Viktor PREISS, komentátor
Ohlédneme se za víc jak půlstoletím prvního národního parku na českém území. Ochranáři KRNAPu zhruba první polovinu existence parku bránili přírodu před mocí pracujícího lidu. V druhém čtvrtstoletí ohrožuje unikátní krkonošskou přírodu jiná moc. Možná ničivější. Moc peněz.
ukázka z Krkonošských pohádek
Na Krkonoších vládne odnepaměti Krakonoš a pod horama se už vystřídalo pánů, že by je nespočítal.
Josef FANTA, zakladatel Krkonošského NP, univerzitní profesor
Je to zneužívání moci jednou zleva, podruhé zprava.
Jan ŠTURSA, první polistopadový ředitel Krkonošského NP
Samozřejmě režim komunistický tomu velice nahrával.
Miroslav KLAPKA, první ředitel Krkonošského NP
Tehdy ale byla ta záležitost trošičku jiná. Nebyl ten tlak ekonomie a těch, těch snah prostě vytřískat z těch Krkonoš za každou cenu spoustu peněz.
Jan ŠTURSA, první polistopadový ředitel Krkonošského NP
Poslanci si tady podávali dveře, exprezident Klaus jako přívrženec lyžování.
Josef FANTA, zakladatel Krkonošského NP, univerzitní profesor
Ty Krkonoše si to nezasloužej. Jsou podobná území v Evropě, kde, ke kterým se místní společnosti a jejich politika chovají jinak.
Jan HŘEBAČKA, ředitel Krkonošského NP
Tam jde jenom o to, abychom se sklonili před přírodou.
Viktor PREISS, komentátor
Kdo jsou tito muži? Miroslav Klapka, první ředitel KRNAPu má přírodovědecké vzdělání, potřeba lepšího výdělku ho od přírody přivedla k rubání uhlí. Do funkce nastupoval jako hornický předák. Nesmlouvavé hájení přírody proti sovětským vojskům v roce 1968 ho do dolů zase vrátil. Josef Fanta, zakladatel parku. Univerzitní profesor za normalizace emigroval, v 90. letech se odborně a organizačně nejvíce zasloužil o znovuzalesnění zničených Krkonoš. Jan Štursa, první polistopadový ředitel, botanik, ekolog a hlavně duše Správy národního parku po čtyři desítky let. Jan Hřebačka, současný ředitel parku. Od narození Krkonošák, lásku k lesům, k přírodě má v genech. Denně čelí tlakům těch, kteří milují Krkonoše kvůli penězům.
Jan ŠTURSA, první polistopadový ředitel Krkonošského NP
No my se teďka nacházíme na svazích přední planiny a máme před sebou jedno z těch nejkrásnějších, alespoň podle mne, jedno z nejkrásnějších panoramat krkonošských, celý masiv Luční hory, nádherné Kozí hřbety, Svatý Petr, stará enkláva z 15., 16. století, která ovšem dnes vypadá podstatně jinak, protože když se podíváme na tu sestavu původních roubenek až po to obrovské monstrum velkého hotelu Horal.
Marie POLÁKOVÁ, členka občanského výboru, poslankyně NV v letech 1955-80 /Sondy 1988/
Tak nikdo se nás neptal.
redaktor /Sondy 1988/
Protestovali jste proti tomu?
Marie POLÁKOVÁ, členka občanského výboru, poslankyně NV v letech 1955-80 /Sondy 1988/
No tak protestovali, ale to víte, to bylo z vyšších kruhů, takže nikdo proti tomu nic nezmohl. Ani krkonošskej park.
Jan ŠTURSA, první polistopadový ředitel Krkonošského NP
Začalo se s tím, že původně malá horská bouda, která měla kapacitu na nějakých těch 4, 6, 8 lidiček, 10 lidí, tak protože to dostal podnik a ty potřebovali každý rok tady udávat nějakých 100, 200 lůžek a točit, točit rekreaci, rekreaci, takže se muselo zvětšovat.
osoba /Čs. filmový týdeník 1945/
Dělnická zotavovna ve Špindlerově Mlýně v Krkonoších. Místa, která dříve sloužila jen několika zbohatlíkům, stávají se dnes místem oddechu a léčení těch, kteří mají skutečnou zásluhu o příští vývoj státu.
Jan ŠTURSA, první polistopadový ředitel Krkonošského NP
Hory patří pracujícím a tak všechno prostě, samá rekreace, ROH.
osoba /Krkonoše 1976/
Nejmladší je zatím Labská bouda. Hotel ze skla a betonu, který vyrostl na místě spáleniště dřívější dřevěné stavby.
