Stroj začal létat mezi lokalitou pod Violíkem a Dolními Mísečkami, kam je hmota přemísťována

Trutnovsko – Prořezávky novodobých klečových výsadeb, které začaly v Krkonoších začátkem léta, jdou pro letošní rok do finále.

Správci národního parku musejí vytěženou hmotu v následujících dnech přepravit z přísně chráněných míst vrtulníkem, aby nevznikly škody na přírodě v první zóně Krkonoš. V uplynulých dnech už bylo možné helikoptéru spatřit mezi lokalitou pod Violíkem a Dolními Mísečkami, kde je dřevní hmota deponována. ”Předpokládáme, že bude nutné uskutečnit celkem zhruba čtyřicet letů. Pokud se klimatické podmínky nezmění, měl by vrtulník zvládnout dopravu v několika dnech,” uvedl před víkendem mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný. Práce šly podle ochranářů rychleji, než doufali. Nyní se pracovníci firmy, která zajišťuje prořezávku kleče, dostali do míst, která jsou daleko od cest. Projekt na prořezávku novodobých klečových výsadeb počítá s pracemi ještě v příštím roce. Borovice kleč, uměle vysazená v Krkonoších nad horní hranicí lesa po druhé světové válce, se tak dobře ujala, že začala ohrožovat ostatní chráněné druhy a fenomény, se kterými roste v sousedství. V některých hřebenových partiích uměle vysazená kleč vytlačuje ostatní druhy. „Pokud bychom nezasáhli, mohli bychom přijít o vzácnou floru i faunu a ohrozit stovky tisíc let trvající geomorfologické procesy,” připomněl důvod vzniku projektu ředitel Správy KRNAP Jan Hřebačka. Projekt řeší úpravu území o rozloze 178,7 ha, což je méně než 9 procent z celkové rozlohy klečových porostů v Krkonoších. Jde o Pančavskou a Labskou louku, Bílou louku a okolí Chalupy na Rozcestí.

 Klečové větve odbavuje vrtulník

Intenzita a rozsah redukce klečových výsadeb byly v rámci projektu plánovány ve čtyřech úrovních: 10 až 30 procent by měla být na 44 hektarech, 30 až 50 procent na 61,7 hektarech, 50 až 70 procent na 39,4 hektarech a 70 až 90 procent na 33,6 hektarech. Více než 100 hektarů novodobých výsadeb z celkových 292 ha je navrženo ponechat zcela bez zásahu. Projekt se zejména týká výsadeb prováděných převážně nad horní hranicí lesa v období po druhé světové válce. Výsadby totiž začaly v předposlední dekádě dvacátého století znepokojovat přírodovědce svou vitalitou a rozpínavostí.