Pavel Čámský nám do redakce zaslal svoji analýzu, která se týká rušení vojenského újezdu Brdy.

Na některých internetových diskusích se setkávám už několik let se stále stejnými (a stejně hloupými) názory odpůrců rušení újezdu a vyhlášení CHKO. Nelze je označit za argumenty, protože jimi nejsou. Jen žvanění, odposlechnuté od jiných žvanilů a pisálků, kteří právě proto, že nemohou svá tvrzením doložit a nijak prokázat, dokola je opakují a spoléhají na to, že tisíckrát opakované lži nakonec někdo uvěří.

A jaké jsou jejich nejoblíbenější „špeky”?:

Developeři, turisté ničící přírodu, zašantročené pozemky obcí, přehrady na brdských tocích, sjezdovka na Třemošné, golfové hřiště na Padrti, znehodnocené vodní zdroje, soukromé a nepřístupné pozemky v Brdech, obyvatelé Podbrdska, kteří si turisty ani rušení újezdu nepřejí, zvýšení nezaměstnanosti z důvodu zrušení újezdu, Brdy jsou zamořeny nevybuchlou municí, kterou nikdo nikdy neodstraní. Snad by se dalo najít ještě několik dalších.

Je to sice blábol, ale věnujme se mu trochu. Můžeme tyhle výroky rozdělit do dvou základních skupin – na ty, které obsahují aspoň zrnko racionality a na ty, které jsou už úplně mimo.

Proberme si ty výroky a strašáky z první skupiny:

a) Developeři: Oblíbený strašák (něco jako exekutoři). Slovo, které je schopno vyvolávat v našem prostředí negativní reakce. Developeři si prý Brdy koupí, rozparcelují je, následně je rozprodají soukromníkům – no a ti je nakonec samosebou zničí. V médiích se samozřejmě najde řada příkladů, kdy i ve zvláště chráněných územích došlo k některým excesům. Mediálně oblíbené jsou kauzy, kde figuruje nějaká známá (a pokud možno nenáviděná) osobnost. Jenže – jak tomu má být v Brdech? I po zrušení újezdu zůstane jeho území v režimu objektů důležitých pro obranu státu (ODOS). Nebude tedy možno pozemky v Brdech prodat soukromníkům (musí zůstat ve vlastnictví státu) a nebude dokonce možno je určit jinému účelu (plnění funkcí lesa). Bude tu i Správa CHKO, která podle bližších podmínek ochrany CHKO Brdy bude muset respektovat i požadavek nezastavitelnosti krajiny (v jiných CHKO ani NP toto nemá obdoby).

b) Přehrady na brdských tocích: Již několik desítek let existují nejrůznější projekty na vybudování poměrně velkých vodních děl v Brdech. Nebyly realizovány. Vznikly na půdě podniku Povodí Vltavy a vždy, když dojde k rozsáhlejší povodni, bývají oprašovány a připomíná se, že takové stavby v Brdech by pomohly omezit její následky. Projekty doznaly od svého vzniku značných změn, od některých se již upustilo (např. zatopit celé Padrťské údolí), ale některé mají tuhý život. Především tři z nich: na vybudování přehrady na Padrťském potoce (Klabavě) v lokalitě Amerika nedaleko Strašic, na podobnou přehradu na Ledném potoce v lokalitě Florián nedaleko Dobřívu a na Jalovém potoce nedaleko Komárova. Zvláště často se hovoří o přehradě na Americe. Má to svoji logiku, v posledních letech dochází k častějším lokálním i velkoplošným povodním (např. naposled loni v červnu). Ty projekty však nemají významnou podporu dokonce ani ve vedení obcí, pravidelně velkou vodou (na Klabavě) ohrožovaných – ve Strašicích a v Dobřívu. Bohužel plány Povodí Vltavy momentálně silně podporuje vedení Plzeňského kraje. MŽP a AOPK klasické přehrady odmítlo, ale bylo by zřejmě ochotno se smířit se „skromnější” variantou suchých nebo polosuchých poldrů. Většina lidí však odmítá i takové řešení. I já jsem přesvědčen, že za předpokladu šetrného hospodaření v Brdech (a nezastavování zátopových území) by krajina brzy nabyla své někdejší retenční schopnosti (které nyní to hospodaření skutečně značně oslabilo) a ke zvládnutí větších srážek by nebylo nutno žádná nová vodní díla v Brdech stavět. Zrušením vojenského újezdu a vyhlášením CHKO se ale možnost výstavby těchto vodních děl nezvýší. Naopak, existence CHKO může znamenat významnou překážku jejich výstavby.