Jan ŠTURSA, první polistopadový ředitel Krkonošského NP
Já tomu říkám betonové silo, protože skutečně je to takový ten pohledový beton, čili stavba dělaná stylem, nevím, mně sem nepasuje.
Josef FANTA, zakladatel Krkonošského NP, univerzitní profesor
No takových objektů se postavilo několik. Třeba ten hotel Horizont v Peci, který tam strmý je prst boží do výšky a něco takového, takový styl se do toho horského prostředí vůbec nehodí.
Viktor PREISS, komentátor
Pokud někdo doufal, že listopadové klíče odzvonily nešetrným melagomanským zásahům, tak se mýlil. Novodobí majitelé přišli do Krkonoš především s dobyvatelskými plány. Developerské společnosti nastartovaly rakovinné bujení v podobě apartmánových domů.
Jan HŘEBAČKA, ředitel Krkonošského NP
Jsme na Horních Mísečkách. Horní Mísečky byly vždycky lokalitou s rozptýlenou zástavbou, lokalitou vysoko v horách. Je to lokalita, která je velmi blízko první zóny národní parku, to znamená toho nejcennějšího, co vůbec v Krkonoších máme. A bohužel se tady stalo, že se tady postavily objekty, domy, které jsou velmi hmotné, které velmi výrazně poškozují krajinný ráz této lokality. Za zhouba je v tom, že sem jakoby nepatří, že je to cizorodý prvek, je to spousta betonu přinesených do přírody a velice těžko se dá uvažovat o tom, že se ten stav dá jakýmkoli způsobem zvrátit.
osoba /Krkonošským krajem 1970/
Krkonošské roubené chalupy rozeseté po stráních, jakoby sem Krakonoš přenesl z nějaké pohádky. Šindelové nebo doškové střechy už najdete jen tu a tam, ale dovedně zdobené dřevěné štíty jsou dodnes svědectvím o citlivých rukou lidových umělců.
Jan ŠTURSA, první polistopadový ředitel Krkonošského NP
To, co tady vidíme, je takové trauma Krkonoš, protože s apartmány se roztrhl pytel, v posledních 20 letech jich tady vzniklo několik desítek a najednou jste potkávali billboardy až u Prahy nabízející laciný pronájem apartmánového bytu, protože lidé o ně neměli zájem. Ono to bylo všechno najednou strašně drahé.
osoba /Hory plné pokladů 1976/
Špindlerův Mlýn je už dostatečně zastavěný a jeho zařízení se budou spíše zkvalitňovat.
Jan ŠTURSA, první polistopadový ředitel Krkonošského NP
Špindlerův Mlýn je největší středisko. Tady se nepodařilo uhlídat to, aby architektonický rozvoj té obce probíhal jaksi ladně, dobře, ale totéž platí o Peci, totéž platí o Harrachově.
Josef FANTA, zakladatel Krkonošského NP, univerzitní profesor
Podívejte se například, jak se za těch posledních 20 let změnila situace v těch horských obcích, ten jejich původní horský charakter se stírá, stává se z toho souvislá zástavba. No ale to přece do těch Krkonoš nepatří. Ale ono se to dá řešit jinak. To se umí. Proč se to tady? Protože ty peníze a zájem zisku převládnul nad zájmem udržování krajiny.
osoba /Hory plné pokladů 1976/
V Peci je naopak panenská půda pro zcela novou moderní výstavbu.
osoba /Zjizvená tvář Krkonoš 1995/
Takto mělo vypadat středisko zimní rekreace Pec pod Sněžkou. Jediným škrtem pera zmizely původní chaloupky a penziony. Byly postaveny jen malé části velkých plánů. Nabízí se však otázka, co s nimi teď při dalších úvahách nad budoucností Pece.
Viktor PREISS, komentátor
Zhůvěřilé plány z minulosti arogantní dnešek snad překonala. Stylové chlouby chátrají a vytlačují je perly současnosti.
Josef FANTA, zakladatel Krkonošského NP, univerzitní profesor
Myslím, že zastupitelstva těch obcí tehdy nedocenila, co vlastně rozpoutaly. Představovaly si, jaký vydělají obrovský peníze. Slyšel jsem, že dneska se jim z obcí stěhujou starousedlíci. Argumentují s tím - postavili jste mi před mou chalupu, z který jsem se díval do krajiny, postavili jste mi tam činžák, ve kterým se třikrát za rok rozsvítí světlo. Tak na to já nejsem zvědavej.
