Národní park patří v návštěvnosti k evropské špičce. Víc turistů by už ale nejvyšší české hory nemusely zvládnout

VRCHLABÍ/PRAHA Tisícovky turistů nemají na svědomí jen sešlapané stezky a štěrkem ucpané svodnice pro odtékání dešťové vody z cest. Strážci Krkonošského národního parku (KRNAP) přiznávají, že při vysokém počtu návštěvníků už je potíž i úklid po jejich vyměšování v lese. „Všude za klečí leží kousky toaletního papíru a exkrementy,” popisuje dnešní realitu nejvyššího českého pohoří Radek Drahný, mluvčí KRNAP.

Podle kvalifikovaných odhadů správců oblasti zavítá do hor v průměru až šest milionů lidí ročně, což dělá z KRNAP jeden z nejnavštěvovanějších národních parků v Evropě. „Pro nás je to horní hranice únosnosti,” přiznává Drahný. Vstřícnost není neomezená A ministerstvo životního prostředí o poměrně zásadním zádrhelu ví. Míst, která by se mohla otevřít pro turisty, aniž by byla poškozena unikátní příroda, je už málo.

„Určité možnosti pro ještě větší vstřícnost vůči návštěvníkům jsou. Vždyť i proto byly národní parky zřízeny – aby je veřejnost navštěvovala, rekreovala se tam a odpočívala. Nicméně ta vstřícnost nemůže být neomezená,” tvrdí Vladimír Dolejský, náměstek ministra a ředitel sekce ochrany přírody a krajiny.

Už dnes zákon umožňuje při nadměrné návštěvnosti odepřít lidem túry do některých lokalit. Ale jak přiznává Radek Drahný, v Krkonoších k takovému kroku zatím nikdy nepřistoupili.

Změnu přináší legislativa, již nyní resort dokončuje. V nejcennějších partiích národních parků by se měla nově zakreslit klidová území s vzácnými rostlinnými a živočišnými druhy, kam bude regulovaný vstup třeba jen pod dohledem strážce. A navíc ještě bude záležet na ročním období.

Připravovaná novinka těší především ochránce zvířat. „Rušivé vlivy veřejnosti, především té neukázněné, se projevují. Ptáci klid potřebují a jeden neukázněný návštěvník může způsobit víc než šest tisíc ukázněných,” vysvětluje Zdeněk Vermouzek, ředitel České společnosti ornitologické. Naráží hlavně na krkonošská hnízdiště orla, jehož život ztrpčují neposlušní horolezci.

Hory nejsou Václavák I když se dnešních šest milionů návštěvníků zdá jako veliké číslo, není to tak dávno, co Krkonoše musely každý rok absorbovat rovnou deset milionů lidí. Křivku před rokem 1989 zvedaly především hromadné nájezdy podnikových dovolenkářů. Ochrana přírody byla až na druhém místě, Krkonoše měly především nabízet relaxaci a odpočinek. Připomínkou přežité éry je obří betonová Labská bouda v nejpřísněji chráněné zóně parku.

„Je to dvoustranná věc. Národní parky slouží k tomu, abychom viděli, jak by vypadala divoká příroda uprostřed Evropy, ale zase to tam nesmí být jako na Václaváku,” zamýšlí se Vojtěch Kotecký, programový ředitel Hnutí Duha. Podle něj by se měla rozšiřovat rozloha ploch s divočinou nebo vznikat úplně nové, aby se turismus rozředil. „Dnes se všichni vydávají na několik málo míst,” dodává Kotecký.

***

Turisté ve vzácné přírodě Počet návštěvníků v národních parcích za rok

KRNAP 6 milionů

Šumava 1,5milionu

České Švýcarsko 0,5milionu

Podyjí 0,3milionu

Rozloha KRNAP: 36 327 ha Šumava: 68 064 ha České Švýcarsko: 7900 ha Podyjí: 6300 ha