„Okresní úřady fungovaly lépe. Je v podstatě jedno, jestli kraj něco vyhlásí,” říkají někteří ochránci přírody k zřízení nových zvláště chráněných území.

V řece prohání vydra pstruhy a další ryby. Rys zase o kus dál vytahuje do koruny stromu ulovenou kořist. A lesem se ozývá hlas tetřeva. Vzácný výjev, který by spíš než realitu mohl mnohým připomenout vědeckofantastický film.

Ne tak v některých chráněných přírodních lokalitách. Jen v kraji teď přibude jubilejní, dvousté zvláště chráněné území (ZCHÚ). Bude jím Zadní Hrádek na Mladoboleslavsku či Dolní Pšovka na Mělnicku. Obě evropsky významné lokality vyhlásí začátkem roku zvláště chráněným územím Krajský úřad Středočeského kraje.

Přírodních památek a přírodních rezervací přibývá každoročně. „Za posledních deset let se počet zvláště chráněných území, která jsou v kompetenci krajského úřadu, zvýšil ze 147 na současných 199. Celková rozloha těchto území se přitom téměř zdvojnásobila, nyní evidujeme přibližně 6 300 hektarů,” sdělil MF DNES vedoucí tiskového odboru kraje Michal Schuster.

A Zadní Hrádek a Dolní Pšovka nebudou jedinými novými chráněnými územími ani letos. Následovat bude dalších deset oblastí, které středočeský krajský úřad už připravuje k vyhlášení.

Nehledě na avizované jubileum, je ve skutečnosti již nyní ve Středočeském kraji mnohem více než dvě stě chráněných území. Podle ústředního seznamu spravovaného Agenturou ochrany přírody a krajiny České republiky (AOPK ČR) je zde oblastí se zvláštní ochranou celkem 281.

„Ne o všech těchto územích rozhodl krajský úřad. Vyhlašovat je mohou také správy chráněných krajinných oblastí (CHKO), kterých je ve Středočeském kraji celkem pět. Proto je zvláště chráněných území mnohem více, než kolik jich samotný kraj vyhlásil,” vysvětlil poradce ředitele AOPK ČR František Pojer. Kvantita nestačí, chybí kvalitní péče Z toho, že chráněných území přibývá, kupodivu nejásají všichni ochránci přírody. „Je v podstatě jedno, zda kraj nějaké chráněné území vyhlásí nebo ne. Někdy je i lepší, když se lokalita do péče Středočeského kraje nedostane,” myslí si jeden ze zástupců ekologické organizace, jenž si kvůli možnému zhoršení vztahů se Středočeským krajem nepřál být jmenován.

Tato kritika je podle něj ale mezi neziskovkami častá. Hlavním problémem je prý péče o chráněná území. Tu dnes často provádí soukromé firmy bez jakéhokoliv vztahu k lokalitě.

„O veřejných zakázkách rozhoduje nejnižší cena a tomu pak odpovídá kvalita poskytované péče,” upozorňuje oslovený ekolog.

„Péče o chráněná území není optimální, k výkonu státní správy v této oblasti ale nemáme vážnější výhrady,” mírní kritiku Karel Kříž, místopředseda Českého svazu ochránců přírody (ČSOP). Tato organizace se na vyhlášení řady zvláště chráněných území podílela a její členové dlouhodobě o mnoho těchto území pečovali či pečují.

Zapojte více místní Podle Kříže v této oblasti lépe fungovaly bývalé okresní úřady a kraji se na jejich dobrou práci nepodařilo navázat. Za největší problém přitom považuje nedostatečnou spolupráci krajského úřadu s vlastníky pozemků a místní veřejností.

„Bez podpory místních partnerů není možné všechna chráněná území udržet,” upozorňuje Kříž. Za příklad hodný následování dává Kraj Vysočina. Tam prý upřednostňují péči zajišťovanou ve spolupráci s místními partnery, což je podle Kříže lepší pro přírodu i krajský rozpočet. Národní park i nové chráněné krajinné oblasti A co by mohl právě začínající rok 2015 v oblasti ochrany přírody ve Středočeském kraji přinést nejzásadnějšího? Důležitá je podle ekologů i úředníků každá lokalita, přesto jsou oblasti, které stojí za zmínku. „Nejzásadnější je asi návrh na vyhlášení Národního parku Křivoklátsko. Názor kraje se na jeho ustavení průběžně vyvíjel a jsem rád, že současné vedení kraje jej spíše podporuje,” vyzdvihl Kříž. Vzhledem k jedinečnosti území v rámci střední Evropy usilují ochránci přírody o přechod nejcennější části CHKO o rozloze přes sto kilometrů čtverečních na vyšší stupeň ochrany od roku 2008. Hlavním cílem je zachování výjimečně rozsáhlých listnatých lesních celků.

František Pojer z Agentury ochrany přírody a krajiny zase upírá pozornost ke vzniku Chráněné krajinné oblasti Brdy.

„Myslím, že její vyhlášení v průběhu roku 2015 je velmi pravděpodobné,” těší se Pojer.

Fakta Jubilejní chráněná krajinná území * Zadní Hrádek - strmé stráně vrchu u obce Skalsko na Mladoboleslavsku jsou významné druhově pestrou vegetací, která byla dříve formována pastvou a ohněm od jisker parních lokomotiv. * Dolní Pšovka - lokalita u Kokořínska na Mělnicku zajímavá souborem drobných vodních toků a vodních ploch dávajících vzniknout mokřadům s výskytem chráněných druhů rostlin a živočichů.

Souvislosti Další významné přírodní památky v kraji * Andělské schody u Dobříše -řada biotopů v bohaté škále mokřadních, vysychavých a suchomilných společenstev doplněná zachovalými lesy s převahou listnatých dřevin. * Bezděčín - sportovní letiště u Mladé Boleslavi, kde žije jedna z posledních kolonií sysla obecného. * Štola Jarnice - významné zimoviště vrápence malého u Sedlčan. * Oškobrh - významný krajinný fenomén u Poděbrad, kde žije například vzácný brouk roháč obecný. * Polabí u Kostelce - ukázka zachovalé říční nivy u Kostelce nad Labem s řadou vzácných rostlin.