V Karlovarském kraji končí tříletý projekt na likvidaci invazních rostlin, které se nekontrolovaně šíří a agresivně vytlačují původní druhy. V západních Čechách se díky dotaci kosí a chemicky ničí bolševník, křídlatka a netýkavka. Tyto nepůvodní druhy přitom v kraji rostou na 13 000 lokalitách.
V Karlovarském kraji končí tříletý projekt na likvidaci invazních rostlin, které se nekontrolovaně šíří a agresivně vytlačují původní druhy. V západních Čechách se díky dotaci kosí a chemicky ničí bolševník, křídlatka a netýkavka. Tyto nepůvodní druhy přitom v kraji rostou na 13 000 lokalitách.
Proti takzvaným invazním rostlinám se bojuje dvěma způsoby - buď mechanicky, nebo chemicky. Metoda se liší podle druhu rostliny, ale i podle lokality a konkrétních podmínek v místě. Při mechanické likvidaci se rostliny nejčastěji sečou kosou nebo mačetou, ale někde se také vykopávají či vytrhávají. Netýkavka se většinou vytrhává. Chemický postřik se provádí buď bodově, nebo plošně - používá se herbicid, jehož účinek je v teplém počasí vidět do druhého dne. Po postřiku například bolševník do týdne uschne. Boj proti invazním rostlinám v Karlovarském krajiProjekt má za cíl likvidovat, resp. významně omezit, bolševník velkolepý, všechny 3 druhy křídlatek a netýkavku žláznatou. Tyto invazní rostliny trápí Karlovarský kraj nejvíc. Realisticky vzato je cílem projektu omezit výskyt těchto rostlin na určitou míru - za 3 sezony totiž není možné invazní druhy zlikvidovat úplně.Projekt byl zahájen v roce 2013 a letos na podzim skončí.80 % projektu tvoří lokality bolševníku velkolepého, se kterým mají v Karlovarském kraji dlouholeté zkušenosti. Zatím se zdá, že se na řadě lokalit podařilo jeho výskyt potlačit na minimum nebo na stanovenou úroveň.Na projektu pracuje 6 firem a ve vrcholné sezoně s invazními rostlinami v regionu bojuje denně asi 100 lidí. V konkrétní lokalitě se musí sekat pětkrát nebo šestkrát za rok - dělníci pracují i 12 hodin denně
Celkově je v kraji 13 000 lokalit, kde tyto druhy rostou, a každou je třeba ošetřit několikrát ročně. Rostliny se buď vyrývají hned po vyrašení, chemicky stříkají nebo kosí, když dorostou do květu. Právě do květu nyní dorůstá bolševník. Kraj přitom musel zkontaktovat a získat souhlas na 4800 majitelů pozemků, na nichž firmy zasahují.
"Některé metody jsme trochu poupravili podle zkušeností z minulých dvou let a letos také nepovolujeme firmám výjimky nebo prodloužení termínů," uvedla Lenka Pocová, bioložka a vedoucí projektu. Projekt svým rozsahem podle ní nemá v Evropě obdoby. Cílem je snížit výskyt invazních rostlin tam, kde se může použít chemický postřik, na 15 procent. Kde se likviduje mechanicky, je cílem snížit výskyt invazních rostlin na 40 procent stavu před zahájením plošné likvidace. "Doufáme, že se to podaří," dodala Lenka Pocová.
I když se už třetím rokem seče a stříká, bolševník i křídlatka a netýkavka se stále objevují. Jde o místa, kde znovu vyraší, ale někdy i o nové lokality. Na kraj se také obracejí lidé, kteří na výskyt rostlin upozorňují, což Lenka Pocová vítá. "Mohou nám s tím pomoci. Buď upozorní na to, že firma ještě neposekala nebo posekala špatně, či upozorní na místo, které v předchozím mapování nebylo," řekla manažerka projektu.
Šťáva bolševníku způsobuje vážné zdravotní problémy - při dotyku s pokožkou vznikají popáleniny a puchýře.
Celkové náklady projektu jsou téměř 82 milionů korun, přičemž 90 procent této částky uhradí Karlovarský kraj z dotace z Operačního programu Životní prostředí a Státního fondu životního prostředí. Zbytek dá kraj z vlastního rozpočtu. Lenka Pocová doplnila, že původně předpokládaná cena projektu z doby, kdy se podávala žádost o dotaci, byla 170 milionů korun. "Díky 14 výběrovým a poptávkovým řízením tato částka klesla na necelých 90 milionů," konstatovala manažerka projektu.
Na podzim letošního roku biologové zmapují a srovnají výskyt invazních rostlin po třech letech jejich likvidace. Od příštího roku pak vlastníci pozemků budou muset opět likvidovat rostliny vlastními silami. Za zanedbání jim mohou hrozit i pokuty. Udržitelnost projektu je deset let, po které se bude výskyt monitorovat. To v praxi znamená, že výsledek, který bude dosažen na podzim letošního roku, se musí udržet následující dekádu. "Karlovarský kraj musí jako žadatel zajistit, že se rostliny znovu nerozšíří," konstatovala Lenka Pocová.
Bolševník velkolepý (Heracleum mantegazzianum) je rostlina z čeledi miříkovitých pocházející z oblasti centrální Asie (Kavkaz a z jihu přilehlé oblasti). Dorůstá několika metrů (až pěti) a jeho bílá květenství – složené okolíky – mohou dosahovat i půl metru v průměru. V současné době je bolševník velkolepý v mnoha zemích severní polokoule, včetně České republiky, veden jako nebezpečný invazní druh, který je schopen ničit původní ekosystémy na daném území. Fototoxické furanokumariny, které obsahuje, u člověka způsobují těžké fotodermatitidy (dráždí kůži a způsobují vyrážky a puchýře).
Křídlatka (Reynoutria) je rod rostlin z čeledi rdesnovité, kde je řazena do podčeledě Polygonoideae. Rod zahrnuje 2 druhy původní a jeden druh hybridní, pocházející z Asie. Křídlatky jsou vytrvalé rostliny vytvářející bujné porosty a v některých oblastech náležejí mezi invazivní rostliny. V současnosti je křídlatka považována za škodlivou invazivní rostlinu. Rychle se šíří a vytváří husté monokultury, na 1 m? vyroste i přes 200 lodyh, které vytlačují původní vegetaci a zásadně mění podmínky pro přežití volně žijících živočichů. Množství spadaného listí nedovoluje vyklíčit semenům jiných rostlin a příliš okyseluje půdu. Snižuje biodiverzitu členovců a následně i množství obojživelníků, plazů, ptáků i savců kteří se jimi živí.
Netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera) je 1 až 2,5 metru vysoká, stavbou těla orientovaná pro růst do výšky. Má růžové okvětní lístky, které u stonku přecházejí do purpurové, štíhlé srdcovité listy středně zelené barvy. Roste na okrajích lesa, podél cest a potoků a jako plevel na mýtinách a pasekách, ve výživné a přibližně neutrální půdě s průměrnou vlhkostí. Daří se jí v oblastech s vyšší eutrofizací. Naopak, špatně snáší suché oblasti, vyšší polohy a hory, příliš suchou půdu a nedostatek světla. Původem je z Himalájí, od 19. století se ale rychle rozšířila do Evropy coby okrasná a medonosná rostlina. Po světě se šíří jako invazní druh.
Zdroj: Wikipedie
