Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
Národní park Šumava dostal pokutu 450 tisíc korun za rušení hnízdění tetřeva, použití biocidů v boji s kůrovcem a taky za tvorbu holin u jezera Laka. Pokuta je zatím nepravomocná, udělila ji Česká inspekce životního prostředí a sankcionované postupy se staly v letech 2010 a 2011. Pokuta přišla ve chvíli, kdy národní park triumfálně oznámil, že porazil kůrovce. Ve studiu je koordinátor boje proti kůrovci Národního parku Šumava Tomáš Fait, dobrý večer.
Tomáš FAIT, 1. náměstek pro odbor vnějších vztahů, Národní park Šumava
Dobrý večer.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
A Jakub Hruška, předseda Stínové vědecké rady šumavského parku, hezký večer.
Jakub HRUŠKA, předseda, Stínová vědecká rada Národního parku Šumava
Dobrý večer.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
Pane Faite, miliontý strom padl, je kůrovec opravdu definitivně zahnán?
Tomáš FAIT, 1. náměstek pro odbor vnějších vztahů, Národní park Šumava
No já mohu říct, že po těch pěti letech, protože v letošním roce je pátý rok kůrovcové kalamity, když nepočítáme ten rok 2007, kdy se jednalo o kalamitu větrnou, tak podle všech prognóz to vypadá, že kůrovcová kalamita na Šumavě opravdu skončila.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
Vy to berete jako své vítězství?
Tomáš FAIT, 1. náměstek pro odbor vnějších vztahů, Národní park Šumava
Já to neberu jako své vítězství, já si myslím, že to je zásluha především lesníků v národním parku a nemyslím si, že je třeba to nazývat vítězstvím.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
Pane Hruško, byl kůrovec zničen kácením?
Jakub HRUŠKA, předseda, Stínová vědecká rada Národního parku Šumava
Já se domnívám, že ne, protože kůrovcové gradace trvají obvykle pět až sedm let, a my jsme teda v šestém roce, počítám-li ten první, kůrovcové gradace a v tu chvíli už nastupují mechanismy přírodní, které tu gradaci tlumí přirozeně. Samozřejmě já nezpochybňuju, že lesnické zásahy přispěly k utlumení té kalamity, ale myslím si, že zejména v horských smrčinách sehrál hlavní roli příroda, a to zejména v minulém a v letošním roce, kdy docházelo v létě, kdy bylo velmi studené počasí, tak larvy kůrovce hnily a byly napadány různými predátory a prakticky se loni neuskutečnilo druhé rojení, to znamená, že ta populace velmi poklesla, a z toho samozřejmě v letošním roce benefitoval celý park.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
Z kolika procent je to tedy úspěch kácení a z kolika procent je to úspěch toho naturálního procesu?
Jakub HRUŠKA, předseda, Stínová vědecká rada Národního parku Šumava
Já bych to na ty procenta těžko dokázal rozklíčovat, ale ...
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
Alespoň naznačte nějakou možnost toho rozlišení.
Jakub HRUŠKA, předseda, Stínová vědecká rada Národního parku Šumava
Já bych řekl, že je to fifty - fifty. Nemáme žádný slepý pokus ani na straně přírody, ani na straně lesníků.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
Pane Faite, roky se vedou spory, zda kácet, nebo nekácet. Teď se řeší, jestli kůrovce zlikvidovalo kácení nebo zda by skončil tak jako tak. Copak skutečně nejsou žádné průkazné studie za ta léta, která by osvětlila, jak je to doopravdy?
Tomáš FAIT, 1. náměstek pro odbor vnějších vztahů, Národní park Šumava
Bohužel žádné takové studie do současné doby neexistují. Já se v tomto případě jako v mnoha jiných věcech trošku budu lišit s názorem od pana doktora, protože já si myslím, že ta efektivita těch zásahů, jejich účinnost, včasnost provedení, že sehrála podstatně větší roli než ...
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
Podle vás to není fifty - fifty.
Tomáš FAIT, 1. náměstek pro odbor vnějších vztahů, Národní park Šumava
Jsem přesvědčený o tom, že ne. Myslím si, že to je tak 80 na 20.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
Tak 80 na 20, to podle vás nesedí?
Jakub HRUŠKA, předseda, Stínová vědecká rada Národního parku Šumava
Tak já bych to uvedl příkladem. V loňském roce byl velmi kontroverzní zásah u Ptačího potoka a v loňském roce správa parku řekla, že vykácela na konci léta všechno, co potřebovala, aby efektivně bojovala s kůrovcem, a v letošním roce byla oblast Ptačího potoka oblastí s nejvyšším výskytem kůrovce na území šumavského národního parku, takže tady bych jako si myslel, že to přece jenom tak úplně na stranu lesníků bych to jenom nepřisuzoval.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
To jsou silné argumenty.
