Statut fabriky na dřevo definitivně ztratily Krkonoše, odkud po staletí proudily hlavně smrkové klády do vnitrozemí. Tvář krkonošských lesů, mající naopak naplňovat status národního parku, směřuje do 16. století, kdy začala kolonizace hor.

Ochranáři letos završili pětiletý projekt Stabilizace významných lesních ekosystémů Krkonošského národního parku (KRNAP), vracející do hor místo smrkových monokultur původní, hlavně větru odolnější dřeviny.

Projekt za 82 miliónů korun z dotací Evropské unie a Státního fondu životního prostřední ČR pomůže Krkonoším napříště odolat katastrofickým následkům povětrnostních excesů a škůdců. Správa KRNAP chce postupně vrátit druhovou skladbu lesních porostů Krkonoš před kolonizací začátkem 16. století, odkdy odtud zprvu putovalo dřevo hlavně do stříbrných dolů na Kutnohorsku. Krkonošská fabrika na dřevo začala krachovat teprve od roku 1994, kdy krkonošské lesy převzala Správa KRNAP.

„Práce na projektu jsme zahájili v červenci 2010. Krkonošské lesy nebyly za posledních 400 let v tak dobrém stavu jako nyní,” tvrdí ředitel Správy KRNAP Jan Hřebačka. Krkonošské lesní porosty po řadu staletí představovaly především bohatou zásobárnu dřeva. Lesníci zde po staletí vysazovali rychle rostoucí smrky, vesměs původem z Rakouska, a prováděli široké holoseče. „Naprostá většina krkonošských lesů byla postupně přeměněna na smrkové monokultury často nevhodného genetického původu. Tyto změny měly fatální dopad na biodiverzitu a stabilitu lesních ekosystémů. Značná část lesních porostů byla v období po roce 1980 rozvrácena působením imisí,” přiblížil Hřebačka.

Lesy v oblasti KRNAP v budoucnu zcela změní tvář odpovídající statutu národního parku. Krok do minulosti představující budoucnost krkonošských lesů znamenal vysadit zatím na třetině rozlohy KRNAP 24 tisíc sazenic buků, jedlí, javorů a bříz.

Krkonoším blízké porosty daly základ pro budoucí tokaniště dnes takřka vyhubeného a kdysi hojného tetřívka obecného a pro další živočichy.

Krkonoším koncem devatenáctého století dominovaly smrkové porosty se skoro 97 procenty, jejichž podíl nyní klesl pod 55 procent. Smrky nahradily hlavně buky s téměř 25 procenty podílu v krkonošských lesích, dále jedle s 2,2, javory se třemi procenty a ostatní původní dřeviny.

***

Krkonošské lesy nebyly za posledních 400 let v tak dobrém stavu jako nyní Jan Hřebačka