Constantin Norbert
Je správcem pralesa na Žákově hoře, dědicem žďárského zámku a přilehlého panství, spolupořadatelem festivalu moderního tance KoresponDance. Mluví čtyřmi jazyky, rád cituje Káju Marika a ve sportu fandí Čechům. Jaké to je, být nositelem odkazu významného šlechtického rodu?
* Pro mnohé je slovo šlechtic starosvětským pojmem. Co znamená jím být v dnešní době?
Myslím, že šlechtici mají stejné hodnoty jako ostatní lidé, akorát se u nás dává větší důraz ve výchově na rodinné kořeny, tradici, ale i otevřenost, svobodu a udržitelnost. Někdy mám pocit, že to je hodně závazků a žádné výhody. Co ale vidím poslední dobou jako pozitivní, je to, že čím dál víc příslušníků české šlechty se této zemi snaží něco vracet: podporují hudbu, děti, staví nemocnice, otevírají zámky. Důležitý je přitom princip 50 na 50. Polovina našich aktivit se snaží podporovat veřejný život... Myslím, že to je často opak toho, co dělají politici.
* Sídlem vašeho rodu je krajina Žďárských vrchů na Vysočině, ta ale nepatří mezi top turistické destinace. Jakým kouzlem k vám místní kraj promlouvá?
Žďárské vrchy jsou překrásné a skromné zároveň. Můžete tu vidět jedno obyčejné zákoutí dvakrát, třikrát, desetkrát, a pokaždé je jiné. Každý večer nechávám práci prací a z okna sleduji, jak zapadá slunce. Je to dokonalý zázrak. Ano, rozhodně máme daleko k narvaným turistickým oblastem. A to je pro krajinu dobře. V roce 1220 přišlo do této oblasti dvanáct cisterciáckých mnichů, protože tady byl klid a ticho. A od té doby si tady ten klid a ticho střežíme. Mám také rád spojitost mezi zdravou živou přírodou a zdravým podnikatelským duchem. V tomto ohledu je pro mne Ždár takové české Silicon Valley. Je tu těžký průmysl, věda, kybernetika, ale také neuvěřitelně silná tradice kvalitních lesníků.
....
* Polopravda vám připadá mnohem horší než lež?
Ano a polořešení je někdy horší než samotný problém. Je jednoduché říci, že kvůli suchu pomůže jen sázení listnatých stromů nebo že se smrkové porosty nechají prostě zaniknout a že to pak doroste. To je totální hloupost. Ano, les skutečně v budoucnu doroste, ale do té doby nám zmizí úrodná půda, voda se v krajině nezadrží, nebude se filtrovat. Příroda si s tím skutečně poradí, ale za jakou cenu pro nás?
* Součástí vašeho panství je prales na Žákově hoře. Pamatujete si, jak na vás zapůsobil, když jste ho poprvé viděl?
Když jsem přijel na začátku 90. let, představoval jsem si nějakou džungli. Ale ono to tak nebylo. Příroda je totiž ve skutečnosti neuvěřitelně chytrá a čistá. Je to dokonalý ekosystém, který si umí sám vytvořit neskutečnou diverzitu, nic nepřijde nazmar. A to mne utvrdilo v mém původním záměru chránit smíšený les a podporovat jeho přirozenou obnovu. Nechtěl jsem místo, kde budou jen hospodářské stromy, ale kde bude zdravý ekosystém včetně hmyzu, který je velice důležitý.
* Spolu s pralesem jste zdědil i mnoho odborníků...
V České republice je veliká tradice lesního hospodářství, překvapivě, někde se ta tradice udržela navzdory komunismu. Například docent Švarc, který se učil u mého dědečka, tu za komunistů potom tiše podpořil zachování smíšeného lesa, takže i my jsme mohli na něco navazovat.
...
Celý článek najdete v Koktejlu.
