Vedení Jihočeského kraje nesouhlasí s náměstkem ministra životního prostředí Tomášem Tesařem, že jednání o novém rozdělení národního parku na divokou přírodu a zóny, kde lze stavět, zamrzla proto, že Jihočeský kraj a starostové šumavských obcí chtějí volnější pravidla v polovině území parku.

Odmítají spekulace o tom, že usilují o převedení více než padesáti procent plochy parku do třetí zóny, v níž by pro nejrůznější developery bylo jednodušší prosadit budování hotelů, golfových hřišť či lyžařských areálů.

Mluvčí krajského úřadu Kateřina Koželuhová Právu řekla, že podle představ kraje by sice měla třetí zóna zaujímat zhruba polovinu rozlohy parku, ale to proto, aby zde bylo možné zasahovat vůči kůrovci i negativním účinkům kalamit a cíleně v něm obnovovat přirozenou druhovou skladbu lesa.

„Celé toto ochranné území by mohlo být po 20-40 letech přehodnoceno a některé jeho části by pak směrovaly k samovolnému vývoji,” konstatoval hejtman Jiří Zimola (ČSSD). Zbývající část národního parku - zastavěné a zastavitelné území obcí – by tvořilo IV. zóny.

„Došlo by ke stavu, kdy by park byl nově rozdělen na čtyři zóny oproti stávajícím třem. Ve III. zóně klademe důraz na zachování krajinného rázu,” doplnil hejtmana krajský radní a člen pracovní skupiny pro vznik nového zákona o NP Šumava Karel Vlasák (ODS).

„Rozhodně nesouhlasím s tvrzením, že zvýšení výměry třetích zón prosazuje kraj v zájmu developerů. V současnosti se prověřují možnosti realizace pouze dvou staveb na území NP, rozšíření komunikace z jednopruhové na dvoupruhovou u hraničního přechodu Zadní Zvonková a vybudování lanovky na Hochficht a obě řízení jsou teprve na začátku. Jiné se nepřipravují,” zdůraznil hejtman.

Vlasák sice připouští, že kraj chce, aby padesát procent parku tvořily třetí zóny, ale v nich každou stavbu musí schválit správa parku.

„Taková blokace je dostatečná. Chceme jen to, aby obce neměly pouze omezení, ale také užitek,” vysvětluje radní.

Připomněl, že Jihočeský kraj především požaduje, aby rozsah zón byl určen přímo přílohou nového zákona a jejich hranice nikdo nemohl svévolně posouvat. V zásadních obrysech by mělo být zákonem také určeno, co se v které zóně smí a co nesmí. „Žádáme, aby cesty pro pěší a cyklisty, zejména v bývalých klidových zónách a v nově vytvořených částech I. zón, byly fixovány přímo v příloze zákona a tím byla zajištěna prostupnost Národního parku Šumava,” upřesnil ředitel Krajského úřadu Jihočeského kraje Luboš Průša, který je rovněž členem pracovní skupiny pro vznik nového zákona o NP Šumava.