c) Sjezdovka na Třemošné: Někteří lidé tvrdí, že sjezdovka na Třemošné by představovala zkázu pro přírodu v Brdech. Zdá se, že asi nikdy ten kopec nenavštívili a nevědí, jak to na něm vypadá. Nevidí spoušť, jaká tam je, nevidí motorkáře, čtyřkolkáře a offroadisty, kteří to tam trvale devastují, nevidí obrovské holiny vykácené v lesích a pravidelně se tam vyskytující černé skládky kdejakého harampádí. Existuje skutečně myšlenka – nikoli ovšem projekt – na této hoře sjezdovku vybudovat – v jejím severozápadním svahu. Jsem zastáncem této myšlenky. Jsem přesvědčen, že dříve či později by se tak jako tak objevila. Ať je tedy umístěna do lokality, kde způsobí nejmenší škody (uznávám, že i při maximální šetrnosti při výstavbě a provozu takového zařízení k negativnímu zásahu do přírody dojde). A ty škody by opravdu v případě Třemošné byly jen minimální. Už nyní je značně zdevastovaná, nebylo by nutné budovat přístupové komunikace (už tu jsou), nachází se na samém okraji Brd (a přímo na hranici města Příbramě), je velmi snadno dostupná a její případná existence by mohla znamenat významný ekonomický přínos obcím v okolí. Současně však jsem pro to, aby ostatní, zachovalejší a cenné lokality na Třemošné zůstaly nedotčeny – např. mrazové sruby Kazatelna a Malý kámen, které bych rád viděl jako MZCHÚ. Smířím se klidně s tím, že se sjezdovka nevybuduje, pokud se prokáže, že by její stavbou a provozem byly zlikvidovány skutečně ochranářsky cenné lokality. To však nechť posoudí příslušní odborníci. V žádném případě není pravdou, že by o vybudování tohoto zařízení usiloval nějaký soukromý podnikatelský subjekt nebo organizovaná zájmová skupina. Osobně jsem zastáncem této myšlenky a jsem připraven ji i hájit.

d) Znehodnocené vodní zdroje: Bohužel je pravda, že kvalita, ale i vydatnost vodních zdrojů v Brdech se již dlouhodobě trvale zhoršuje. Vysychá řada pramenů a velmi nevhodnými vodohospodářskými zásahy do krajiny je negativně ovlivňováno i chemické složení vody a její další charakteristiky. Důvodem jsou především bezohledné meliorační zásahy, které vysušují mokřady, bažiny a rašeliniště, kde se voda akumuluje. Intenzivní chov ryb (zejm. na Padrťských rybnících) zhoršuje kvalitu vodotečí. Masivní těžba dřeva těžkými mechanismy, spojená s výstavbou stále nových svážnic (staré se nelikvidují, mnohdy bývají opatřovány i živičným povrchem), vede k tomu, že se zhoršuje retenční schopnost lesa. Voda z Brd rychle odtéká a neakumuluje se na přirozených lokalitách. Brdy postupně vysychají. Tato situace trvá už zhruba od roku 1996 a je důsledkem necitlivého přístupu hospodáře (VLS) k přírodě. K těm škodám už dávno dochází a právě vznikem CHKO Brdy by jim bylo možno zabránit, protože jedině nezávislý orgán ochrany přírody (Správa CHKO) může donutit hospodařící organizaci k tomu, aby nadále hospodařila šetrně k přírodě, aby byly zlikvidovány meliorace, které Brdy vysoušejí – ve smyslu doporučeného managementu přírody podle návrhu CHKO Brdy. Je absurdní, když odpůrci rušení újezdu a CHKO straší stavem, který už dávno v Brdech je, a tvrdí, že by teprve nastal – a to dokonce paradoxně v důsledku zrušení újezdu.

