Praha 24. srpna (ČTK) - Krkonošskému národnímu parku by se měly od začátku října změnit zóny ochrany přírody. Podle návrhu vyhlášky budou rozšířeny první dvě zóny, jde o území, která chrání nejvzácnější rostliny a živočichy. Stávající rozčlenění KRNAP vzniklo v roce 1993 a podle ministerstva životního prostředí (MŽP) je zastaralé. Zmenšit se má naopak území takzvané třetí zóny, které mimo jiné intenzivně využívají rekreanti.
Návrh vyhlášky, která je zveřejněna v Knihovně připravované legislativy, projednala na konci července Legislativní rada vlády. Platit by měla od 1. října.
Krkonošský národní park se rozkládá na více než 36.000 hektarech. "Konkrétně se rozšíří území první zóny, to je území s nejvyšší přírodní hodnotou a zranitelností, o necelých sedm procent z celkové výměry NP (2483 ha). Jedná se například o území, jež patří nyní do druhé zóny, a navazují na hřebenové partie západních, středních a východních Krkonoš," řekla ČTK Jana Taušová z tiskového oddělení MŽP.
Nejpřísněji chráněná území jsou unikátní svými rašeliništi, horskými loukami, klečovými porosty i kamenitými severskými tundrami. Člověk ovlivnil zdejší přírodní procesy minimálně a jeho činnost se zde omezuje výhradně na regulovanou letní a zimní turistiku. Do první zóny spadne například oblast Horních Albeřic, kde jsou jámy opuštěných vápencových lomů s největší krkonošskou jeskyní a významným zimovištěm netopýrů.
Na Krkonoše v posledních desetiletích působilo znečištěné ovzduší a intenzivní turismus. Zatímco se znečištění od průmyslu postupně snižuje, zatížení cestovním ruchem stále trvá a zvyšuje se i tlak na využití území pro rekreaci a zábory půdy pro sportovní a rekreační vyžití.
Ministerstvo plánuje rozšířit i území druhé zóny s významnými přírodními hodnotami pozměněnými lidskou činností. Toto území převážně podle Taušové lemuje první zónu a zahrnuje zejména pozměněné lesní porosty a svahová rašeliniště. V návrhu vyhlášky mají být součástí druhé zóny například lesní porosty v Jizerském dolu. Jsou to lesy v nejzápadnější části KRNAP s významným zastoupením buku. Vyskytuje se například chráněný čáp černý.
"První zóna by se tak nově měla rozkládat na 7000 hektarech, druhá na necelých 10.000 ha a plocha třetí zóny by se zmenšila z nynějších 28.000 na 19.000 ha," dodala Taušová.
