Krnov – Kolem Krnova jsou státní lesy pod správou Lesů České republiky a městské lesy, které obhospodařuje Lesní správa města Krnova. V mapách mají mezi sebou vytyčenou jasnou hranici, ale v praxi sucho, pokles spodní vody ani přemnožení škůdců na ni nehledí.
Už několik posledních let městské i státní lesy na Krnovsku decimuje dřevokazná houba václavka. Loni se k ní přidalo sucho a invaze kůrovce neboli brouka lýkožrouta. Je to nejen ekologický, ale také ekonomický průšvih, protože město musí napadané dřevo z kalamitní těžby prodávat hluboko pod cenou, jakou by mohlo utržit při plánované těžbě.
Na přelomu loňského července a srpna suché a teplé počasí vytvořilo pro vývoj kůrovce ideální podmínky. Proto Lesní správa města Krnova povolala do akce dva harvestorové uzly, neboli speciální těžební stroje a také vyvážecí traktory. Napadené stromy se musely z lesa odstranit co nejdříve, bez ohledu na to, kolik město může utržit za dřevo.
DŘEVO MODRÁ, PRASKÁ, DEGRADUJE Podle Ivana Vrátného z Lesní správy města Krnova se cena za kubík zdravého dřeva se pohybuje kolem 2100 korun.
„Celkem jsme v roce 2015 vytěžili 52 tisíc kubíků.
Kůrovcem napadené dříví je ale znehodnoceno zamodráním a případně zapařením, což má vliv na jeho zpeněžení. Cena takovéto kulatiny k pilařskému zpracování je o 500 až 700 korun nižší, než u dříví bez napadení. V letních měsících navíc vytěžené dřevo rychle vysychá a praská. Při větším rozpraskání přechází kulatina k pořezu do kvality vlákniny na výrobu papíru, a to za cenu opět o 500 až 600 korun nižší. Proto je potřeba dřevo po vytěžení co nejrychleji vyexpedovat z lesa k odběratelům," uvedl jednatel Lesní správy města Krnova Ivan Vrátný.
NIŽŠÍ VÝNOSY, NÁKLADNÁ OBNOVA Stoprocentním vlastníkem této společnosti je Město Krnov, takže její zisky či ztráty se promítají do veřejného rozpočtu.
Vloni se v městských lesích muselo vytěžit dvaapůlkrát více dříví, než v předchozím roce. Ani letos situace není lepší. Navíc se lesní hospodáři musejí vypořádat s finančně nákladnou obnovou vytěžených ploch.
Teplá a na sníh chudá zima přemnoženou populaci kůrovce nesnížila a jarní rojení se projevilo v plné síle, takže problémy v městských lesích pokračují letos v ještě větší míře.
„Kůrovcem jsou plošně napadeny všechny porosty nejen u naší lesní správy, ale na celém Bruntálsku.
Podobná situace je i na střední Moravě a na Jablunkovsku. Bez mimořádného klimatického obratu není v silách lesníků odumírání oslabených smrků na Bruntálsku zastavit," dodal Vrátný. ŠTĚPKA Z KLESTU SE HROMADÍ Po vytěžených stromech zůstává v porostech značné množství klestu, který se musí kvůli obnově porostů vyklidit.
„Také klest způsobuje značné problémy. Z porostů si ho vyváží firma, která jej pak následně štěpkuje a dodává do tepláren. Z důvodu jeho značného množství, nižším dotacím, teplým zimám a snížené spotřebě, je s jeho odbytem velký problém, a takže se klest hromadí v lese na hromadách," uvedl Ivan Vrátný.
Když je klest odklizen, následuje obnova vytěžených ploch. V lesích Lesní správy města Krnova proběhla na jaře na celkové výměře dvaceti hektarů.
Pracovníci vysazovali buky, borovice, duby, jedle, douglasky a také smrky, které nesází ve skupinách, ale řadově ho mísí s ostatními.
Další obnova bude pokračovat v podzimních měsících.
SMRKY TRPÍ NEJVÍC „Suchem jsou oslabeny všechny dřeviny, ale smrk má plošný a mělce ukotvený kořenový systém, a proto je touto změnou přírodních podmínek postižen nejvíce. Oslabené stromy jsou potom náchylnější k napadení houbou václavkou a kůrovci. Ostatně václavka smrky na Bruntálsku oslabuje významně již více jak deset let," doplnil jednatel společnosti Ivan Vrátný s tím, že situaci u smrků loni ještě zhoršil semenný rok, protože tvorba šišek a semen strom také výrazně oslabuje.
Dalším průšvihem pro smrky je přemnožení nového nepůvodního druhu kůrovce – lýkožrouta severského. „Ten má od našeho hlavního škůdce lýkožrouta smrkového odlišný vývoj.
Napadá střední část kmene stromu, čímž je ztíženo jeho monitorování. Jeho vývoj je tak rychlý, že po jeho dokončení jsou napadené stromy ještě stále zelené.
Mladí brouci nenapadají sousední stromy, ale „rozsévají" se po velké ploše lesních porostů," vysvětlil situaci smrků Ivan Vrátný.
Komentáře