ZDENĚK VALNÝ

ÚHEL POHLEDU

„Komise MZe konstatovala, že vzhledem k rozsáhlému objemu dat se lze domnívat, že případné nepřesnosti zdrojových dat zásadně neovlivňují výsledky analýzy.“ (Dřevěná kniha, strana 12) Právě tato brilantní formulace jistoty správnosti provází závěry, na nichž ministr zemědělství Ivan Fuksa postavil tvrzení, že prodávat veškeré dříví z Lesů ČR přes překupníky (tzv. při pni) je pro stát ekonomicky nejvýhodnější.

A tak Dřevěnou knihu, podpořenou spoluautorstvím ekonomického experta Miroslava Zámečníka, představil celé řadě parlamentních orgánů. Ba i Národní ekonomické radě vlády. A už v lednu ji předložil i vládě. Že vyniká především šibalstvím, směřuje k nekontrolovatelnému okrádání státu a ke vzniku kartelových oligopolů, jak již poukazuje i Transparency International, většině z obeznámených nevadilo. A vláda? Schválit ji odmítla, avšak „na vědomí“ ji vzala. A ministrovi zemědělství uložila její realizaci. Že Fuksa aplikoval klíčovou metodu prodeje „při pni“ na veškeré dříví Lesů i bez „vzetí na vědomí“ vládou už loni v září, kdy Lesy vypsaly tendr na letošní rok, jen dokresluje, jak lze v naší zemi před zraky občanů „ukládat k realizaci“ i ex post. Samoobsluha „U Tunelu“ A tak dílo na konci Fuksovy „cesty k poctivé správě státních Lesů“, jak nazval své snažení (LN 21. 1.), ukazuje svůj tvar již letos. Státní samoobsluha, kdy si kupec sám dříví skácí, sám stanoví jeho kvalitu i objem a přeprodá ho z lesa pod minimální kontrolou státu, se tak může jmenovat i „U Lesního tunelu“. Těžebně překupnickým firmám schází jen „samovyhotovit“ lesní hospodářské plány (LHP) s inventurami porostních zásob dříví a „samostanovit“ nákupní ceny dřeva. Zatímco první umožňuje propojení s taxačními firmami, které LHP pro Lesy vyhotovují, pomocníkem pro druhé může být Český statistický úřad (ČSÚ). Právě jeho cenové indexy totiž používají Lesy k valorizaci cen dříví prodávaného „při pni“. Nikoli náhodou by proto data pro indexy dodávali nejraději sami překupníci. Když se totiž ČSÚ dopočte pádu cenových indexů, sníží se jim nákupní ceny „při pni“. Možnost ověřit objektivitu zdrojových dat má přitom ČSÚ mizivou.

Za jejich úspěch lze označit už fakt, že ČSÚ své indexy za první čtvrtletí vůbec nezveřejnil. A tak není dříví Lesů dle čeho zdražit. A co víc, změnil i metodiku: 7. dubna rozeslal respondentům žádost o znovuzaslání průměrných cen dříví za první čtvrtletí s tím, že „nové údaje nesmí obsahovat BONUSY“. To znamená, že respondované ceny musí být oproštěny o příplatky dřevozpracovatelů, například za splnění objemu kvartálních dodávek. Ty jsou přitom přirozenou součástí zpeněžení dříví, tzn. i jeho tržní ceny, na níž se domlouvá prodávající (lesní hospodář či překupník) s kupujícím (dřevozpracovatelem). Přitom sledovaná změna cen probíhá často hlavně prostřednictvím bonusů.

Profi krtek Jen stěží lze tedy uvěřit tomu, že by se ČSÚ rozhodl k tak závažnému znevěrohodnění statistik cen surového dříví v ČR dobrovolně. Jako by plnil něčí objednávku, jako by někdo nechtěl, aby se prudký meziroční nárůst cen dříví v ČR promítl do indexů ČSÚ a zdražilo státní dříví „při pni“. Jako by si chtěl ohýbat vývoj indexů ČSÚ někdo dle potřeby. Že tak ČSÚ přijal roli „krtka pomocníka“ při budování onoho „díla“, si však nepřipouští. Jak ve své tiskové zprávě (24. 5.) k atomizujícímu problému valorizace výnosů z prodeje státního dříví uvedl, je „v souladu s ust. § 5 zákona 89/1995 Sb. povinen chránit svoji profesionalitu a svoji nestrannost“. Považovat za profesionální a nestranné, že se až v dubnu a „na základě požadavku ministerstva zemědělství“ rozhodl k tomu, že „bude od 1. Q 2011 vypočítáván index cen surového dříví podle nové metodiky“, lze však stěží. Obzvláště pak, zvyšujeli změna riziko manipulací.

Naštěstí Česká televize upozornila na problém v Událostech dne 29. 5. A vyvolala reakce. A to nejen v podobě stížnosti na redaktorku k řediteli ČT. Už 8. června rozeslal ČSÚ svým respondentům nové oznámení: Nahlaste průměrné realizační ceny dříví za první čtvrtletí znovu, a to VČETNĚ bonusů! Že by si objednavatel změn něco rozmyslel? Možná. Každopádně riziko dodatečného ohýbání vítězných cenových nabídek z veřejné soutěže Lesů přes statistiky ČSÚ zaujalo už i Transparency International.

Dojmu, že „dílo“ v Lesích ČR je mimořádně sofistikované, se nelze vyhnout. Pachuť z něj nezmění ani nárůst zisků Lesů, těžících též z rozprodeje nemovitostí, z výnosů z finančních operací, z enormních úspor v oblasti investic a péče o lesní porosty či z čerpání dotací z fondů Evropské unie (v lednu měly Lesy podaných 125 projektů za 492 milionů korun). Laická veřejnost tak může jen doufat, že „případné nepřesnosti zdrojových dat“ statistiky ČSÚ ani faktury za dříví z Lesů ČR „zásadně neovlivní“. Nejde totiž pouze o čísla či odpovědnost ministra Fuksy a vedení Lesů, ale i o miliardy korun nás všech a o zvýhodňování vyvolených.

Bez „případné nepřesnosti“ lze však konstatovat, že pokud by měl být „krteček“ součástí českého státního znaku, protože „dělá tunely“, jak se vyjádřil lesník a ministr Karel Schwarzenberg (LN 30. 5.), mohl by být i maskotem řady představitelů českých státních firem, úřadů, orgánů, politických stran a jejich privátních kompliců…