Řešit Šumavu nyní – a ne až v příštích létech. S takovou výzvou probíhala autogramiáda Petra Martana. Každý poslanec obdržel jeho novou knihu „Suchá opona Šumavy”. Autor ji rozdal poslancům při schůzi, na níž je zařazen návrh zákona o Národním parku Šumava z Plzeňského kraje. K darovacímu dopisu připojili svá jména poslanec Jan Bauer, senátoři Jiřina Rippelová a Tomáš Jirsa a předseda správní rady „Zachraňme Šumavu občanské sdružení” František Talián.

Zákon předložený sněmovně k prvnímu čtení vyhovuje krajům, obcím i lesníkům. Ministerstvo životního prostředí by však rádo předložilo svůj návrh jako vládní. Schvalovací proces vládních návrhů však trvá nejméně jeden rok. Na něm se nyní pracuje vyjednáváním všech stran u kulatého stolu. Jeho výstupy jsou čím dál více do zelena a to navzdory tomu, že lesy NP zhnědly jen o několik málo procent méně než v předchozím roce. Rozhodně nelze konstatovat, že kůrovec je na ústupu. Bursíkovsko­ Krejčovské hazardní ideje a rozhodnutí se ve svých důsledcích nedaly zastavit ani novým, reálně uvažujícím vedením Správy NP.

Méně reálně uvažující se jeví MŽP. Chalupův návrh zákona o NP Šumava se všeobecně označuje za naivní: Chce umožnit zvýšení bezásahových ploch na cca 40 % území. Chce ochraňovat les možností správce požádat o výjimku ze zákona na kácení kůrovcem napadených stromů a použití chemie. Výjimky jsou společensky nepřijatelné, o tom nás přesvědčil letošní rok. Nejdříve bio­vědci dotlačili ministra Chalupu, aby Stráského březnový „Návrh opatření k utlumení kůrovcové kalamity v NP Šumava” vyřídil polovičatě a vydal rozhodnutí v době, kdy se kůrovec již několik týdnů rojil. Připomeňme však tuto tehdejší dvacetistránkovou žádost, kde je na konci uvedeno: „Bez důsledného uplatňování hlavních principů, účinných a ověřených metod je jakákoliv snaha o potlačení kůrovcové kalamity iluzorní. Každá polovičatá snaha nepovede ke kýženému efektu a je schopna dokonce dílčí metody zdiskreditovat...” Jinak řečeno, kdyby ministr povolil zásahy ve všech bezzásahových zónách o které Stráský žádal, tak se kůrovcová kalamita zastavila a svědčila by o tom čísla. Nestalo se však.

Přidalo se Hnutí Duha na Smrčině a blokádisté Na Ztraceném. Ti, přes veškerý veřejný, občanský a politický odpor dosáhli nemálo: zpomalení tempa zpracování napadeného dřeva a zvýšení podílu dříví, které se včas neasanovalo a vylétl z něho kůrovec. Celé léto čekal ředitel NP Jan Stráský na to, že ministr řekne jasně do médií – „ ano, kácet Na Ztraceném”. Neřekl. Zelenají se však i soudy. Nakonec dal klatovský soud za pravdu blokádistům.

Výsledek: Kde se bude kácet – o tom na příště bude rozhodovat občanská společnost. Takový výstup z letošní kůrovcové sezóny slouží k podpoře tvrzení, že Chalupův návrh zákona je naivní.

Naivní se zdá i tím, že chce zastavit kůrovcovou kalamitu zvýšením rozlohy bezzásahových lesů. Lesy v NP jsou vytěženy na 9 let dopředu, než je maximální přípustná a ekologická roční výše. V lesích NP se těží více dřeva a stromů, než přirůstá. To je argument pro to, že se nelze ani připustit diskusi o zvýšení bezzásahového území nyní, ale ani v příštích desetiletích. Chalupův návrh to však připouští a proto je naivní. Poslanci parlamentu mají nyní v rukou záchranu zbylých lesů Šumavy: Přijmou­li plzeňský návrh – až začne na jaře kůrovec létat, tak již bude platit nový zákon, který má předpoklad jej zastavit. Budou­li poslanci čekat na Chalupův vládní návrh – začne platit v roce 2014 a v lesích na Šumavě bude o 700 000 zelených stromů méně a dalších 2000 ha lesů suchých.

Suchá opona Šumavy je nejen název nové knihy, ale i příměr výsledku dvacetileté existence Národního parku Šumava. Představuje 41 kilometrů dlouhé území suchých a holých lesů v šíři 1 až 3 km kolem státní hranice s Bavorskem a Rakouskem. Kniha je v současné době jediným relevantním zdrojem informací o tamním stavu lesů. Obdobné informace doposud nevydala Správa NP a ani MŽP. Tomu brání „PR zásada” – vytvářet pozitivní obraz NP Šumava a staré struktury na MŽP, které ke stavu přispěly.

Kniha vyšla pod odbornou záštitou ministerstva zemědělství, pod záštitou hejtmanů Jihočeského a Plzeňského kraje.

Je dobře, že právě v dnešní době vychází tato hezky a odpovědně pojatá knížka Petra Martana. Jeho pohled reprezentuje ty, kdo jsou dnes nejméně slyšet: dobré hospodáře a skutečné obyvatele Šumavy, kteří se ve svém praktickém životě musejí denně prát s ničivou ideologií některých takzvaných ekologů. Zvláště dnes, v době vyostřených sporů o budoucí osud jednoho z nejkrásnějších míst naší vlasti, je takovýto uvážlivý, hlubokou zkušeností i čísly podložený pohled nesmírně cenný. Byl bych rád, kdyby si našel hodně čtenářů – zvláště těch, kteří o dění na Šumavě vědí jen z našich médií.

***

RECENZE

Na obálce knihy je uvedena následující recenze od prezidenta republiky:

Je dobře, že právě v dnešní době, vychází tato hezky a odpovědně pojatá knížka Petra Martana. Jeho pohled reprezentuje ty, kdo jsou dnes nejméně slyšet: dobré hospodáře a skutečné obyvatele Šumavy, kteří se ve svém praktickém životě musejí denně prát s ničivou ideologií některých takzvaných ekologů. Zvláště dnes, v době vyostřených sporů o budoucí osud jednoho z nejkrásnějších míst naší vlasti, je takovýto uvážlivý, hlubokou zkušeností i čísly podložený pohled nesmírně cenný. Byl bych rád, kdyby si našel hodně čtenářů – zvláště těch, kteří o dění na Šumavě vědí jen z našich médií. Václav Klaus