Tomáš FAIT, 1. náměstek pro odbor vnějších vztahů, Národní park Šumava
No já na tento argument mohu říct pouze to, že samozřejmě v oblasti Ptačího potoka se v loňském roce správě parku nepodařilo právě díky blokádě aktivistů včas a efektivně asanovat veškeré kůrovcem napadené stromy. A to je ten důvod, proč v současné době v této lokalitě Na Ztraceném je ten počet těch kůrovcových stromů nejvyšší na celém území národního parku.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
Pane Hruško, ano, ani vy přece nevíte přesně, jestli by kalamita skutečně skončila po těch třech nebo šesti letech těch cyklech i bez kácení.
Jakub HRUŠKA, předseda, Stínová vědecká rada Národního parku Šumava
Tak z poslední doby je velmi dobrý příklad z Tatranského národního parku, kde na slovenské straně se proti kůrovci zasahovalo, nebyl to tedy tento velký orkán, bylo to asi před 15 lety, kdy se na slovenské straně zasahovalo a na polské straně nezasahovalo. A ta gradace měla prakticky identický průběh a skončila i na té polské straně bez zásahu po šesti letech.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
Počkejte, v národním parku přece riskují vysoké tresty právě za nečinnost, protože na Slovensku, tedy myslím v národním parku v tom tatranském, protože na Slovensku přece dvěma ministrům životního prostředí kvůli tomu hrozí, právě kvůli nečinnosti, i trest odnětí svobody.
Jakub HRUŠKA, předseda, Stínová vědecká rada Národního parku Šumava
Mně to přijde absurdní tady ta slovenská kauza, protože jestli jsem to správně pochopil z těch novin, kde jsem to četl, tak ti ministři jsou jaksi bráni k zodpovědnosti za to, že se nechovali hospodárně, to znamená, že v tom národním parku jaksi způsobili hospodářskou škodu, ale přece národní park je tady od toho, aby chránil přírodu ve všech jejích projevech. A to, že ponecháme spontánní vývoj, že nevytěžíme všechno dřevo tak, jak bysme to udělali v hospodářském lese, to přece není hospodářská škoda. Národní park je tady pro to, aby se chránila příroda. A mimochodem Národní park Šumava od počátku Kyrilla vytěžil dříví za víc než 2 miliardy korun, takže tam by určitě nikoho nemohlo napadnout, že vznikla nějaká hospodářská škoda.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
Vy jste ale tedy nečinnost riskovat nechtěli.
Tomáš FAIT, 1. náměstek pro odbor vnějších vztahů, Národní park Šumava
Já si myslím, že to je to jediné, co v tuto chvíli můžeme naprosto s jasným přesvědčením říci, že k této situaci v České republice dojít nemůže, že žádný z ministrů ani předchozích, ani z ředitelů národního parku nemůže být obviněn z toho, že by nekonal.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
No to rozhodně nemůže, protože pokácen byl jeden milion stromů, ten údaj přece mluví za vše. Není to skutečně vysoká cena za proces, o kterém nikdo neví, zda je tím pravým kladivem na kůrovce?
Jakub HRUŠKA, předseda, Stínová vědecká rada Národního parku Šumava
No já bych to trošku otočil. To je pouze následek. Takovýmto způsobem reaguje příroda na vytvoření obrovských bezzásahových území, které byly podle mého názoru vytvořeny nešťastně v roce 2007 právě při větrné kalamitě po orkánu Kyrill, a tohle je pouze následek. Je to jednoduchá přímá úměra. Čím větší jsou území, kde se proti kůrovci nezasahuje, tak samozřejmě tím větší jsou potom těžby a asanace kůrovce v těch územích, kde se zasahovat musí.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
Takže vina je na straně rozlehlých bezzásahových území?
Jakub HRUŠKA, předseda, Stínová vědecká rada Národního parku Šumava
Není, protože ta rozsáhlá bezzásahová území leží v pásmu horských smrčin, to znamená tam, kde smrk je doma, kde nejsou umělé hospodářské monokultury, jako jsou v těch nižších polohách Šumavy, a kůrovec je přirozenou součástí horských smrčin, to znamená ...
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
Takže byste je nechal sežrat.
Jakub HRUŠKA, předseda, Stínová vědecká rada Národního parku Šumava
Já bych je v uvozovkách nechal sežrat, stejně jako byly sežrány pravděpodobně mnohokrát v minulosti.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
Vám nevadí kácení v těch středních patrech lesa, ale tedy horské smrčiny byste nechal sežrat, jak lidově řečeno, kůrovcem tedy, a taky vám vadí kácení v těch bezzásahových zónách, ale tam se přece kácelo minimálně, nebo ne?
Jakub HRUŠKA, předseda, Stínová vědecká rada Národního parku Šumava
Pojem bezzásahová zóna tady je takový vágní, protože ty bezzásahové zóny byly různě velké v různých dobách existence národního parku. Těch čistě bezzásahových zón bylo velmi málo a prakticky téměř všude se nějakým způsobem zasahovalo. My dneska víme, že opravdu čistá bezzásahovka, kde se nikdy nezasahovalo na Šumavě, bylo pouze několik set hektarů. Všude jinde nějaká intervence proběhla a vždycky jsme se potom posunuli o kus dál, ale bohužel vždycky v těch horských smrčinách. My jsme ve jménu záchrany těch umělých hospodářských lesů ve středních polohách, kde si my myslíme, že se mělo proti kůrovci vždy zasahovat, vykáceli část těch cenných horských smrčin, a to si myslím, že je veliká chyba, která se neměla stát.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
Takže vy jste nerespektovali ani ta bezzásahová území.
