Stanislav Jelínek
Z milionu kubíků roční těžby dřeva napadl na Vysočině brouk dvanáct tisíc kubíků
Vysočina - Postrach majitelů lesů kůrovec způsobil letos oproti minulým letům nepatrné škody. Platí to s výjimkou Národního parku Šumava a některých dalších míst na celém území České republiky. Letošní chladné jaro zpomalilo rozvoj kůrovce v lesích na Vysočině stejně jako na většině území republiky.
„Letos je výskyt kůrovce na Vysočině v běžném stavu. Znamená to, že občas lesníci narazí někde na jeden napadený strom a několik dalších v okolí,” přiblížil Deníku ředitel krajského ředitelství LesůČRVáclav Šebek.
„Daleko horší situaci jsme řešili před rokem. Kůrovcová kalamita postihla na Vysočině oblast Ledečska. Roky před tím velkou škodu napáchaly orkány Kyrill, Ema a Ivan,” upřesnil ředitel Václav Šebek.
Průzkumné lety
Letošní zářijové průzkumné lety nad územím kraje Vysočina nepotvrdily v lesích žádná větší ohniska napadení kůrovcem. Lesníci neponechávali nic náhodě. Poražené kmeny, zvané lapáky, přikryté odřezanými větvemi, přitahují brouky jako magnet stejně jako lapače, plastové nádoby s feromony. Pracovníci lapené brouky ničí a doplňují feromony.
Majitelé lesů mají zpracovávat napadené dříví co nejrychleji. Dost soukromých majitelů ovšem do lesa nepřijde, jak je rok dlouhý. Česká inspekce životního prostředí loni vyměřila za neodklízení kůrovcového dřeva 23 pokut celkem za 157 tisíc korun.
„V srpnu jsme za letošek zpracovali ve státních lesích na Vysočině sedm tisíc kubíků kůrovcového dříví. U soukromníků to bylo pět tisíc kubíků. V kraji Vysočina se těží ročně asi milion kubíků,” porovnal Václav Šebek.
Objem kůrovcového dříví, zpracovaného Lesy ČR, letos v srpnu, dosáhl 52 tisíc kubíků, což je třetina loňského objemu. Kůrovec u Správy městských lesů Jihlava má podle vedoucího střediska Miloslava Sahuly na svědomí pouhá dvě procenta těžby kůrovcového dřeva.
„Očekávali jsme daleko vyšší výskyt,” připustil Miloslav Sahula. „Kůrovcové dřevo se dá použít stejně jako čerstvé, ale nevypadá hezky. Když leží v lese dlouho, tak se dá jen spálit,” řekl majitel pily v Třešti Jaroslav Mareš.