Martin VESELOVSKÝ, moderátor
Další dějství šumavské kůrovcové rapsodie je u konce. V oblasti u Ptačího potoka se přestává kácet, blokáda ale trvá. Nízké teploty a vlhko začaly navíc působit proti kůrovci a správa národního parku zvažuje, jestli kácet dál. Obě strany sporu jsou ovšem stále hluboko zakopány na svých pozicích. Kácet se musí, jinak Šumava lehne sežrána kůrovcem na straně jedné a na straně druhé názor, že kácet se nemusí, protože příroda se náporu lýkožrouta ubrání sama. Jak tedy dál? To je otázka pro Události, komentáře. Dobrý večer.
Při kácení posledních kůrovcem napadených stromů v oblasti Ptačího potoka nedaleko Modravy se dnes zranil dřevorubec. Policie teď zjišťuje, jestli šlo o dělníkovu neopatrnost, nebo jestli nese vinu i někdo z odpůrců kácení, kteří se v místě pohybovali.
Jan DVOŘÁK, redaktor
Lesní dělník se motorovou pilou řízl do nohy dnes před polednem. Jeho zranění naštěstí nebylo nijak vážné. Jednalo se o řeznou ránu dlouhou asi 6 centimetrů. Jak k incidentu došlo, teď šetří policie.
Pavel ŠRAIL, vedoucí Informační a strážní služby NP Šumava
V každém případě v prostoru se pohybovaly dvě aktivistky.
Vratislav VOZNÍK, mluvčí blokády
Musím popřít, že by se kdokoliv z nás na incidentu jakýmkoliv způsobem podílel.
Dana LADMANOVÁ, mluvčí Policie ČR, Klatovy
V rámci šetření bude proveden výslech poškozeného muže i případných svědků. Vzhledem ke stadiu šetření nemůžeme podat bližší informace.
Jan DVOŘÁK, redaktor
Incident se stal poslední den, kdy se v oblasti Ptačího potoka těží.
Pavel PECHOUŠEK, mluvčí NP Šumava
Protože gró kůrovcové kalamity se podařilo k dnešnímu dni asanovat. Je to více než 5 tisíc stromů.
Jan DVOŘÁK, redaktor
Aktivisté ale na Ptačím potoce budou zůstávat i nadále. Vedení národního parku totiž nevěří.
Vratislav VOZNÍK, mluvčí blokády
Za poslední dva měsíce bylo těch proklamací, polopravd a možná i lží řečeno tolik, že nejsem příliš ochoten věřit.
Jan DVOŘÁK, redaktor
Dnes se navíc asi dvacítka aktivistů s transparenty objevila před Správou Národního parku Šumava ve Vimperku. Nešli demonstrovat, ale zahrát divadlo.
Jaromír BLÁHA, Hnutí DUHA
Účastníci občanského protestu chtěli ukázat řediteli, panu Stráskému, co ve skutečnosti probíhá v oblasti Ptačího potoka, protože on se tam za celou dobu nepřišel osobně podívat.
Pavel PECHOUŠEK, mluvčí NP Šumava
My jsme to vystoupení neviděli, neslyšeli, takže nevím, nemůžeme na něj nějak reagovat. Pan ředitel má jednání s ombudsmankou, který nechce přerušovat.
Jan DVOŘÁK, redaktor
Protesty proti kácení v oblasti Ptačího potoka budou pokračovat. Už v pondělí je svolána demonstrace před ministerstvo životního prostředí. Jan Dvořák, Česká televize, Vimperk.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
A v Událostech, komentářích Jiří Mánek, náměstek ředitele Správy Národního parku Šumava. A také tady ve studiu Karel Matějka, člen Stínové opoziční vědecké rady Národního parku Šumava. Dobrý večer, pánové.
Karel MATĚJKA, člen Stínové vědecké rady NP Šumava
Dobrý večer.
Jiří MÁNEK, náměstek ředitele NP Šumava
Dobrý večer všem příznivcům zelené Šumavy.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
Pane Mánku, pane náměstku, vy jste skončili dnes s těžbou napadeného dřeva v oblasti Ptačího potoka. Chystáte se vyrazit i do dalších oblastí a začít kácet jinde?