Tomáš FAIT, 1. náměstek pro odbor vnějších vztahů, Národní park Šumava
Já samozřejmě opět musím oponovat, protože převaha horských smrčin, ve kterých se nezasahovalo v těch posledních pěti letech, se samozřejmě nachází v těch vyšších vegetačních stupních, v těch horských pásmech při hranici s Národním parkem Bavorský les především. Já bych chtěl jenom dodat, že ta pokuta, pokud pan doktor Hruška správně dnes pochytil informace, které se dostaly na veřejnost, ta pokuta není udělená pouze za určitá pochybení nebo chybné postupy v roce 2011, ale i v roce 2010, kde samozřejmě ty těžby byly rekordně nejvyšší v Národním parku Šumava. A v té době pan doktor Hruška seděl v radě národního parku a já jsem neslyšel za celou tu dobu jako člen iniciačního a poradního orgánu ředitele národního parku, že by inicioval jakýkoliv způsob proti těmto postupům, které byly daleko nešetrnější, než v tom roce 2011.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
Tenkrát vám to nevadilo? Proč jste mlčel?
Jakub HRUŠKA, předseda, Stínová vědecká rada Národního parku Šumava
Vadilo. Já vám můžu oběma ...
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
Tak proč jste mlčel?
Jakub HRUŠKA, předseda, Stínová vědecká rada Národního parku Šumava
... poslat ty vyjádření, které jsme řediteli národního parku posílali v tom roce 2010. Existujou dvě stanoviska vědecké rady Národního parku Šumava, kde jsme ředitele na tento problém upozorňovali.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
Takže pan Hruška nemlčel, ale možná vy jste ho spíš neposlouchali.
Tomáš FAIT, 1. náměstek pro odbor vnějších vztahů, Národní park Šumava
Bohužel já o těchto informacích nemám žádné zprávy.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
Vy jste dostali pokutu, to znamená, že jste neudělali všechno tak dobře, jak se možná teď národní park snaží přesvědčit, už jste se odvolali?
Tomáš FAIT, 1. náměstek pro odbor vnějších vztahů, Národní park Šumava
Já bych chtěl říct, že správa parku dnes dopoledne obdržela přes datovou schránku rozhodnutí o udělení pokuty, které, jak jste říkala, je zatím nepravomocné. Správa samozřejmě si musí připravit hmotněprávní i procesní analýzu tohoto rozhodnutí a podle toho se rozhodneme, jestli se odvoláme, nebo ne.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
Takže ještě není jisté, že se odvoláte.
Tomáš FAIT, 1. náměstek pro odbor vnějších vztahů, Národní park Šumava
Ještě to není zcela jisté.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
Takže se některých těch chyb nezříkáte a připouštíte za ně svou odpovědnost, tetřeva jste rušili.
Tomáš FAIT, 1. náměstek pro odbor vnějších vztahů, Národní park Šumava
Já bych dál nerad tuto věc, protože není uzavřená, tak bych jí jako zástupce jedné ze stran, která je v tomto sporu, tak bych jí neměl dále komentovat.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
Žádných chyb si nejste vědom?
Tomáš FAIT, 1. náměstek pro odbor vnějších vztahů, Národní park Šumava
Já bych navrhoval, aby tuto diskusi jsme vedli třeba za tři týdny, kdy bude jasno, jestli se proti pokutě odvoláme, nebo neodvoláme.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
Přece víte, co jste v národním parku dělali, jestli jste rušili tetřeva, jestli jste používali pesticidy tam, kde jste neměli, to přece musíte vědět.
Tomáš FAIT, 1. náměstek pro odbor vnějších vztahů, Národní park Šumava
Ano, tam k těm pesticidům se vyjádřím a vyjádřím se velice rád, protože postup schvalování použití nikoliv pesticidů, ale biocidů v Národním parku Šumava, byl celé roky stejný. Tam je zásadní problém, že žádat o určité množství této látky, která bude použitá, nebo na určitý počet obranných zařízení můžete až po skončení celé sezóny kůrovcové, která končí podle všech vyhlášek až 31. března následujícího roku. Samozřejmě při správných lhůtách není možné dosáhnout kýženého výsledku, protože ta obranná zařízení je třeba instalovat již na přelomu dubna a května.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
Ano, takže žádné chyby se nestaly.
Jakub HRUŠKA, předseda, Stínová vědecká rada Národního parku Šumava
Tak staly, vždyť ta inspekce to konstatovala a já s jejich závěry souhlasím.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
Pánové, já vám děkuji. Děkuji vám za návštěvu, za diskusi, na shledanou.
Tomáš FAIT, 1. náměstek pro odbor vnějších vztahů, Národní park Šumava
Já také děkuji, na shledanou.
Jakub HRUŠKA, předseda, Stínová vědecká rada Národního parku Šumava
Na shledanou.
