O stavbě nádrže Stodůlky se přestalo mluvit po vzniku Národního parku Šumava. Po více než dvaceti letech ale plán znovu ožívá. Přehrada na řece Křemelná by mohla vzniknout, jen kdyby sucho začalo ohrožovat obyvatele v okolí. Odmítají ji místní i ekologové.
PRÁŠILY Je to jedno z nejcennějších území na Šumavě. Říčka Křemelná a její kaňon jsou i dnes přístupné jen párkrát do roka a pouze s průvodcem. Až k vodě se dá často dojít jen těžko kvůli strmým svahům. Poslední osídlení z nejpřístupnějších partií zmizelo v polovině minulého století. I díky tomu si Křemelná zachovala svůj původní ráz nespoutané řeky.
Až do roku 1992 ale existovaly plány na zatopení jejího údolí a vznik nádrže Stodůlky. Pod hladinou téměř tisíc hektarů rozlehlé přehrady měla zmizet i část katastru obce Prášily.
S vyhlášením Národního parku Šumava v roce 1992 upadl projekt v zapomnění. Ale v souvislosti s bojem proti suchu jeho plány znovu ožívají. Podle ministerstva zemědělství je totiž místo pro výstavbu nádrže vhodné v případě nedostatku vody. Vloni se proto ocitlo v Generelu lokalit pro akumulaci povrchových vod. V něm mělo ministerstvo vytipováno původně 65 lokalit pro případnou možnost výstavby vodních nádrží, loni k nim i kvůli extrémnímu suchu přibylo dalších 29.
Podle starosty Prášil Libora Pospíšila jsou Stodůlky pro možnost takového využití lákavé možná i proto, že na zmíněném území nežijí téměř žádní lidé. „Když jsem byl na ministerstvu, nemohl jsem tomu uvěřit. Nepřipadalo mi, že by to tam vnímali jako nějaké sci-fi, ale spíše jako opravdu reálnou možnost," říká starosta, který patří k jednoznačným odpůrcům možné stavby.
Starosta Prášil: Údolí Křemelné vodu shromažďuje dostatečně
Křemelná je totiž podle něj výjimečnou řekou, která si nezaslouží zmizet pod hladinou přehrady. „Žádná podobná řeka ve střední Evropě už nezbyla. Pro akumulaci vod se navíc dají využít i jiné prostředky než megalomanské nádrže. Údolí Křemelné vodu shromažďuje dostatečně, takže stavba přehrady by byla jako budování menšího rybníka uprostřed mnohem většího," popisuje názor, který podle něj zastávají i další obyvatelé Prášil.
Záměr odsoudil i Jaromír Bláha z Hnutí DUHA. Ten doufá, že ke stavbě nikdy nedojde. „Lidé, kteří by o něčem podobném reálně uvažovali, by museli naprosto ztratit soudnost a navíc vůbec nerespektovat mantinely ochrany přírody," hodnotí Bláha. Podle něj navíc existují efektivnější způsoby zadržení vody v krajině než výstavba přehrad. „Drobné, ale celoplošné úpravy by měly pro zadržení vody větší efekt. Ať už to je snaha o obnovení záplavových území v nivách řek, nebo snaha o snížení odtoku vody z kulturní krajiny," míní aktivista. Velké problémy s plánem ministerstva by měla i Správa Národního parku Šumava. Nádrž by totiž zabírala rozsáhlé území přímo v první zóně parku.
„Obecně odmítáme budování umělých vodních nádrží. Jsme přesvědčeni, že taková stavba do tohoto území nepatří. Navíc by její povolování bylo asi více než problematické s ohledem na cennost území a řadu chráněných druhů, které se v údolí Křemelné nacházejí," podotýká ředitel správy parku Pavel Hubený.
Nádrž by zadržela až 200 milionů kubíků vody
Podle vyjádření ministerstva zemědělství je v současné době lokalita zmíněna pouze v příloze generelu. Docílili toho prášilští zastupitelé, kteří vyslovili zásadní nesouhlas k tomu, aby Stodůlky v seznamu příležitostně využitelných míst figurovaly. „Lokalitě tak zůstane jen v současnosti již platná ochrana podle zákona o ochraně přírody a krajiny, což určitě postačí k zamezení aktivit, které by lokalitu znehodnotily. Bude-li veřejným zájmem v letech 2050 až 2070 zajištění vody, mohou naši potomci lokalitu využít," uvedl mluvčí ministerstva Hynek Jordán.
Ten také popsal, že podle plánů by byla nádrž schopná zadržet až 200 milionů m3 vody pro vodárenské účely. Obavy místních a ochránců přírody o přírodu v okolí Křemelné ale označil za předčasné.
„Generel je jen výhledem našich možností do doby, kdy by závažný nedostatek vody mohla způsobovat například pokračující změna klimatu. Víme, že se národní park snaží o větší rozvoj mokřadů, rašelinišť a eventuálně malých nádrží. Takový přístup určitě zlepší biodiverzitu a lokální vodní poměry. Na druhou stranu ale nenahradí využitelné vodní zdroje. Což ostatně prokázala i loňská sucha," podotkl Jordán.