Jiří MÁNEK, náměstek ředitele NP Šumava
Tak ano, my jsme dnešním dnem ukončili kácení kůrovcem napadených stromů v té předmětné lokalitě Na Ztraceném a samozřejmě budeme pokračovat v likvidaci kůrovcové kalamity, kterou jsme podědili po našich předchůdcích, na celém území Národního parku Šumava, v těch zásahových oblastech. Ano, budeme pokračovat.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
Vy jste to podědili po vašich předchůdcích? Já jsem myslel, že lýkožrout či kůrovec se tak nějak vyvíjí spíš podle přírodního rytmu než podle toho, co chce ředitel správy národního parku.
Jiří MÁNEK, náměstek ředitele NP Šumava
Lýkožrout se určitě vyvíjí podle přírodního rytmu, no nicméně v roce 2007 mu bylo zaděláno na bohaté hody a lýkožrout se od roku 2007 nebývalým způsobem na území Národního parku Šumava rozmnožil, a to takovým způsobem, který Šumava v celé své dlouhé historii nikdy nepamatuje.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
Dobře. Jde mi o jednu věc, pane náměstku. Vzhledem k tomu, co i vy sami říkáte, že současné ne úplně teplé počasí, vlhkost, písně, viry a další věci působí negativně na samotného kůrovce, na jeho larvy a tak dále, tak je vůbec ve hře možnost, že byste prostě dále nekáceli, a že to necháte na přírodě, která například teď v podstatě vám proti kůrovci pomáhá?
Jiří MÁNEK, náměstek ředitele NP Šumava
Tak my spravujeme celkem 50 tisíc hektarů lesa, a to od Železné Rudy, až po Novou Pec a jsme velmi rádi tomu, že to počasí nám pomáhá, že je to léto takové vlhké a velmi deštivé, což samozřejmě nepřispívá kůrovci, prospívá to naopak jeho patogenům a nepřátelům, jako jsou plísně, houby a viry. Ale není to plošné, je to lokalita od lokality a velmi záleží na tom, jak se v té předmětné lokalitě ta vlhkost dlouho drží. To znamená, že to není tak, že by kůrovec hynul náhle po celém území národního parku, ale pouze v některých lokalitách, kde ta vzdušná vlhkost dlouhodobě přetrvává a to není zdaleka všude.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
Pane Matějko, na úvod mi zkuste říct, jestli z vašeho pohledu je to současné počasí je nějakou opravdu velkou výhrou, která by mohla být v základu toho, že by se například dále nemuselo kácet?
Karel MATĚJKA, člen Stínové vědecké rady NP Šumava
Já bych se nejdřív trochu ohradil proti tomu, co pan inženýr Mánek řekl, a to, že se jedná o kalamitu nebývalého rozsahu, protože jak je známo, například z pylových analýz, tak v průběhu posledních 3000 let se nějaká kalamita, která znamenala disturbanci stromového patra a úbytek smrků na Šumavě, takováto epizoda se vyskytovala průběžně každých 180 let. Takže každých 180 let v době, kdy se nahromadí dostatek dřevní hmoty v lese, tak dojde ke gradaci lýkožrouta smrkového a tím pádem dojde k přirozenému rozpadu některých smrkových porostů.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
Tak to se týče té frekvence a teď, prosím, pane Matějko, k mé otázce. Je možné to počasí pokládat za velkého spojence, který by například umožnil to, aby správa dále nenechala kácet v porostech?
Karel MATĚJKA, člen Stínové vědecké rady NP Šumava
Počasí může prodloužit vývojový cyklus lýkožrouta, tím pádem dojde k vyrojení toho brouka v pozdější době a tím pádem nemusí být ukončen například vývoj další generace lýkožrouta. Čili jeho gradace nebo další množení může být určitým způsobem limitováno. Toto limitování však nemůže být nikdy stoprocentní. Pravdou je, že v každém hospodářském lese se musí takovéto situace využít pro to, aby se zamezilo další gradaci. Ale národní park a především vrcholové oblasti nebo centrální oblasti parku nejsou hospodářským lesem, a proto se musí rozhodnout, kde k tomu lesu přistupovat jako k lesu hospodářskému a kde k němu přistupovat jako k přírodnímu klenotu, který musíme chránit a musíme chránit včetně všech jeho součástí.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
Rozumím. Pane náměstku, řekněte mi, bez ohledu na názory, řekněme, opoziční, expertní, které tady například může reprezentovat pan Matějka, bez ohledu na názory aktivistů či odpůrců samotného kácení, bez ohledu na názory, řekněme, mnoha politiků, je správa národního parku prostě rozhodnuta svůj plán, jak kácet i v jiných oblastech, například, pokud se nepletu, v oblasti kolem Srní, dodržet?
