Lidé v Nigérii si pod sebou doslova podřezávají větev. Ale mají jinou možnost? Hranice mezi životem a smrtí je tam velmi tenká.
Nebe bylo sice pod mrakem, ale teploty se stále točily kolem třiceti stupňů. Věcí ještě neoschly po deštích z minulé noci a už se chystal další intenzivní liják. Deštné pralesy dostály svému jménu. Je ale možné, že tomu tak dlouho nebude. Zvuk motorové pily nedaleko symbolizuje jejich neustávající úbytek.
Co k masivnímu odlesňovaní své domoviny obyvatele sedmé nejobývanější země světa vede?
Nigérie je typickým příkladem africké nerovnosti. Stát má obrovské zásoby surovinových zdrojů, z nichž vyčnívají vydatná naleziště ropy a zemního plynu na pobřeží.
Přesto má dle odhadů vládních i mezinárodních organizací přístup k elektrické energii jen 40-50 % populace, což je jeden z nejmenších podílů ze všech zemí světa. Více jak sto milionů lidí je tak odkázáno na mnohem primitivnější zdroje energie, z nichž hraje prim zdánlivě všude dostupné dřevo.
Jeho těžba a zpracování je dnes lukrativním podnikáním, které živí velké množství lidí, ale také přispívá k nenávratné destrukci přírodního bohatství země. Udává se, že od začátku století byl v Nigérii vykácen více jak milion hektarů pralesa.
... TAK LÉTAJÍ TŘÍSKY
Sestapadesátiletý pěstitel kakaových bobů, obchodník se dřevem a učitel Olawole Samson k tomu říká: „Miluji zemědělství, a i děti ve škole vedu k tomu mít pozitivní vztah k půdě a zemi, ale zároveň si nemohu dovolit netěžit dřevo, které mám k dispozici. Musím uživit rodinu." Ilegální těžba dřeva je sice přísně trestána, ale zákaz moc respektovaný není. Lesy mizí dál.
Samotná těžba ale není nic jednoduchého. Při přípravě této reportáže jsem byl svědkem celého procesu - od hledání vhodných stromů přes jejich ohodnocení, pokácení, po nakládání na nákladní automobily i dopravu po řece k překupníkům - a mohu říci, že v podmínkách, jaké zde lidé mají, jde o velmi nebezpečný byznys. Začíná to již při prvotním průzkumu lesa, při kterém se pravidelně mladí muži, kteří toto hledání provádějí, zraní nebo jsou napadeni divokou zvěří. Přesto do toho jdou stále znovu a znovu, protože jednoduše nemají na vybranou.
Taofeek Muyideen nakládá kmeny na nákladní automobily již pět let. Přestěhoval se z města Ibadan do vesnice Igbatoro, aby si vydělal na studium na univerzitě, protože jeho rodiče si nemohou dovolit financovat jeho cestu za lepším vzděláním. Jiný muž, Kabiru Ogundijo, pracuje v těžebním průmyslu již od roku 1991. Začal hned potom, co dokončil střední školu a vydělal si podle svých slov pěkné jmění. Dokud bude nadpoloviční část populace bez přístupu k jiným zdrojům energie, bude podobný trend pokračovat. Drancování pralesních ekosystémů s sebou samozřejmě nese i negativní stránky. Mnoho vesnic ztratilo přirozenou ochranu, kterou jim vzrostlé stromy poskytovaly, jsou tak nyní více vystaveny působení přírodních živlů. S mizející zelení mizí také zvěř, dochází k degradaci půdy apod.
Přestože si vláda uvědomuje tíživost situace, nenašla ještě recept na zvrácení tohoto přístupu. Snad ho ale nalezne dříve, než bude skutečně pozdě.
***
BOJ o pralesy
Rychlost úbytku lesů v Nigérii je alarmující. Primární pralesy (beze stop činnosti člověka) již v zemi nejsou řádné, KAŽDOROČNĚ MIZÍ DESETITÍSCE HEKTARŮ i těch zbývajících porostů.
Každoroční ztráty Jak lze vidět na grafu, tempo úbytku neklesá, ale zrychluje se. V roce 2013 zmizelo přes 125 tisíc hektarů lesa (s hustotou porostu 10% a víc). Dokud bude nadpoloviční část populace Nigérie bez přístupu k jiným zdrojům energie, bude kácení pokračovat
Foto popis| Celý těžební proces je extrémně náročný. Lidé na hranici přežití ale nemají jinou možnost, než v těžbě dřeva pokračovat.
Foto popis| Národní parky s celkovou rozlohou 20 tisíc km2 pokrývají zhruba 3 % celkové plochy Nigérie. Mimo ně se stromy kácí měrou, která je největší na světě.
Foto popis| Každý rok zmizí přes sto tisíc hektarů nigerijského lesa. Většina dřeva jde na otop, protože přístup k jinému zdroji energie obyvatelé nemají.
Foto popis| Vytěžené dřevo putuje na několik míst. Část se zpracovává v podobných pilách poblíž místa těžby. Další pak putují do zabydlenějších oblastí nebo se splavují po řekách k překupníkům.
Foto popis| Vory jsou konečně po dlouhé plavbě poblíž Lagosu, největšího města Nigérie. Zde dřevo vykoupí překupníci, ti jej pak nechají dále zpracovat na některé z četných pil.
Foto popis| V Lagosu žije přes 13 milionů obyvatel, z toho podstatná část pod hranicí chudoby.