e) Obyvatelé na Podbrdsku si nepřejí zrušit újezd a nepřejí si ani rozvoj turismu: Tvrzení paušalizuje negativní postoj k rušení újezdu některými lidmi a vydává jej za všeobecný názor. Je to lež. Je ale skutečně řada lidí, (např. někteří zaměstnanci a bývalí zaměstnanci vojenských lesů, armády, jejich příbuzní, obecní funkcionáři apod.) zneužívají svého současného nebo minulého postavení či zaměstnání k získávání většinou neoprávněných výhod ve vztahu území újezdu. Např. nelegálně nebo pololegálně tam těží dřevo (v podstatě jej kradou), loví zvěř, věnují se sběru lesních plodin (borůvky, brusiny a houby), které následně prodávají a nabyli iluze, že jsou v privilegovaném postavení vůči ostatní populaci. Že Brdy jsou pouze jejich a ostatní tam nemají co dělat. Zrušením újezdu by jejich privilegia skončila. Bohužel často stejní lidé většinou jsou i původci řady černých skládek v lesích a podílejí se na jejich devastaci. Samozřejmě to nepřiznají, ale je to hlavním důvodem jejich odporu k rušení újezdu. V žádném případě to však není většina obyvatel Podbrdska, ale naopak jejich výrazně menší část. Je ale velmi hlasitá, protože se (právem) obává o ztrátu svých výhod. Na druhou stranu si mnoho obyvatel na Podbrdsku přeje zlepšení svých životních podmínek, zejména větší nabídku pracovních příležitostí a vyšší výdělky. Ty by jim do značné míry pomohl dosahovat právě cestovní ruch. Ve vojenském újezdu to není možné, ale po jeho zrušením by došlo k rozvoji turistiky v Brdech. Pravděpodobně by se v jednotlivých obcích zlepšila nabídka služeb – a samozřejmě i nabídka pracovních příležitostí. Pravdou tedy je pouze to, že někteří obyvatelé na Podbrdsku si nepřejí ztrátu svých výhod a výsad.

f) Brdy jsou zamořeny nevybuchlou municí: V Brdech probíhá vojenský výcvik nepřetržitě již téměř 90 let. Za tu dobu se zde nahromadilo nemalé množství většinou pouze cvičné nebo vybuchlé munice. Jen nepatrnou část představuje nevybuchlá munice, která je ale objektivně nebezpečná. Největším rizikem je ta, která leží volně na povrchu. Proto také probíhá plošná pyrotechnická asanace celého uvolňovaného území. Vzhledem k uvažovanému budoucímu určení Brd jako CHKO, kde se nepředpokládá žádná výstavba, ale pouze měkká turistika (pěší, cyklisté, lyžaři), se provádí zejména povrchový sběr munice a její likvidace a jen tam, kde to je nezbytně nutné, přistupuje se i k hloubkové očistě území. Lze konstatovat, že provedením pyrotechnické očisty v plánovaném rozsahu a intenzitě bude cca v roce 2017 celé zpřístupněné území Brd bezpečné v rámci předpokládaného využití. Způsob a intenzita pyrotechnické očisty Brd tak na jedné straně umožní jejich bezproblémové využívání jako CHKO, na straně druhé bude představovat nezanedbatelnou překážku pro každého, kdo by chtěl toto území využít v rozporu s jeho určením.

Tato tvrzení tedy mají alespoň nějaký svůj racionální základ. Vůbec však neberou na vědomí realitu, specifické místní podmínky a často absurdně vydávají příčinu za následek a naopak. Ani jediné z nich nemohou jeho hlasatelé prokázat. Část neinformované veřejnosti však bohužel těmto tvrzením a lžím podléhá a nekriticky je přejímá a podporuje, aniž by se pokusila ověřit si, zda se zakládají na pravdě.

