Příští týden ve středu se v Národním parku Podyjí sejde skupina poslanců. Uprostřed jedné z nejcennějších a nejpřísněji chráněných oblastí české přírody se budou členové sněmovního výboru pro životní prostředí dohadovat o tom, jaký pozměňovací návrh novely zákona o ochraně přírody a krajiny pošlou do Sněmovny ke druhému čtení. Ta by měla do zákona vnést jedny z nejvýznamnějších změn od jeho vzniku v roce 1992.
Má to být skutečný průlom. Novela by podle ministerstva životního prostředí měla především umožnit lidem možnost proniknout i do nejhlubšího nitra národních parků. „V první zóně národních parků platí zákaz vstupu mimo vyhrazené cesty, ale ten se ruší," vysvětluje Petra Roubíčková, mluvčí ministerstva.
„Tuhle důležitou novelu o národních parcích nakonec budeme řešit v národním parku," říká trochu pobaveně Robin Böhnisch z ČSSD, předseda výboru pro životní prostředí. Právě on je zpravodajem návrhu novely z dílny ministerstva životního prostředí. Böhnischův pozměňovací návrh připravený spolu s ministerstvem by měl být kompromisem vzešlým z mnohahodinových vyjednávání mezi nejrůznějšími zájmovými skupinami – od ekologických aktivistů po starosty šumavských obcí. „Osobně bych podpořil více divočiny a větší otevření parků, ale důležitější je, aby novela prošla Sněmovnou, Senátem a i přes prezidenta republiky," přibližuje Böhnisch kompromisy, ke kterým v průběhu přípravy novely docházelo. Podle některých odpůrců novely, především z řad šumavských starostů, se však parky fakticky otvírat nebudou. Nedovolí to podle nich klidová území, která by se měla stát novým nástrojem ochrany přírody. Ta by měla platit na určitém území a také po určitý čas – podle toho, co bude příroda vyžadovat. Například by dočasně platila v období toku tetřevů.
Rozhodovat chtějí i starostové
I proto se jeden z největších sporů, které při projednávání novely vznikly, rozhořel v souvislosti s pravomocí rozhodovat o vzniku těchto území. Šlo o jediné slovo z původního návrhu – podle něj totiž stačilo, aby správa národního parku s radou parku, kde jsou zastoupeni také starostové, vyhlášení klidového území pouze projednala. Jenže starostové si z nedůvěry ke správě prosadili změnu, aby se správa s radou musely na podobě klidových územích dohodnout. „Iniciativu ministerstva otevřít Šumavu bych přivítal, ale ta novela to zmiňuje velmi vágně. Lepší by proto bylo to tam přímo napsat," pochybuje i nadále Antonín Schubert, starosta šumavské Modravy a zároveň předseda Svazu šumavských obcí.
Naproti tomu například ředitel parku Podyjí Tomáš Rothröckl s větším otevřením národního parku počítá. „Ve vybraných částech území dojde k uvolnění významných ploch pro volný pohyb návštěvníků," tvrdí. Dosud nepřístupná místa v národních parcích by se reálně měla otevřít poté, co se na jejich podobě dohodne správa parků s radou. Ty na to budou mít dva roky.
Ministerstvo zároveň uznává, že do některých částí parků bude vstup jejich návštěvníkům zakázán i nadále. „Asi bude nezbytné regulovat vstup nad horní hranicí lesa v Krkonoších nebo na šumavských rašeliništích," říká Roubíčková z ministerstva životního prostředí.
Státní pozemky zůstanou státu
Kromě zrušení zákazu pohybu mimo vyznačené stezky budou poslanci v Podyjí rokovat také o novém vymezení zón v národních parcích, které by novela měla přinést.
Zaprvé by nad rámec dosavadních tří zón měla vzniknout ještě čtvrtá. Zadruhé by zóny místo pouhého číselného označení vymezujícího, kam návštěvníci smí a nesmí chodit, měly získat označení určující způsob využití a ochrany daných území. „Nám to zcela vyhovuje. Konečně jasně definuje území, které se opravdu nepokrytě ponechává přírodě, na druhou stranu jasně definuje i to, co je na krajině kulturní a má tak zůstat," hodnotí novou zonaci ředitel šumavského národního parku Pavel Hubený.
Další změnou, kterou návrh novely přináší, je omezení rozprodávání státní půdy v národních parcích v zastavitelných územích. „Stát je pak nebude moci prodat, přípustná bude pouze směna ve prospěch ochrany přírody," vysvětluje Roubíčková.
Ředitel šumavského parku Pavel Hubený tuto změnu hodnotí pozitivně. „Jinde ve světě stát soukromé pozemky v národních parcích vykupuje, my je posledních pětadvacet let na Šumavě spíše nově tvořili." Předseda Svazu šumavských obcí Antonín Schubert však v nějaký zásadní dopad této změny nevěří. „Šumava je už rozkradená," říká s tím, že tato snaha podle něj přichází poněkud pozdě. Možná i proto Jaromír Bláha z Hnutí Duha doufá, že se tuto část ještě podaří trochu změnit. „Zákaz prodeje půdy by se měl vztahovat i na nezastavitelná území," myslí si.
Fakta Nové chráněné zóny Místo dosavadních „číslovaných zón" novela stanoví nové, kde bude jasnější, proč vznikly a co se v nich smí a nesmí. * Přírodní zóna je určena k zachování přirozených ekosystémů. Cílem je, aby přírodní procesy probíhaly nerušeně. Zákazy v rozporu s ochranou přírody zakázány. * Přírodě blízká zóna se bude týkat území, kde převažují člověkem pozměněné ekosystémy. Oproti předchozí zóně tam bude možné dělat opatření na ochranu lesa. * Zóna soustředěné péče bude na územích, kde převažují člověkem významně ovlivněné ekosystémy. Budou tam možné zásahy ve prospěch obnovy ohrožených druhů. * Zóna kulturní krajiny vznikne na plochách, kde převažují člověkem pozměněné ekosystémy určené k trvalému využívání. Měly by být určeny k trvalému hospodářskému využívání a rozvoji obcí.