Viktor PREISS, komentátor
Ohlížíme se a vyprávíme vám příběhy, jak příroda trpí mocí peněz, mocí politickou. Dobyla jí také moc vojenská.
Miroslav KLAPKA, první ředitel Krkonošského NP
No teď jsme na Rýchorách v blízkosti Rýcharský boudy a Rýchorskýho kříže. Kousek odtud je polská hranice.
osoba
Včera dne 20.srpna 1968 kolem 23.hodiny překročila vojska Sovětského svazu, Polské lidové republiky, Německé demokratické republiky ...
Miroslav KLAPKA, první ředitel Krkonošského NP
Projely nám až do Dvorskýho lesa. Pendlovaly těžkejma nákladníma vozama, pásákáma v zimě, takže zásobovali ty svoje dvě stanice bez toho, aniž by se ohlíželi, jestli dělají nějakou škodu nebo nedělají škodu. Prostě se tam zabydleli. Mně ten důstojník vyhuboval, že takovej bordel v lese neviděl už dávno, protože neuměl pochopit, že to je les, kde se nezasahuje.
osoba
Předsednictvo Ústředního výboru Komunistické strany Československa vyzývá všechny občany naší republiky, aby zachovali klid a nekladli postupujícím vojskům odpor.
Miroslav KLAPKA, první ředitel Krkonošského NP
No, skončil jsem, protože celý tohleto jednání bylo ohodnocený z naší strany jako antisovětský vystoupení. Já jsem sem přišel jako horník a tak jsem se vrátil do tý samý party, který jsem předákoval. No tohle je, když jsem se vrátil na doly, tak jsem potom posílal svejm známejm novoroční takový to PF. A vyřešil jsem to tehdá takhle. No tak ...
osoba
Co bylo na druhý straně?
Miroslav KLAPKA, první ředitel Krkonošského NP
No tam jsem psal pozdrav a ruce jsem měl vždycky čistý, no.
Viktor PREISS, komentátor
V 80. letech minulého století Krkonoše postihla imisně ekologická katastrofa způsobená kyselými dešti. Tisíce hektarů zejména smrkových porostů postupně odumíraly a prognózy nebyly nikterak příznivé.
Josef FANTA, zakladatel Krkonošského NP, univerzitní profesor
Já když jsem sem poprvé přišel v 90. roce, na jaře v 90. roce a teď jsem viděl, že tady zmizel les a na jeho místě byly jenom stahektarový holině pokrytý třtinou, tak mně to doslova bralo dech. A můžu vám říct, že jsem dva dny potom nemohl mluvit.
osoba /Sondy 1988/
V současné době jsme se dostali do lesa, který vykazuje typické poškození imisemi, to znamená proschlé koruny, některé stromy jsou již mrtvé a je zde zhruba ze 70 % mrtvý les. To jsou následky imisí, které se usazují v jehličí a generace jehličí další přírůsty nejsou prostě.
Josef FANTA, zakladatel Krkonošského NP, univerzitní profesor
To byl hroznej pohled. Já jsem ty Krkonoše nepoznával. Dřív jsem tady znal každý pohled, každou cestu a najednou jsem byl v úplně jiný krajině.
Viktor PREISS, komentátor
Do Krkonoš se opět začaly díky nezištné pomoci Nadace Face a profesora Fanty vracet zdravé lesy.
Josef FANTA, zakladatel Krkonošského NP, univerzitní profesor
Řekli jsme si, tohle je přece národní park a smrkové monokultury na místech, na stanovištích, kde by měl růst smíšeně lesy s bukem, smrkem, jedlí, javorem a dalšími dřevinami, tak by se to asi dělat nemělo. Pokud bychom to nechali vysloveně na přírodě, tak to bude trvat třeba 400 let a tak jsme se rozhodli, že třeba do těch přirozených zmlazení těch pionýrských dřevin, té břízy, jeřábu, osiky, že tam budeme přisazovat buk, jedli, javor. A to jsou budoucí semenný stromy, který budou produkovat semeno, z kterého vznikne další generace lesa, a to už bude generace, která bude zase o krok bližší přírodě. O to nám šlo.
osoba /Hory plné pokladů 1976/
Znáte Modrý důl? Vyznavači lyží o něj vedli dlouholetý spor s ochranáři přírody. Nakonec i tady zvítězil rozum.
