Po roce a půl mají Lesy ČR opět řádného šéfa. Daniela Szóráda však čeká nadlidský úkol: přeměnit údajně nejzkorumpovanější státní podnik v zemi na standardní firmu.

Připomínat všechny průšvihy podniku je v tomto případě skutečným nošením dříví do lesa: státní firma Lesy ČR nezvládala zadávat bez excesů ani mnohamiliardové tendry na lesnické práce pro soukromníky, ani stamilionové IT zakázky. Ba dokonce „uměla” vyrobit případ pro policii i pouhým nákupem služebních aut či lesnických kamizol. Veřejným tajemstvím je, že peníze odtékaly jak do soukromých kapes, tak s největší pravděpodobností do černých partajních pokladen.

Když dnes ministr zemědělství Marian Jurečka téměř slavnostním hlasem vyhlašuje, že firma pod novým šéfem Danielem Szórádem už bude „opravdu transparentní a stabilizovaná”, lidé s delší pamětí a věci trochu znalí se mohou jen pousmát – kolikrát už jsme tohle slyšeli...

Jenže skepse žádnou pozitivní změnu nepřinese. Pokusme se proto najít na současném dění v Lesích nadějnější stránky.

Konkurz by byl čistší

Tou první může být už samotná osoba nového šéfa. Pravda, Daniel Szórád čelí kritice už od počátku. Nebyl vybrán v řádném výběrovém řízení a v minulosti působil v managementu soukromé firmy CE Wood, jež se soudila se státem o velké peníze právě kvůli údajně zmanipulovaným tendrům – a mohl by být proto ve střetu zájmů.

Posledně zmíněná výtka je dost lichá. Szórád byl skutečně jen manažerem, v kauze nehrál žádnou významnou roli, a celá věc je už hodně letitá. Zajímavější je to, jak tahle spíše marginálie najednou vadí části tisku a politiků. Poté, co ve vládě jako ministr financí v klidu sedí Andrej Babiš, jehož Agrofert je významným hráčem i v lesnickém byznysu a na zakázkách od Lesů ČR také závisí, je debata o střetu zájmů u Daniela Szóráda velmi úsměvná...

A pokud jde o způsob výběru generálního ředitele – konkurz by samozřejmě byl čistší. Je ovšem v pravomoci ministra jmenovat šéfa dle svého rozhodnutí. A právě Jurečkova snaha o svéprávné, samostatné rozhodnutí byla zřejmě tím rozhodujícím momentem, proč byl nakonec Szórád vybrán.

Mladý, nepříliš zkušený, ovšem ambiciózní lidovec Marian Jurečka záměrně oslyšel všechna „doporučení” lobbistů a politických matadorů a vsadil prostě na svého muže. Přesně tak, jak mi před nedávnem řekl v důvěrném rozhovoru jeden ze sociálních demokratů obeznámený s oborem: „Favority jsou prý šéf firmy Foresta Vít Zgarba nebo bývalý šéf odborů lesů Miloš Pochobradský. Tak se vsaď, že to bude někdo jiný.”

Jurečka si tedy vybral manažera, který kdysi působil jak v soukromé lesnické firmě, tak ještě předtím i ve státních lesích. V posledních letech se z oboru vzdálil do polské pobočky koncernu Ikea. Jeho nasazení do čela jedné z nejvýznamnějších firem v zemi lze přirovnat ke kukaččímu vejci v zavedeném hnízdě.

Nemá vazby na současné lesnické bosse, manažery státního podniku a zřejmě ani na významnější politické špičky. Na první pohled dost chabá výchozí pozice do vrcholné funkce. Je to ovšem naopak ideální startovní čára v případě, že chce s firmou, profláklou jako Lesy ČR, opravdu něco podstatného udělat.

Smrtící kontinuita

Na dva úkoly se přitom musí zaměřit hned od počátku. Za prvé: stopnout a následně prověřit všechny současné sporné zakázky firmy a poskytnout vyšetřovatelům veškeré podklady i pro kauzy z minula. A zároveň okamžitě začít zveřejňovat všechny zakázky současné, klidně nad rámec zákona. Kdo nechce odkrýt karty, ať s Lesy neobchoduje. Státní firmu to nepoloží.

Za druhé: nezbytná je zásadní obměna vrcholového managementu. Zatímco v řadě jiných případů je personální čistka po nástupu nového vedení často právem kritizovaná, pro Lesy ČR „personální kontinuita” byla a je naopak smrtící.

Nejde pochopitelně o čistku mezi odbornými pracovníky. Ale abychom byli konkrétní: pozoruhodně dlouho se například v topmanagementu drží Zdeněk Sýkora (v rámci poslední akce „škatule, hejbejte se” si přesedl z postu obchodního náměstka na židli výrobního). Léta se už přitom kuloární pověsti shodují v tom, že tento nepostradatelný manažer především hlídá finanční toky pro jednu z významných finančních skupin. Rovněž Michal Gaube, ekonomický náměstek zhruba rok a půl „dočasně” řídící celý podnik, by si již mohl od náročné práce oddechnout.

Daniel Szórád přitom ze sebe musí na 100 procent vymáčknout veškeré manažerské schopnosti a ministr Jurečka mu musí dát nezbytný politický backing. A ovšem i kontrolu, aby nový ředitel nedotáhl příměr s kukaččím vejcem příliš daleko. Jak známo, vylíhlé kukaččí mládě pak přerůstá své sourozence i rodiče. Což byl zrovna případ posledního řádně jmenovaného generálního ředitele Lesů Svatopluka Sýkory...