Jiří MÁNEK, náměstek ředitele NP Šumava
Tak já bych ještě jenom, jestli mohu zareagovat na slova mého kolegy, pana Matějky, co se týče té jakoby nebývalé gradaci kůrovce. Tak já jsem rád, že zmínil ty pylové analýzy a určitě stejně dobře jako já, tak i pan Matějka dobře ví, že to přirozené zastoupení smrku na Šumavě v době někdy před tisíci lety, a máme ty pylové diagramy, které to říkají, bylo méně než 40 procent. Dneska smrku na Šumavě je více než 80 procent zastoupení dřevin, které v lese máme. A ten kůrovec, největší popsaná kalamita byla v roce 1870 nebo okolo let 1870. A protože toho smrku nikdy nebylo tolik jako dnes, ta kalamita nikdy nemohla být tak velká jako v současné době.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
Dobře, pane náměstku, a k té mojí otázce.
Jiří MÁNEK, náměstek ředitele NP Šumava
Ale k vaší otázce bych rád řekl ano, my budeme pokračovat podle toho našeho plánu. Jak už jsem řekl, my hospodaříme na 50 tisících hektarech lesa a v současné době postupujeme podle plánu a pracujeme proti kůrovci v těch zásahových oblastech, od Železné Rudy, po Novou Pec a k dnešnímu dni bylo kůrovcem napadeného dřeva pokáceno asi 160 tisíc kubíků a dalších 50 tisíc kubíků je vyznačeno k pokácení a to kácení se děje výhradně proto, abychom zabránili masivnímu šíření kůrovce do dalších následujících lokalit.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
Tak, pane Matějko, to je náměstkem správy národního parku prezentovaný názor vedení národního parku. Vy například ve své analýze toho, co se dělo právě v té lokalitě, kde dnes skončilo kácení, kromě jiného píšete, že podle vašeho názoru tam nešlo o pečlivý selektivní výběr a kácení stromů, které jsou opravdu napadené, ale o plošné kácení. Za tím si stojíte?
Karel MATĚJKA, člen Stínové vědecké rady NP Šumava
Já nepíšu přímo takovýto výrok v té zprávě, ale uvádím především to, že celá oblast Ptačího potoka je exemplárním příkladem toho, jak by se na Šumavě zasahovat nemělo nebo, lépe řečeno, v této oblasti se zasahuje v místech, které by měly zůstat bezzásahové, ale naopak zůstaly opomenuta místa, kde se zasahovat mělo důkladněji. Čili ...
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
Jenom ... Moc se omlouvám, pane Matějko, ale čemu to přičítáte? To ve vedení národního parku sedí lidé, kteří toto, co vy říkáte jako zcela jasnou věc, jako nevědí nebo to pominuli úmyslně?
Karel MATĚJKA, člen Stínové vědecké rady NP Šumava
Nedokáži si to vysvětlit, protože kdokoliv rozumí situaci, tak musí říci, že pokud máme jedno velké bezzásahové území a do něj zakousneme jakýsi zub a tento zub dovnitř toho bezzásahového území prohlásíme za území zásahové a začneme zde kácet, tak nedojde k ničemu jinému, nežli budeme postupně v tomto území, čili v území Ptačího potoka, kácet několik stromů letos, další stromy v příštím roce, další stromy třeba v dalším lese a nevznikne nám zde nic jiného než velká holina, protože lýkožrout se nám do území Ptačího potoka bude šířit ze tří stran z bezzásahového území.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
Tak, pane náměstku, ta myšlenka, kterou tady teď pan Matějka jaksi předestřel, že minimálně na tom území, kde vy jste teď dokončili těžbu, s vaším přístupem za několik let spíše než cokoliv jiného vznikne holina, tak vy ji budete rozporovat nebo to je plán?
