvrátit možnou kalamitu, slouží lapáky a lapače. Lapák tvoří zdravý, pokácený a větví zbavený strom. Ten postupně uvadá a svou vůní láká kůrovce. Ti proto na lapák nalétají a pod kůrou v lýku zakládají novou generaci. Klíčová je pro odborníky včasná asanace. Během ní lesníci oloupou kůru, čemuž se odborně říká odkornění. Kůru zlikvidují i s broukem. Nebo strom ošetří chemickým postřikem. Ten musí být proveden ještě předtím, než škůdce dokončí svůj vývoj, a zásah jej spolehlivě zlikviduje. Těchto vábniček na pažravý hmyz v Praze přibývá. „Počet lapáků jsme zvýšili až na 150," uvedla Petra Fišerová.
Další zbraní jsou lapače, jde o plastovou past, do které se láká škůdce pomocí feromonového odparníku. Odchycení brouci se posléze v pravidelných intervalech sedmi až 10 dnů vybírají a likvidují. V metropoli odborníci z LHMP nasadili na sedm desítek lapačů. Efektivní zbraní proti kůrovci jsou také insekticidní sítě, jimiž lesníci v hlavním městě zakrývají svezené a vyrovnané dřevo.
Lýkožrout nejčastěji napadá smrkové porosty starší šedesáti let. Dává podle expertů přednost slunným částem. Uvnitř porostů se vyskytuje zpravidla pouze při kalamitách. Na stojících stromech začíná typický nálet na rozhraní kmene mezi suchými a zelenými větvemi. Z tohoto místa si posléze razí cestu oběma směry, přičemž neobsazena zůstává pouze nejslabší část kmene. „Kromě smrku ztepilého může napadat i další druhy smrků v náhradních porostech, výjimečně modřín a při gradaci i borovici blatku nebo borovici kleč, vzácně také borovici lesní," uvedl entomolog Antonín Pfeffer. V ČR se kůrovec ještě před druhou světovou válkou vyskytoval pouze v horských oblastech s nadmořskou výškou nad 800 metrů, s výjimkou Brd. První velkou kalamitu způsobil v českých lesích na přelomu 40. a 50. let.
Pestrostí proti škůdcům
Pražské lesy mají oproti ostatním regionům v boji proti kůrovci ještě jednu výhodu. A tou je pestrost lesních porostů. V lesní skladbě v metropoli je smrk zastoupen pouze přibližně šesti procenty, to je výrazně méně, než tvoří republikový průměr. „Právě druhová a věková skladba lesa je nejdůležitějším aspektem při rozšiřování škůdců a chorob v lesních porostech," upozorňují ekologové. Problémy s jehličnatými porosty podle expertů spočívají v tom, že jsou to lesy nestabilní. Takové monokultury jsou náchylné erozi a chorobám. Pro majitele lesů bývají jehličnany naopak ekonomicky o poznání výhodnější než listnáče. Jejich dřevo se totiž získává rychleji a poptávka na trhu po něm mezi zákazníky zůstává dlouhodobě v podstatě stálá.
Invaze kůrovce patří k pohromám, kvůli kterým rekordně vzrostla těžba dřeva již loni. Dokládají to aktuální údaje zveřejněné Českým statistickým úřadem (ČSÚ). „Zaznamenali jsme historicky nejvyšší těžbu dřeva o celkovém objemu 19,4 milionu metrů krychlových bez kůry. Byl tak pokořen rekord z roku 2007," uvedl Jiří Hrbek z odboru statistiky zemědělství, lesnictví a životního prostředí ČSÚ. Takzvaná nahodilá těžba představovala 61 procent a zavinily ji právě invaze brouků či živelní pohromy, jako třeba orkán Herwart z podzimu roku 2017.
V Praze v uplynulém roce podle statistiků lesáci skáceli přes 13 tisíc m3 b. k. dřeva. Většinu z tohoto množství tvořily jehličnany, smrky a borovice. Z toho kvůli hmyzu bylo pokáceno více než dva tisíce m3 dřevin bez kůry.
Zalesňování v Praze loni probíhalo podle dat ČSÚ na více než sedmi desítkách hektarů, mezi výsadbou převažovaly listnáče, šlo hlavně o duby, buky a javory. Borovice či jedle představovaly menší část sadby.
Fakta
Pražské lesy a kůrovec 4,5 milimetru je průměrná velikost lýkožrouta smrkového. Na jednoho samečka připadnou až tři samičky. Po spáření hlodá každá samička svoji matečnou chodbu, kde do zářezů klade v průměru kolem šedesáti vajíček. Po šesti až osmnácti dnech se z vajíček líhnou larvy. 13 796 kubíků dřeva se loni podle ČSÚ vytěžilo v Praze. 6 257 kubíků z toho tvořila nahodilá těžba, z toho 2 062 kubíků se kácelo kvůli hmyzu. 73 hektarů – na této ploše lesáci v Praze nově vysazovali. Na 56 hektarů podle údajů statistiků míří listnáče, na 17 hektarů jehličnany.
