PRAHA Dříve husté lesy, dnes holiny. V lesích leží pokácené smrky, dřevo nemá kdo zpracovávat. Kůrovcová kalamita sužuje české lesy déle než rok. Zatímco loni lesníci vytěžili 23 milionů kubíků napadeného dříví, letos se očekává těžba mezi 30 a možná až 50 miliony. Pro představu, to je, jako by každé tři minuty nepřetržitě po celý rok 2019 vytěžili plochu o velikosti jednoho fotbalového hřiště. „V Moravskoslezském kraji už téměř žádný smrk k těžbě není. To samé čeká Vysočinu, nebo alespoň její jižní část," upozorňuje Jan Příhoda, šéfredaktor časopisu Lesnická práce a odborného serveru Silvarium.cz.
České lesy jsou z velké části tvořené právě smrkovými porosty. Jenže problém není jen brouk lýkožrout smrkový, známější pod označením kůrovec. Nehynou jen smrky. Ve velkém odumírají také borovice, a to zejména v Polabí. Státní podnik Lesy ČR odhaduje, že na necelých třech tisících hektarech lesa, které tam spravují, je zhruba 111 tisíc metrů kubických souší.
Může za to extrémní sucho. Borovice sice mají rozsáhlý kořenový systém, jehož hlavní kořen sahá do hloubky zhruba tří metrů, takže si na rozdíl od smrku umí vytáhnout i spodní vodu. Pokud ale vysychají zásoby vody v podzemí, nemají stromy odkud brát. Obnovu borovicových lesů navíc komplikuje ještě chroust maďalový, jehož larvy se živí kořeny mladých stromků.
Ohrožený je také jasan, jeden z našich nejvýznamnějších listnáčů. Na skladbě lesa se podílí 1,4 procenta. Požírá ho však houba voskovička jasanová, která byla do Evropy zavlečena z Asie. Napadenému stromu napřed začnou usychat listy, pak větve a do dvou let strom zemře úplně.
Na jižní Moravě zase řádí bekyně velkohlavá – nenápadný druh motýla, jehož housenky se živí listy dřevin. Napadá především duby, v případě nedostatku potravy se ale šíří i na další stromy, třeba na buk, lísku či habr.
Dominika Hromková, Alžběta Šimková
Celý článek najdete v MF Dnes.
