Lesní bohatství Jihomoravského kraje se rok od roku zvětšuje. Loni přibylo v regionu 1,5 milionu kubíků dřeva, což je o dvě stě tisíc více, než je povolené odtěžit. V České republice má jižní Morava převahu

v pěstování listnatých stromů, protože jsou pro to příznivé klimatické podmínky. Listnáče převažují například v Jihomoravských úvalech, kde rostou především lužní lesy.

Jižní Morava OE Kvalitní dubové dřevo na parkety a dýhy nebo buková polena, která nejlépe roztopí krb. Tuto surovinu dávají jihomoravské lesy. Dřevorubci v nich vytěží nejvíc listnatých stromů v České republice. Loni to bylo podle statistik víc než čtyři sta tisíc metrů krychlových dřeva z listnáčů. To je téměř pětina celorepublikového součtu.

Podle ředitele odboru komunikace ministerstva zemědělství Hynka Jordána se to odvíjí od množství listnatých stromů v kraji. „Podíl listnáčů ve vytěženém dříví je výsledek druhové struktury lesů. Výskyt jednotlivých druhů stromů do značné míry ovlivňují přírodní podmínky a na jižní Moravě jsou pro pěstování listnatých dřevin velmi vhodné. Například Jihomoravské úvaly jsou typické výskytem lužních lesů, ve kterých zcela převažují," vysvětlil Jordán.

Jeho slova potvrzují další statistiky. Listnáče tvoří na jihu Moravy přes čtyřicet procent z celkových zásob dříví. Například na sousední Vysočině jde jen přibližně o necelých šest procent.

S těžbou lidem na některých místech pomáhají speciální stroje zvané harvestory. „Předpokládáme ale, že nejvíc se stále ještě těží motorovou pilou. Rozdílné technologie také závisí na ročním období a dalších okolnostech," řekla mluvčí jihomoravského krajského úřadu Denisa Kapitančiková.

Hlavně státní lesy

Nejvíc dřeva v okolí vytěží státní podnik Lesy České republiky. Značná rozloha lesů připadá na Vojenské lesy a statky, které těží hlavně ve vojenském újezdu Březina u Vyškova. Své porosty mají obce, jako například Brno, nebo školy, třeba Mendelova univerzita má Masarykův les u Křtin. Vesměs menší rozlohy lesů patří soukromníkům. „V Jihomoravském kraji spravujeme přes polovinu výměry lesů. Ročně vytěžíme přibližně 680 tisíc metrů krychlových dřeva. Nedá se ale říct, že seněkdetěží víc aněkdeméně. Podle zákona se obnovují porosty staršínežosmdesátlet a záleží na tom, kdy dorostou do tohoto věku," objasnil mluvčí Lesů České republiky Zbyněk Boublík.

Dodal, že podnik přistupuje ke správě lesů co nejšetrněji. „Těžbu následuje v co nejkratším termínu nové zalesnění," konstatoval Boublík. Stromů v kraji opravdu neubývá. „Přirostlo tam loni přes jeden a půl milionu metrů krychlových dřeva. Vytěžit se přitom mohlo dle lesního hospodářského plánu o dvě stě tisíc míň. I kdyby se tedy všechny povolené těžby uskutečnily, nepřesáhne to přírůstek lesů," konstatovala Kapitančiková.

Těžba na soutoku

Dodala, že na jihu Moravy nejsou místa, kde se kvůli těžbě dřeva vedou spory. To částečně vyplývá i z vyjádření Greenpeace, kteří k lesům v Jihomoravském kraji neměli co říct, a Hnutí Duha. „Téměř všichni se teď soustředíme na Šumavu," uvedl Jaromír Bláha z hnutí. Doplnil ale, že za problematickou považuje například těžbu u soutoku řek Moravy a Dyje. „V uplynulých patnácti letech byla masivní. Vposledních dvou se to trochu zmírnilo. Ale situace stále není vyřešená," řekl Bláha. Jemu a jeho kolegům vadí kácení lužního lesa, což je podmáčený porost s vysokou hladinou podzemní vody. Ten podle nich krom jiného třeba zastavuje záplavy lépe než přehrady.

Schválený lesní hospodářský plán, který určuje povolené množství těžby, je ale nastavený dobře. Tvrdí to zástupce ředitele Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny Pavel Mauer. Jeho podnik má pozemky hlavně na Blanensku, které je jeden z nejzalesněnějších regionů v České republice.