Husté smrkové porosty správci Krkonošského národního parku prořežou a doplní původními druhy listnatých stromů. Na projekt získali 82 milionů korun z fondů Evropské unie.

VRCHLABÍ Krkonošské lesy, které se už téměř dvacet let uzdravují z imisní kalamity ve druhé polovině minulého století, dostanou další léčebnou kúru. Husté smrkové porosty správci národního parku v následujících čtyřech letech za evropské peníze prořežou a doplní původními druhy listnatých stromů.

„Práce na projektu jsme zahájili v červenci. Blížící se zima je brzy přeruší, ale i tak předpokládáme, že již letos bude práce hotova minimálně na 1 300 hektarech lesních porostů,” uvedl ředitel Krkonošského národního parku Jan Hřebačka.

Projekt Stabilizace významných lesních ekosystémů Krkonošského národního parku bude probíhat v letech 2010-2013 celkem na 6 700 hektarech lesních porostů, což odpovídá téměř čtvrtině všech lesů na území Krkonošského národního parku.

„Na ozdravění krkonošských lesů se nám podařilo získat 82 milionů korun z fondů Evropské unie,” upřesnil náměstek ředitele parku Jakub Kašpar.

Po několika staletích živelné těžby začali majitelé krkonošských lesů na přelomu 18. a 19. století s jejich plánovitým obhospodařováním. Prakticky jedinou obnovovanou dřevinou byl v té době smrk, jehož osivo se masivně dováželo od semenářských firem především z Rakouska. Naprostá většina původních smíšených lesů Krkonoš se tak postupně přeměnila na snadno zranitelné smrkové porosty, které po roce 1980 poničily exhalace z tepelných elektráren především v Polsku a tehdejším východním Německu. Uzdravování krkonošských lesů nastartovala až finanční podpora nadace Face, jejímž prostřednictvím nizozemští výrobci elektřiny zmírňují dopady své činnosti na životní prostředí. Nadace Face mezi lety 1992 a 2000 uvolnila na obnovu krkonošských lesů víc než 350 milionů korun, za které správci parku provedli ozdravné zásahy, po nichž v krkonošských lesích opět začaly probíhat přirozené procesy a porosty se samovolně obnovovat.

„Letos zahájený projekt na úspěšné zásahy z peněz nadace Face úzce navazuje,” sdělil Kašpar. Díky získaným penězům nebudou muset správci parku pokácené kmeny prodávat, ale dřevo zůstane na místě a bude sloužit jako zásobárna živin pro stávající stromy i přirozeně zanesená semena. Mrtvé dřevo také vytvoří živiny, stín a ochranu ostatním stromkům a přirozenému zmlazení. Les si po zásahu člověka dál poroste podle svého a záměrně vytvořené ostrůvky bezlesí se stanou ideálním útočištěm pro ohroženého tetřívka obecného.

„Cílem projektu je rekonstrukce lesních porostů do stavu, který bude od člověka vyžadovat jen minimální péči. Navíc v Krkonoších vznikne asi dvanáct malých oplocenek s buky a javory, které se z nich budou samy šířit,” řekl Kašpar. Projekt počítá i s vybudováním 600 nových přehrážek ve starých melioračních kanálech, které nechal zbudovat již hrabě Harrach, když se snažil hory odvodnit pro hospodářské využití.

„My naopak chceme vodu na horách zadržet. Jednak jí zůstane víc v hřebenových partiích, kde je také potřeba, a také se tím zpomalí odtok srážek do údolí, což zmírní povodňové nebezpečí,” dodal Kašpar.