Nekorunovaným vládcem památných stromů býval Král smrků, nejmohutnější smrk přírodní rezervace Boubínský prales, než před padesáti lety, 4. prosince 1970, při vichřici padl. Díky větvím, které se klenuly na jeho 58 metrů vysokém kmeni až ve výšce 28 metrů, připomínal přírodní chrám. Bylo mu asi 440 let. Na jeho konci se podle některých názorů podepsal příval turistů, který oslabil jeho kořenový systém.
Největší ze smrků na západním svahu hory Boubín měřil v obvodu kmene 508 cm při průměrů 162 cm, ve špici koruny byl vychýlen od osy o 11 metrů. Ke stáří byl strom napaden václavkou a vyhnilý, hniloba byla příčinou rozšíření kmene u paty.
K populárnímu stromu vedla stezka, nápor turistů na kořenový systém se však podepsal na jeho stabilitě. Smrk uschl v roce 1969 a na začátku prosince následujícího roku padl při vichřici. Při pádu se vrchol natřikrát přerazil. Pád Krále smrků přispěl k uzavření jádra pralesa před veřejností.
Pozůstatky velikána je možné vidět na naučné stezce (samotný padlý rozkládající se kmen ale není ze stezky vidět), výřez je vystaven v informačním středisku Lesů ČR v Zátoni, výřez z výšky 12 m pak v loveckém zámečku Ohrada u Hluboké nad Vltavou. Za života stromu byly odebrány rouby a roste tak několik desítek jeho klonů. V sousedství vývratu Krále rostl Nástupce krále, který v roce 2004 odumřel po napadení kůrovcem.
ČTK