Jiří MÁNEK, náměstek ředitele NP Šumava
To v žádném případě není plán. Já chci říct, že tahleta předmětná lokalita Na Ztraceném byla 17 let, po dobu existence Národního parku Šumava, v zásahovém režimu, běžně se zde hospodařilo, vysazovaly se zde stromy. Já mám údaje o tom, že zde za posledních 10 let bylo vysazeno více než 48 tisíc kusů sazenic smrku ztepilého. Ta lokalita je nepůvodní kulturní, z 80 až 85 procent nepůvodní kulturní hospodářský les. Já tady mám připravenou mapu. Jsou to stupně přirozenosti lesa tak, jak je zpracoval pan profesor Vacek, odborník na ekologii lesa. Všechna ta červená barva, to je nepůvodní kulturní les a vidíte, že absolutně dominuje v té oblasti. Říkám, že 17 let ta oblast byla v zásahovém režimu a pouze od 1. 1. 2008 ji někdo, a podle nás nepříliš uváženým rozhodnutím, zařadil do zásahového režimu. A my samozřejmě se zde potýkáme s kůrovcovou kalamitou a musíme kůrovce zastavit tak, abychom uchránili následné lesy, abychom nedopustili tomu, že kůrovec dojde až k obci Modrava nebo aby napadal /nesrozumitelné/ vlastníky lesů.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
Pane Matějko, podle vašeho názoru, dá se váš pohled na to, co se bude dít, minimálně v té lokalitě u Ptačího kamene, přenést i na ostatní lokality, ve kterých správa národního parku hodlá kácet? To znamená, že, jak vy říkáte, i tam nakonec zbydou jen holiny?
Karel MATĚJKA, člen Stínové vědecké rady NP Šumava
Vždycky musíme rozlišovat lokalitu od lokality. Ta mapa, kterou zde pan inženýr Mánek ukázal, tak je krásným příkladem toho, jak lze nekvalitními podklady ospravedlňovat špatné věci. Protože jako nepůvodní lesy tam byly označeny, když jsem si všiml, i oblasti prvních zón, i některé oblasti prvních zón. A jedná se například ...
Jiří MÁNEK, náměstek ředitele NP Šumava
Ta zelená, ta zelená barva je původní přirozený les. První zóna z těchto 280 hektarů je pouze 20 hektarů.
Karel MATĚJKA, člen Stínové vědecké rady NP Šumava
Podmáčené smrčiny.
Jiří MÁNEK, náměstek ředitele NP Šumava
Podmáčené smrčiny nebo rašelinné smrčiny, soubor lesních typů 8R, z této 280hektarové plochy zaujímá pouze 12 procent.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
Tak a jenom, pardon, abych tento rozhovor uzavřel. Ve chvíli, kdy od náměstka správy národního parku slyšíme, že, řekněme, jejich odborné expertní stanovisko je hotové, mají naplánovánu další těžbu, která bude mít za úkol jaksi vyjmout z těch lesních porostů napadené stromy kůrovcem, tak co to podle vašeho názoru, pane Matějko, ve výsledku udělá?
Karel MATĚJKA, člen Stínové vědecké rady NP Šumava
Musíme rozlišovat, kde se tento přístup bude aplikovat. Pokud se bude uplatňovat uprostřed bezzásahového území, kam je možno, aby se lýkožrout šířil z okolí, pak to bude jednoznačně devastace území. Taková devastace, k jaké dochází v oblasti Ptačího potoka. Ale podívejme se například na jiné území, a to území oblasti Smrčiny v jižní části Šumavy, kde existují v současnosti návrhy určité území vyjmout z první zóny, a pokud si překryjeme přes toto území plánovanou trasu výstavby lanovky z Nové Pece na Hraničník, přesně se shoduje. Čili tam máme další příklad toho, jak současný management může podporovat to, aby se Šumava rozparcelovala a de facto použila k nějakým komerčním účelům.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
Tak, pánové, to bude bezesporu už další debata, příští debata v některých příštích Událostech, komentářích. Pane Mánku, pane Matějko, díky za vaše komentáře. Přeji hezký večer. Na shledanou.
Karel MATĚJKA, člen Stínové vědecké rady NP Šumava
Na shledanou.
