Bilance za rok 2020 říká, že jsme doplnili krkonošské lesy 38 965 sazenicemi různých dřevin, z nichž většinu tvoří listnáče, které na významných plochách krkonošských lesů chybějí.
Naprostá většina obnovy lesa je v Krkonošském národním parku přirozená, tedy z tzv. přirozeného zmlazení. V extrémních klimatických i terénních podmínkách horských lesů je přítomnost vegetačního krytu nezbytná, aby nedocházelo mimo jiné k nevratnému znehodnocení půdního prostředí. Proto v určitých lokalitách startujeme přirozené procesy výsadbou některých druhů dřevin.
„K umělé obnově jsme museli přistoupit na 15 hektarech. V procentech se jednalo o 56,5 % listnáčů a 43,5 % jehličnanů. Konkrétně buk tvoří 30,40 %, smrk 30,33 % a jedle 25,36 %. Zbytek jsou další v lese chybějící dřeviny jako javor klen, jeřáb, bříza nebo třešeň ptačí,“ říká ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch. „Kromě sázení jsme některé dřeviny přímo seli. Takto jsme vrátili dřeviny na další dva hektary lesa,“ vypočetl Böhnisch.
K umělé obnově v Krkonoších není možné použít libovolné dřeviny. Používáme buď stromky pěstované v naší vlastní školce (pouze smrk a jedle) nebo stromky od smluvního partnera (jedle, listnáče, všechna obalovaná sadba). Nové stromky pocházejí ze semen buď přímo sbíraných v Krkonoších, nebo z vhodných srovnatelných oblastí jako jsou například Jizerské hory.
Celkové náklady na umělou obnovu lesa činily cca 1,02 mil. Kč. Prakticky celou tuto částku poskytla společnost ŠkodaAuto, a. s.
Lesní porosty pokrývají 80 % plochy KRNAP. Péčí o ně je pověřena Správa KRNAP. Naším hlavním cílem je záchrana a obnova biologické rozmanitosti (biodiverzity) lesních ekosystémů a obnova stability lesních porostů. Stabilitou lesních porostů je míněna zejména jejich schopnost odolávat disturbanci (např. vítr, hmyz, zvěř, imise) a schopnost se i vrátit do původního stavu po jejich přechodném působení.
TZ Správa KRNAP
