MĚSTO ALBRECHTICE Nejhorší kůrovcová kalamita v historii. Tak lesníci hodnotí řádění malého brouka, vinou něhož hynou rozlehlé plochy smrkových lesů. A nejvíce stromů pustoší na Bruntálsku.
„Největší počet napadených stromů je nyní v okolí Města Albrechtic blízko Krnova a v některých dalších částech regionu. Právě tam v letošním roce soustředíme čtyřicet procent obranných opatření proti kůrovci. V těchto lokalitách netěžíme kvůli zisku, ale protože musíme z lesa dostat kůrovce," řekl technický ředitel Lesů ČR Václav Lidický.
Loni Lesy ČR vytěžily v okolí Města Albrechtice přibližně 450 tisíc kubíků dříví, což je zhruba trojnásobek kácení v roce 2014.
Lýkožrout však nepohrdne ani smrky v městských parcích nebo na sídlištích. Kritická situace tak přetrvává například v Krnově. „Bojujeme, co můžeme, ale je to velmi složité. Je to zásadní problém," sdělil místostarosta Michal Brunclík. Dodal, že kromě přemnoženého škůdce stromům v minulých letech neprospělo ani sucho a houba václavka, která oslabuje kořenový systém stromů.
Rychlé kácení a odvoz napadených a oslabených stromů bývá podle Brunclíka jediným možným obranným prostředkem. Místostarosta připustil, že pro mnoho obyvatel města je tak rozsáhlé kácení velkým překvapením. Často se prý stane, že si vyjdou na obvyklé výletiště, které pak vykácené nepoznávají. „U nás se to týká třeba oblíbené lokality Ježník a oblasti nazývané Petrova bouda," zmínil.
S nárůstem těžby dřeva souvisí razantní zvýšení těžké dopravy po úzkých údolních silnicích. „Je to hrozné. Plně naložené soupravy silnice ničí a špiní. Navíc po nich často jezdí rychle. Nedávno opravené cesty jsou opět rozbité," posteskla si Monika Baranová, starostka Krasova nedaleko Krnova. Obec se proto snaží spolupracovat s policií, ale výraznější výsledek to zatím nepřineslo. „Řidiči si dají echo a jezdí podle předpisů. Ale jen do doby, než policisté odjedou."
Manažeři lesnických firem přiznávají, že odvoz napadeného dřeva silnice ničí. Jedním dechem však upozorňují, že zákazové značky nebo omezení tonáže vozidel situaci neřeší, ale naopak komplikují.
„Kůrovcové dříví musíme odvézt, ale cesty nemůžeme opravovat, protože je nevlastníme. Také my uvítáme jasná pravidla, jak obcím poskytnout prostředky na údržbu cest," vysvětlil generální ředitel Lesů ČR Daniel Szórád.
Upozornil, že podnik v posledních třech letech odvedl do státního rozpočtu přes 20 miliard korun a lesnické firmy platí silniční daň. „Ta se odvádí do Státního fondu dopravní infrastruktury, z něhož se financují opravy veřejných komunikací," doplnil generální ředitel.
Starostové vyzvali k vytvoření fondu, do kterého by se vkládaly peníze z výnosů těžby. Z něho by se pak opravovaly silnice.
„Solidní by bylo, kdyby již dnes někdo přišel, zmapoval cesty, spočítal, kolik to je kilometrů, už nyní se dají plus minus vyčíslit náklady," sdělil ČTK starosta Holčovic Pavel Šprinz.
Snahu starostů podporuje náměstek hejtmana Jaroslav Kania. „Posíláme dopis ministru zemědělství, aby vyvolal jednání, a současnou situaci začneme řešit."
Kůrovec decimuje lesy také v jiných částech kraje, lesáci s ním na rozlehlých plochách bojují i v Beskydech nebo na Ostravsku.
***
Fakta Jak škodí kůrovec * Malý brouk o velikosti maximálně půl centimetru se správně jmenuje lýkožrout smrkový, kůrovec je lidovým pojmenováním. * Na přelomu dubna a května se brouci probouzejí ve stromových zimovištích, vylétají a rojí se. Poté se zavrtávají pod kůru smrků, kde se živí lýkem zajišťujícím přenos vody a živin ve stromě. Ten pak chřadne a usychá. Zdravý smrk napadení zvládne, oslabený nikoliv. * V současnosti je kůrovec přemnožený, lesáci proto při výsadbě dávají přednost listnatým stromům.
