Autor: Jaroslav Švehla
Rubrika: Severní Čechy
Tři chladicí věže by měly vyrůst na místě staré teplárny, 300 metrů od náměstí * Podnikatel chce dodávat levnější energii
Vyrostou uprostřed Krásné Lípy chladicí věže elektrárny? Tuto otázku a mnoho dalších si nyní klade starosta Zbyněk Linhart společně s občany Krásné Lípy.
Vedení radnice a většina zastupitelů nesouhlasí se záměrem kolínského podnikatele Zdeňka Záboje přebudovat za několik stovek miliónů korun bývalou výtopnu tak, aby ze zbytkového tepla vyráběla elektrickou energii. Vadí jim především údajné nesrovnalosti ve vypracovaných posudcích o dopadech na ekologii. Nesouhlasný názor vyslovila také řada místních obyvatel, kterým vadí, že by elektrárna se třemi chladicími věžemi měla stát na místě staré teplárny, tedy necelých 300 metrů od náměstí.
Podle informací radnice odbor životního prostředí Ústeckého kraje v současné době obnovil řízení, ve kterém zkoumá, jaký bude mít záměr výstavby elektrárny spalující biomasu a hnědé uhlí, vliv na životní prostředí.
Plánovaný výkon 31 MW je podle vyjádření starosty města vzhledem k minimálním možnostem odběru tepla nesmyslný a navíc enormně zatíží životní prostředí města a okolí. "Naše město leží v údolí a zplodiny z elektrárny by mohly mít především v zimních měsících negativní dopad na zdejší ovzduší. Zcela nepochybně by elektrárna ovlivnila imise i v nedalekém území CHKO Lužické hory, CHKO Labské pískovce a v Národním parku České Švýcarsko, jakož i v nedaleké soustavě území Natura 2000."
Zamítavému postoji města investor Zdeněk Záboj nerozumí. "Nabídl jsem zde vytvořit třicet pracovních míst a vybudovat infrastrukturu v částce 12 miliónů, pomocí které jsem chtěl dodávat o 20 % levnější energii domácnostem. Město je ale proti," říká podnikatel.
"Všechny potřebné dokumenty mám schválené příslušnými orgány státní správy a názor zastupitelů jako laiků je podle mne neobjektivní. Kritizují totiž studie, které vytvořili odborníci," odmítá investor obavy radnice z toho, že nebude moci kontrolovat, jaký poměr uhlí a biomasy se ve skutečnosti spaluje.
"Spalování uhlí je pro nás neekonomické. Hnědé uhlí bychom používali jen tři až čtyři měsíce, a to pouze v deseti procentech objemu, devadesát procent by tvořila biomasa, která je v zimních měsících náchylná na vlhko. V budoucnu bychom navíc chtěli hnědé uhlí nahradit ekologickými peletami," vysvětluje Záboj, která dodává, že ani obávané zatížení kamiónů přepravujících biomasu město nezatíží. "Spočítali jsme, že denně by městem projelo maximálně devět kamiónů," ujišťuje Zdeněk Záboj.
