Osvícenská touha zlepšovat okolí se projevovala nejen společenskými změnami a průmyslovou revolucí, ale také prvními environmentálními úvahami. Jedna z nich poznamenala tvář české krajiny dodnes.
Stoupenci osvícenské filozofie v rakouské monarchii usilovali o nápravu problémů, které dle nich vytvořila předchozí nedozrálá doba barokního „temna“. V prostředí českých zednářských lóží vznikl v roce 1789 komplexní plán zemědělské reformy, který byl odeslán do Vídně. Za hlavní problém neefektivity agrárního sektoru označoval přetrvávání tradic a pověr, které se měly vykořenit venkovským školstvím, osvětou, podporou nových metod orby a zaváděním techniky.
Celý článek najdete zde