Miroslav KLAPKA, první ředitel Krkonošského NP
No to jsme si užili právě s Modrým dolem, kde jsme se potýkali s názorem no tělovýchovy, který tam chtěli postavit sjezdařskej areál ze Studniční hory do Modrýho dolu, no a tam jako jsem taky už krvácel, protože to došlo velmi jako k těžkejm jednáním, protože my jsme se stavěli proti tomu územnímu plánu, kterej byl jako, než jsme vznikli my, no to bylo kvalifikovaný jako hrubý zasahování do názorů krajského národního výboru.
osoba /Čs. filmový týdeník 1949/
Úbočí krkonošských hor byla svědkem rozloučení našich lyžařů se zimní sezonou. Jel se obří slalom. Byla to druhá část mezinárodního závodu Osvobození. Měří 1500 metrů a má výškový rozdíl 520 metrů. Vede ze Studniční hory do Obřího dolu.
Josef FANTA, zakladatel Krkonošského NP, univerzitní profesor
Byly to i takové věci, jako že například na Studniční hoře a na to svahu do Modrého dolu se má vybudovat olympijský areál. Když jsme si to přečetli, tak nás polilo horko. Já jsem si říkal, no něco takového se přece nemůže připustit. Poněvadž to by znamenalo doslova zničení jedné z nejdůležitějších přírodních lokalit toho pohoří. Nehledě k tomu, že je to naprostý nesmysl.
Jan ŠTURSA, první polistopadový ředitel Krkonošského NP
Správa parku tenkrát a tehdejší ředitel se zachovali velice hrdinně, protože řekli ne. Řediteli bylo vyhrožováno, že bude odvolán.
osoba /Hory plné pokladů 1976/
Je vůbec možné využít Krkonoše pro sport? Nesetřít jejich přírodní charakter a nezmenšit jejich národohospodářský význam? Je vůbec možné najít kompromis mezi tolika zájmy?
Josef FANTA, zakladatel Krkonošského NP, univerzitní profesor
Krkonoše mají za sebou, řekl bych, v jistým směru dost nešťastnou historii. Krajina poskytuje společnosti určité služby. Mimo jiné třeba sportovní využití. Ale musí se to umět udělat tak, aby to tu krajinu neničilo. A to se dá udělat, to se umí. Ale když někdo samozřejmě přijde a jeho hlavním hlediskem je zisk, tak to většinou končí špatně. A na tohleto bohužel Krkonoše v mnoha případech doplatily.
Jan ŠTURSA, první polistopadový ředitel Krkonošského NP
My jsme teďka v zadní části Svatého Petru a díváme se na jeden zásah, který tady určitě neměl být. Je to sjezdový svah ze Stohu, ten kopec se jmenuje Stoh. Dokonce to má takovou smutnou kauzu, kdy bez povolení uživatel té sjezdové dráhy to prostě prokácel. To léto přišla katastrofální průtrž mračen letní, takové ty letní lijáky a celý svah ujel dolů. Dole byla silnice, která byla, já nevím, 3 neděle zasypaná prakticky země lavinou, zemní murou, no a výsledek je dneska takový. Je to jizva v krajině, jizva, která je vidět odevšad.
Viktor PREISS, komentátor
Příroda a čas dávají za pravdu ochranářům, kteří varovali před vstupnými rozhodnutími při budování takových zařízení, jakým je například harrachovský skokanský areál.
osoba /Sondy 1988/
Narušením, dalším narušením těch lesních komplexů Čertovy hory dojde k tomu, že ten kopec bude během dalších 5 let holý.
osoba /Sondy 1988/
To znamená, že se tu ekonomika vůbec nevyplatila.
osoba /Sondy 1988/
Podle mě ne, protože ani ty lyžařské můstky, ani ta lyžařská sjezdová dráha, ani standardní běžecké tratě, které tam jsou, tak nebudou moct být využívány tak, jak by měly kvůli povětrnostním podmínkám. Nebude tam les, bude tam tedy foukat vítr, sníh bude sfoukáván na ledovou krustu, čili pro lyžaře nic ideálního.
Jan ŠTURSA, první polistopadový ředitel Krkonošského NP
To je vždycky velký vabank, jestli příslušný závod se odehraje nebo neodehraje, protože je postaven tak nešikovně na návětrné hraně a dneska prakticky ta větrná hrana tvoří obrovskou takovou kapsu větrnou, vzduchovou, kde ani ty sítě, které tam letos třeba za velké peníze vybudovali, ani ty sítě nepomohly.
osoba /MS Harrachov 2014/
Ano, prší, fouká, ty nárazy jsou obrovské a sami vidíte, ta ochranná síť je dole povolená, aby vůbec se neroztrhala těmi poryvy, prostě ty podmínky nepřejí. Důležitá informace. V tuto chvíli už je definitivní, že mistrovství světa v letech na lyžích je ukončené. Týmový závod je zrušen.
