Náklady na život koní na Šumavě? Dva miliony korun ročně. Zisk za to, že vozí turisty a pracují v lese? Padesát tisíc. Nedávný audit hospodaření v národním parku za ředitele Jiřího Mánka na Šumavě ukázal nehospodárnost některých projektů. Podle dokumentu je projekt návratu koní na Šumavu drahý, stejně jako provozování park restaurantu na Březníku. Podle auditu celkem Mánek a jeho tým zbytečně vynaložili jedenáct milionů korun.

Bývalý ředitel parku a kandidát na senátora Jiří Mánek se ale hájí. Podle něj není možné hodnotit samostatně jednotlivé projekty, ale celkový hospodářský výsledek a stav peněz na účtech. „Když jsem nastoupil, měl jsem na účtech jedenáct milionů korun, při odvolání to bylo sto osmdesát milionů korun. Započítávat například právě projekt návratu chladnokrevných koní mezi neúčelné, je nefér a zcestné. Každému musí být jasné, že takový projekt se nedá zaplatit. Důležité je ale vydělat si na něj jinde,” uvedl Mánek.

S tím částečně souhlasí i současný ředitel Pavel Hubený, který uvažuje i o zrušení celého projektu. Podle něj národní parky nejsou od toho, aby se pokoušely o záchranu koní. Zatím tedy není jasné, co chladnokrevné koně a lidi, kteří se o ně starají, vlastně čeká.

„Existuje studie, která říká, že se může podobný projekt realizovat soukromě a že může být životaschopný. Takže dnes jsme v situaci, že si klademe otázku, zda v projektu pokračovat, a pokud ano, jak jej zefektivníme, nebo nepokračovat a ukončit jej,” konstatoval Hubený.

Mezi další kritizované investice patří třeba mezi turisty oblíbené fotopointy. Podle auditorů totiž stojí i na pozemcích soukromých majitelů a neexistují žádné smlouvy o jejich pronájmu. Současné vedení je nechce rušit, snaží se pouze o jejich „legalizaci”, a to jak před majiteli pozemků, tak stavebními úřady. „Fotopointy jsou dobrý projekt, o to více nás mrzí tyto problémy, které zřejmě přinesou nějaké náklady navíc,” řekl tiskový mluvčí správy Jan Dvořák.