Šárka Cicvárková
Zhoršující se ekonomická situace a rostoucí nezaměstnanost nutí obyvatele severozápadu Čech hledat úspory, kde se dá. Stále více domácností přechází z ekologických zdrojů vytápění na pevná paliva nebo hledají nové způsoby, jak si přivydělat. V obou případech míří do lesa.
Mnohahektarové plochy se špatně hlídají, a tak se z lesních porostů začíná ztrácet dříví i lesní plody nebo semena ve velkém, přestože to zákon zakazuje. Pokud se do rozkrádání zapojí i ten, kdo má hlídat, vznikají značné škody. Jedním z podobných případů se nyní zabývají policisté v Karlovarském kraji. Revírník rozprodal dříví, které patřilo jeho zaměstnavateli.
„Čtyřiatřicetiletý revírník ze státního podniku Lesy České republiky je podezřelý, že nechal vytěžit a prodat dříví za více než 200 tisíc korun a peníze použil pro svoji potřebu,” uvedl mluvčí karlovarské policie Pavel Valenta. V dalším případě stíhaný zajistil vytěžení náletových a jiných nevhodných dřevin ve stovkách metrů kubických. Zaměstnavatel chtěl, aby zůstaly na místě. Revírník však vykázal jen zlomek dřevní hmoty. Zbytek, v hodnotě přesahující 160 tisíc, nechal odvézt a prodat. Peníze si nechal.
Policisté zaznamenali případy krádeží dřeva ve všech stupních zpracování, tedy pokácené, připravené k odvozu u silnic, často dokonce zpracované palivové dříví z kůlen či dřevníků. A nezřídka mizí stromy přímo z lesa.
Další zdrojem rychlého příjmu, zejména pro sociálně slabé, je sběr lesních hub. Každou sezónu se objevují u silnic ke státním hranicím a nabízejí plodnice zejména zahraniční klientele. S povinností absolvovat mykologické zkoušky pro podobný typ podnikání si hlavu nelámou.
Šlágrem jsou bukvice
Na ještě zajímavější výdělek přišli před časem nezaměstnaní na Mostecku: v lesích kolem měst sbírají na podzim bukvice a prodávají je, přestože lesní zákon sběr semen pro obchodování zakazuje. Za kilogram bukvic inkasují až 300 korun, což je při porovnání s výkupem například železného šrotu mnohonásobně vyšší částka.
Problém může mít ještě další rozměr, a to ve chvíli, kdy se bukvice prodávají překupníkům. Ti je pak nabídnou firmám pro pěstování sazenic z uznaných semenných porostů. Na konci může být zákazník, který si za nemalé peníze koupí sazenici s listem o původu, který má garantovat genetické vlastnosti. Jenže z divokého sběru jistotu mít nebude. A na chybu přijde až po několika letech.
Je těžké někoho usvědčit
Sběr bukvic na Litvínovsku je už dokonce organizovaný, zejména v tzv. semenných letech. Poslední rok s bohatou úrodou byl 2011, kdy byly v lokalitě na Křižatkách semeny poseté cestičky. Sběrači je shrabali hustými hráběmi, přeseli a měli spoustu čistých bukvic.
Lesní zákon přitom zakazuje sběr semen i lesních plodů pro jinou než osobní potřebu.
Jenže není snadné někoho usvědčit. Stanovit hodnotu nakradených bukvic je těžké, stejně jako prokázat úmysl. Lidé navíc sběr semen nepovažují za trestný čin nebo přestupek. A sbírají každoročně.