Letošní klimatická konference OSN musí být momentem, který z uhelné energetiky učiní věc minulosti. Přináší „poslední naději“ pro přísnější z cílů pařížské klimatické dohody a odvrácení katastrofálních následků globálního oteplování. Takto se dnes vyjádřil britský poslanec Alok Sharma, kterého vláda loni jmenovala předsedou konference označované zkratkou COP26.
Dvoutýdenní jednání představitelů z celého světa je naplánované na začátek listopadu, jako dějiště bylo vybráno skotské město Glasgow. Sharma dnes mimo jiné potvrdil, že britská vláda hodlá navzdory pandemii covidu-19 uspořádat tradiční konferenci s účastníky na jednom místě. Slíbil, že organizátoři zváží všechna možná opatření proti koronaviru.
Pokud jde o obsah konference, je podle bývalého britského ministra pro podnikání v sázce osud pařížské dohody z roku 2015, v níž se strany zavázaly ke snaze udržet oteplování globálního klimatu výrazně pod dvěma stupni Celsia ve srovnání s předindustriálními časy a pokud možno co nejblíže 1,5 stupně. Evropská unie nebo Spojené státy od té doby stanovily ambiciózní cíle ohledně redukce emisí skleníkových plynů, podle ekologických aktivistů i odborných analýz ale svět stále k naplnění zmíněného závazku nesměřuje.
„Od chvíle, kdy byla podepsána Pařížská dohoda, svět zdaleka neučinil dostatečné kroky,“ řekl dnes Sharma. „Nyní musíme do roku 2030 srazit globální emise na polovinu, abychom udrželi 1,5 stupně na dosah, udrželi 1,5 při životě,“ citovala jej agentura Reuters. Nadcházející konferenci v této souvislosti prezentoval jako poslední šanci.
Selhání mezinárodního společenství by podle něj mělo zničující dopady. „Když teď nezasáhneme, věda nám říká, že tyto efekty (klimatických změn) budou častější a drsnější, že budeme svědky globální katastrofy o rozsahu, jaký svět ještě neviděl,“ řekl Sharma. „Glasgow musí být tou COP, která odkáže uhlí do minulosti,“ dodal.
K emisním cílům v podobě poloviční redukce do roku 2030 a uhlíkové neutrality do poloviny století, o kterých dnes Sharma mluvil, se momentálně kromě Británie hlásí také EU, USA nebo Brazílie. Například Čína ale podle prezidenta Si Ťin-pchinga očekává, že její produkce skleníkových plynů začne klesat až po roce 2030. Do roku 2060 je pak cílem neutralita, tedy stav, kdy jsou veškeré emise vyvážené mechanismy, které je zneškodňují.
ČTK