Jan ŠTURSA, první polistopadový ředitel Krkonošského NP
Přijede několik desítek tisíc lidí a pak nic jenom proto, že někdo nerespektoval zákonitosti, které jsou v horské krajině.
ukázka z Krkonošských pohádek
Tak tak. Co kdo zaseje, to taky sklidí. A to platí v životě do poslední tečky.
Viktor PREISS, komentátor
Navzdory komorní rozloze se Krkonoše honosí ze všech našich pohoří nejrozsáhlejší nabídkou služeb pro vyznavače zimních sportů. Dobyvatelům peněz to však nestačí.
Miroslav KLAPKA, první ředitel Krkonošského NP
Moc snaha využít každej kopec k tomu, aby se z toho dostaly peníze. Nic jinýho jako by parku nevadilo, ale odlesňování a všechny ty náležitosti, který s tím souvisí, tak přírodě škodí.
Jan HŘEBAČKA, ředitel Krkonošského NP
Jsme na Medvědíně, koukáme do Špindlerova Mlýna a je to lokalita, která je samozřejmě proslulá v celé České republice lyžováním. Dlouhou dobu se tady uvažovalo o propojení Medvědína a Svatého Petru, zejména tedy ty lokality pláně přes parkoviště na samém začátku nebo počátku nebo na kraji Špindlerova Mlýna. Ty původní odhady toho propojení hovořily o několika desítkách hektarů odlesnění.
osoba /Nedej se 2008/
Podnikatelský záměr pro jedny lákavý, pro ochranáře šokující a nepřijatelný. Záměr podle nich nevratně zasahuje do chráněného území. A navíc precedentně ohrožuje samotný smysl národního parku.
Jiří FLOUSEK, Správa KRNAP /Nedej se/
Domnívám se, že případné, případný souhlas s takovouto aktivitou už jde do základních principů smyslu národního parku.
Jan HŘEBAČKA, ředitel Krkonošského NP
To se neschválilo, ta varianta byla smetená ze stolu. My jsme přišli s variantou novou, která probíhá pouze okrajové části okolo města Špindlerům Mlýn. Rozhodně jsme se nepustili do centrální části Medvědína, která je přírodovědně velmi hodnotná. Tlaky na sjezdové lyžování jsou obrovské, sjezdové lyžování je fenomén. Ty tlaky budou asi vždycky.
Viktor PREISS, komentátor
Kus lesa už ustoupil. Co vydrží ředitel? Co vydrží ochranáři? Odolá odborná expertíza? Protihráči nesou jména nejvlivnější i nejsilnější. Nová rána do Černé hory bolí a varuje.
osoba
Kdo že to chránil nedotknutelnost příkrých svahů a hlubokých strží? Báje vyprávěly, že Krakonoš, RĂĽbezahl, vládce krkonošských hor.
Josef FANTA, zakladatel Krkonošského NP, univerzitní profesor
Krakonoš není ten, kdo by tady prosazoval nějaké neoliberalistické tendence bez jakýchkoli pravidel. Víte, v takovým skvělým území a přírodně tak citlivým územím se musí dobře uvažovat. No jo, ale ono holt to přitahuje i lidi, kteří se na svět dívají jenom přes ty peníze. Peníze radši včera než zítra. No, a tak ta správa parku s tím má hodně, hodně práce.
Miroslav KLAPKA, první ředitel Krkonošského NP
Je třeba zachovat aspoň tenhle kousek přírody, která se nedá říct, že je nedotčená, ale je ještě v jakém takémž stavu i pro ty příští generace, aby se nemuselo zpívat, že tamhle u Semil poslední kousek lesa zbyl, ne.
Josef FANTA, zakladatel Krkonošského NP, univerzitní profesor
Ve zdejší společnosti jde o jakousi nenasytnost. Je to, lidi jsou doslova obětí konzumního způsobu života. Kdy to přejde? Snad ta nejmladší generace už se na to bude dívat jinak. Ale současná společnost ...
Miroslav KLAPKA, první ředitel Krkonošského NP
Nevím, nevím, co s tím bude dál. Co s tím budou dělat, ale každopádně jim nezávidím.
