Tábor – Místostarostka Olga Bastlová by měla jednateli městských lesů Janu Kalafutovi pořádně šlapat na paty. Alespoň podle názoru zastupitele Miloše Tuháčka ze sdružení Jinak!, kterému se nelíbí, že město ze svého majetku vidí v pokladně jen velmi malou sumu.

„Paní místostarostka ty lesy neřídí, byť by měla. Když se jakéhokoli odborníka na výši našeho nájmu zeptám, tak se chytá za hlavu. Podívejte se na jiné lesy, to jsou desetinásobky. Paradoxně si tato čísla zjišťujeme sami, byť by měla ona nebo rada města. Zřejmě ale ty miliony nikomu nechybí,” míní opoziční zastupitel.

Olga Bastlová obhajuje nájemné za cenu obvyklou, přičemž Tábor z hektaru ročně inkasuje přes tři stovky. „Můžeme mít víc, ale pak z lesů nic nezbude, protože je budeme drancovat pro půl milionu navíc. Je ale pod mou úroveň reagovat na něco, co není konkrétní. Ať pan Tuháček předloží, jak správu lesů neřídím a co je špatně. Toto je od něj jen populismus před volbami.” Dodala, že nyní ale pracuje na srovnání ekonomiky táborských lesů s ekonomikou lesů obdobných měst.

Táboru z lesů – 1430 hektarů – ročně plyne 457 tisíc korun. K tomu dalších 225 tisíc za rybníky a budovy. Před koncem roku město získalo v oblasti Dražic a Klokot dalších 435 hektarů od Vojenských lesů a statků ČR. Jak říká jednatel Správy lesů města Tábora Jan Kalafut, za tuto plochu odvedou městu dalších 172 tisíc korun(ceny bez DPH).

„Až budeme mít nové závazné ukazatele, stanovíme i nové nájemné. To se bude odvíjet například i od realizace devíti projektů za 8,9 milionu, za něž dostaneme 5,5 milionu dotace,” upřesnil. Říká, že ale společnost musí pamatovat i na tvorbu zákonných rezerv. V minulosti už městu platili necelé tři miliony, s tím však podle Jana Kalafuta narazili u dotačních pravidel.

„To bylo v roce 2004. Jestliže jsme chtěli dosáhnout na evropské peníze, nesměla zadluženost společnosti přesáhnout padesát procent. Při nájmu 2,7 milionu by nás do programů Rozvoje venkova nepustili, proto jsme nájem upravili.

Podle jednatele Kalafuta tvoří projekty osu jejich filozofie. Za jeho éru, městské lesy spravuje od roku 2000, jich podali 25 a pouze s jedním při rozdělování dotací neuspěli. Do Tábora tak z fondů EU získali 12 milionů, za něž pořídili stroje nebo opravili lesní cesty. „Získali jsme peníze, aniž bychom museli kácet les. My limity kácení využíváme z 80 procent, když bude vyšší nájem, budeme muset kácet víc a méně lesů po nás jednou zůstane. To já nechci, já společnost vedu tak, aby tu zůstaly vyrovnané zdroje dřevních zásob,” dodává na závěr.

Zeptali jsme se také na zvyklosti v jiných městech táborského regionu.

Správa lesů města Soběslavi hospodaří na necelých 900 hektarech lesů. V letošním roce se území výrazně nerozšířilo, i když podle jednatele společnosti Petra Matouše o to má zájem. „Rozšiřujeme porosty podle toho, jak se naskytne příležitost. Důležité je, aby byly na sebe v návaznosti,” vysvětlil jednatel.

Jak upřesnil, hlavní výnosy, a také jediné, jsou z prodeje vytěženého dřeva. Sumu za loňský rok zatím nemá k dispozici. Za to, že správa území obhospodařuje, jde do kasy města milion korun.

Ve Veselí nad Lužnicí dohlíží na 80 hektarů porostů Veselské služby. „Zajišťujeme ošetřování, výsadbu nebo i likvidaci kalamit. Provádíme těžbu suchých stromů a upravujeme i lesní cesty a komunikace,” vyjmenoval jednatel Veselských služeb Jaroslav Benda, co vše mají na starost.

„Na lesy máme vyčleněné peníze z městského rozpočtu na veřejnou zeleň. Proto nelze přesně říct, kolik konkrétně na lesy vyčerpáme,” vysvětluje Jaroslav Benda.

Výši příjmů určuje i v tomto případě frekvence těžby a z malé části i prodej palivového dřeva. „Peníze z vytěženého dřeva putují všechny zřizovateli, tedy městu,” uzavřel jednatel Veselských služeb. V roce 2011 takto přispěli do rozpočtu přes 400 tisíc korun, o rok později necelých půl milionu. Za loňský rok přesná čísla nejsou k dispozici.

Pod Bechyni spadá asi 360 hektarů. Z rozpočtu do lesů putují dva miliony korun a výnosy za rok 2013 byly 3,475 milionu.