Praha 9. ledna (ČTK) - Zemědělské zaměstnavatelské svazy uzavřely s odboráři kolektivní smlouvu na rok 2020, minimální mzdové tarify tak vzrostou zpětně od začátku roku v průměru o šest procent. ČTK o tom dnes informoval Zemědělský svaz ČR, jehož členové podle svazu zaměstnávají 42 procent pracovníků v zemědělství. Jak dodal šéf zemědělských odborářů Bohumír Dufek, toto navýšení je maximem možného.
Zemědělci požádají o rozšíření platnosti smlouvy na celé odvětví, její podmínky by se měly vztahovat na všechny zaměstnavatele v zemědělství, lesním a vodním hospodářství. Průměrná měsíční mzda v zemědělství, lesnictví a rybářství činila ve třetím čtvrtletí loňského roku podle údajů Českého statistického úřadu 27.961 korun, celostátní průměrná mzda dosáhla 33.697 korun.
Zvýšení tarifů je podle svazu ovlivněno hlavně zvýšením minimální mzdy, nejnižší tarifní stupně díky němu vzrostly o 9,4 procenta a 7,9 procenta. Zbytek tarifů se zvýší o 5,4 procenta. Jednání podle předsedy Zemědělského svazu ČR Martina Pýchy nebyla jednoduchá. "Nedostatek pracovní síly tlačí na růst mezd v celém hospodářství. Reagovat na to musí také zemědělci, kteří proto zvyšují mzdy," uvedl Pýcha. Podle něj ale sektor začíná pociťovat ekonomické zpomalení.
I podle Dufka dojde k ochlazení trhu, zmiňuje například zemědělské komodity. Navíc do ziskovosti podniků podle něj zasáhnou nová pravidla Evropské unie. "Budou dále sílit tlaky zelených organizací, které předkládají systémová opatření, jako je například zákaz pesticidů," řekl dnes Dufek ČTK. Do budoucího vývoje mezd pak podle něj může zasáhnout také evropská minimální mzda.
Pokles počtu pracovníků v zemědělství se předloni po řadě let zastavil, přibylo jich 200 na 100.200. Pokles trval skoro od začátku tisíciletí. Pracovníci ale stále chybí, a to nejenom na manuální práce, ale i na střední a vyšší pozice. Podíl žen zaměstnaných v zemědělství v roce 2018 podle ministerské zprávy o stavu zemědělství klesl o 0,1 procentního bodu, v agrárním sektoru tak činil 28,4 procenta, po započítání myslivosti a souvisejících činností pak 32,3 procenta.
Nejvíce pracovníků, a to 41,4 procenta, bylo ve věku mezi 45 a 59 lety, následovali třicetiletí až čtyřiačtyřicetiletí pracovníci, kterých je 31,2 procenta. Ve věku nad 60 let bylo 14,5 procenta pracovníků.
