Historie revíru Borová Lada se začala psát 1. října 1724, tedy přesně před 290 lety v době, kdy českým králem byl Karel VI. Datem svého založení se tento lesnický revír řadí mezi nejstarší na Šumavě.
„V rámci českých zemí nepatří mezi ty úplně nejstarší, protože vše souvisí s osídlením. Níže položené revíry byly založené podstatně dříve. To ale nijak nesnižuje jeho význam, s ohledem na jeho velikost a bohatost jak zvěře, tak dřevní hmoty,“ říká Daniel Černý ze Správy NP a CHKO Šumava.
Současní a bývalí lesníci si tuto významnou událost připomněli na konci srpna, kdy se jich na územním pracovišti sešlo na 40. Mezi nimi byli například lesník Karel Běhoun, který tu byl ve službě od roku 1953 až do roku 1989, bývalý polesný Ing. Jiří Chvátal který tu sloužil mezi lety 1962 – 1977, Ing. Roman Plchot ve službě 1984 – 1985, technik, ekonom ing. František Matějka ve službě 1974 - 1986, lesníci Kabelka Emil ve službě 1967 - 1977, Václav Hanuš ve službě 1962 - 1967, Josef Klein ve službě 1962 - 1967, Jiří Vojta ve službě 1971 – 1988 a Jiří Krienedl ve službě 1984 – 1985.
Podstata práce a poslání lesníků na Borových Ladách se přitom za posledních bezmála 300 let nezměnila. Stále se musejí starat o svěřené lesní porosty, zpracovávají aktivní kůrovcové stromy, obnovují lesní porosty a v neposlední řadě se starají o ochranu přírody.
„V současné době náleží bývalý historický revír k Územnímu pracovišti Správy NP Borová Lada, které spravuje 7500 hektarů lesní půdy a 2000 hektarů bezlesí, tedy o bezmála 14 procent celé výměry národního parku. Územní pracoviště je rozděleno do devíti lesnických úseků, o něž se starají lesníci,“ vysvětluje Daniel Černý.
Bohatou historii tohoto revíru připomíná výstava, která je umístěná v restauraci Černý Vlk v Borových Ladech. Veřejnost tu uvidí nejen historické fotografie, ale také trofeje z tohoto revíru. Výstava potrvá až do 5. října.
Jan Dvořák
tiskový mluvčí
Správa NP a CHKO Šumava
