POLICIE ANI SPRÁVA NÁRODNÍHO PARKU ŠUMAVA S ROZSUDKEM NESOUHLASÍ

Modrava / Spor o blokádu kácení kůrovcem napadených stromů Na Ztraceném u Modravy v létě 2011 stále nekončí. Krajské ředitelství Policie České republiky Plzeňského kraje totiž v pondělí podalo kasační stížnost proti rozsudku Krajského soudu v Plzni. Ten v prosinci rozhodl, že zásah proti blokádníkům byl nelegální. Podle soudu byla nezákonná i sama těžba. S tím ale vedení Správy Národního parku Šumava (NPŠ) nesouhlasí.

Rozsudek uvádí, že blokáda byla opodstatněná. „Občanská sdružení na ochranu přírody byla zcela zbavena možnosti chránit zájmy ochrany a přírody v době před přistoupením k těžbě dřeva. Za této situace se nelze vůbec divit tomu, že jako poslední možnost, jak zabránit zvůli správních orgánů, bylo zvoleno vyhlášení blokády nezákonné těžby,” píše se v rozsudku.

Ochránci přírody rozsudek vítají

Zástupci ochránců přírody rozhodnutí soudu přivítali. „Soud konstatoval, že kácení bylo ilegální. Sám jsem na policii podával několik oznámení na nezákonnost kácení, ale marně. Výsledkem je přes třicet hektarů holin v unikátních porostech podmáčených smrčin u Ptačího potoka v srdci národního parku. Škody způsobené pachatelem jsou veliké, ale bez blokády by byly pravděpodobně mnohem větší,” konstatoval mluvčí blokádníků a žalobce Mojmír Vlašín.

„Rozsudek se dá vyložit jako poskytnutí soudní ochrany nejen shromáždění občanů, ale i vyjádření občanské neposlušnosti. Blokáda totiž byla poslední a opodstatněnou možností, jak zabránit poškozování právem chráněné hodnoty, kterou je životní prostředí. Velmi si vážím soudců, kteří se nejen po právu zastali občanů proti svévoli státní moci, ale zpracovali i velmi kvalitní a dobře odůvodněný rozsudek. Takový přístup soudů je bohužel stále spíše výjimkou. Rozsudek bude použitelný pro policii pro podobné budoucí případy,” doplnila Zuzana Candigliota z Ligy lidských práv, právní zástupkyně mluvčího blokády.

„Rozhodnutí soudu je obrovským zadostiučiněním pro Hnutí DUHA i pro stovky lidí z celé republiky, kteří na blokádu přijeli a postavili se velmi odvážně nejen za přírodu, ale za zdravé fungování společnosti, proti korupci a mafiánským praktikám,” uvedl Jaromír Bláha z Hnutí DUHA.

Policie se odvolala

O nezákonnosti policejního zásahu proti blokádníkům rozhodl Krajský soud v Plzni už podruhé. K opětovnému projednání vrátil kauzu do Plzně po stížnosti policie Nejvyšší správní soud, který se však bude muset případem zabývat znovu. „Proti rozsudku jsme podali kasační stížnost,” informovala krajská policejní mluvčí Martina Kohoutová.

„Soudní spor byl o tom, zda se blokáda, jmenuje organizovaná blokáda, nebo samovolné shromážděni občanů. Je ale samozřejmě všem jasné, ze šlo od počátku o organizovanou akci ze strany Hnutí DUHA a některých dalších aktivistů. Jim se však podařilo soud přesvědčit, že jde o dobrovolné shromáždění občanů,” okomentoval rozhodnutí soudu ředitel NPŠ Jiří Mánek.

Kácení bylo nezákonné

Soud řešil i otázku samotné zákonnosti kácení a rozhodl, že Správa parku, jejímž ředitelem byl tehdy Jan Stráský, nedisponovala potřebnými výjimkami ze zákona o ochraně přírody a krajiny. „Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava přistoupila k těžbě dřeva, aniž by disponovala jakýmkoli potřebným souhlasem, výjimkou či hodnocením. Těžba dřeva prováděná Správou NPŠ tak byla nezákonná,” konstatoval v rozsudku krajský soud.

Navíc rozsudek říká, že policie nezákonnou těžbu kryla: „Odpůrce musel nebo alespoň měl vědět, že svým zákrokem poskytuje ochranu nezákonné těžbě na území národního parku, a to v demokratickém právním státě tím nejhorším možným způsobem, násilným zásahem proti demonstrantům.”

„S ohledem na konkrétně formulované výhrady aktivistů nebylo posouzení zákonnosti prováděné těžby nic složitého. Postačovalo k tomu nahlédnutí do zákona o ochraně přírody a krajiny a dotaz na Správu NPŠ, zda disponuje příslušným souhlasem, výjimkami či hodnocením,” kritizuje soud postup policie.

Mánek: Kácení bylo v pořádku

Podle současného ředitele parku Mánka však bylo kácení legální. „Pokud jde o legitimitu kácení kůrovcem napadených stromů Na Ztraceném, Správa postupovala v souladu s platným plánem péče, s platným lesním hospodářskym plánem, s platnou zonací NP Šumava, ale také s platným rozhodnutím ministerstva životního prostředí z roku 2007, podle kterého se na zásahy proti kůrovci mají dělat v určitém území NP Šumava odborné protokoly. Takové protokoly jsme měli, takže bylo vše v pořádku,” uvedl Mánek.

„Zásahem jsme zachránili desetitisíce stromů v navazujících územích, které se nacházejí v daleko cennějších biotopech. Dokonce na místě samém byli i evropští komisaři, kteří potvrdili, že biotopy Na Ztraceném nebyly poškozeny,” dodal ředitel šumavského parku.