Druhou skupinu představují tvrzení, která již nemají vůbec reálný ani racionální základ:

a) Turisté zničí přírodu: Naopak, zejména pěší turisté a lyžaři, ale do značné míry i cyklisté, většinou patří k předním amatérským ochráncům přírody. Troufám si tvrdit, že naprostá většina turistů, cyklistů a lyžařů zbytečně přírodu neničí, nezanechává v ní odpadky a mnozí sami ještě sbírají a odnášejí odpadky po jiných. I mezi nimi se přirozeně najdou méně zodpovědní jedinci, kteří si citlivým vztahem k přírodě hlavu nelámou. Méně ohleduplný k přírodě bývá vztah nepravidelných a spíše jen náhodných návštěvníků. Ti však mezi těmi, kteří Brdy navštěvují a navštěvovat budou, pravděpodobně nikdy nepřeváží. I z těchto důvodů může pomoci režim CHKO. I hrozba represe už může fungovat jako prevence. Přírodu v Brdech však mnohem víc skutečně ničí nezodpovědná a bezohledná těžba dřeva, nepromyšlené až hloupé vodohospodářské zásahy a konkrétní praktická činnost některých lesních zaměstnanců. A v neposlední řadě, bohužel, právě někteří obyvatelé obcí na okraji újezdu, kteří si jej pletou se skládkou odpadu. Oni to samozřejmě neradi slyší, každý tvrdí, jaký je milovník přírody, ale realita je opravdu jiná. I tady snad pomohou vyšší sankce, které umožní režim CHKO.

b) Zašantročené pozemky obcí: Míní se tím údajné nebezpečí, že obce, jejichž katastry se zvětší o území ve zrušeném újezdu, rozprodají pozemky podnikavcům a dalším soukromníkům, kteří je zdevastují. Jde o zcela nesmyslné tvrzení. Obce se nestanou vlastníky pozemků na území bývalého újezdu, budou je pouze formálně spravovat, zejména je nebudou moci prodat, ani pronajmout, nebudou moci je ani odejmout účelu, jemuž slouží. Vlastníkem všech pozemků na území újezdu zůstane stát. Navíc tyto pozemky zůstanou v absolutní většině i v režimu ODOS, který ani státu neumožní tyto pozemky prodat soukromým osobám nebo je odejmout jejich účelu. Obce budou přímými účastníky řízení, která se takových pozemků budou týkat, budou moci v i ovlivňovat některé aktivity (např. těžbu dřeva, rekultivace, vodní hospodářství, výstavbu a značení turistických cest a stezek apod.), ale v žádném případě nebudou moci pozemky zcizit.

c) Golfové hřiště na Padrti: Další nesmysl. Už z povahy toho území, jeho klimatických a hydrologických charakteristik, je vyloučeno zde takové zařízení vybudovat. V tomto směru to potvrdili i představitelé golfových klubů. Mnohem důležitější však je, že oblast Padrtě je považována za jednu z ochranářsky nejcennějších lokalit v Brdech a v rámci vyhlašované CHKO se zde počítá s první a druhou zónou ochrany a dokonce i s vyhlášením MZCHÚ v kategorii NPR a PR. Na takových lokalitách je nepřípustná jakákoli výstavba a umělé nedůvodné zásahy do přírody, s výjimkou nezbytného managementu přírody (zachování bezlesí a příslušných biotopů). Nepřichází tu v úvahu ani výstavba nějakých hotelů, jak někteří panikáři hlásají. Jde o vylhané tvrzení a pokus strašit a děsit neinformovanou veřejnost, a tím ji štvát proti záměru zrušit vojenský újezd a vyhlásit v něm CHKO.

d) Veřejnosti nepřístupné soukromé pozemky v Brdech: Už jsem to výše vysvětlil, ale připomínám, že jde o nesmysl. V Brdech na území (bývalého) vojenského újezdu nebude možné převést jakýkoli pozemek do soukromých rukou. Zůstanou a budou majetkem státu a v drtivé většině dokonce i v režimu ODOS. V těchto případech legislativa ani neumožňuje povolovat jakékoli výjimky. (Stejným způsobem je tam zachovávána stavební a dopravní uzávěra a nemožnost zcizovat pozemky po celou dobu existence vojenského újezdu a ani jeho zrušením se to nezmění). Některé lokality ovšem veřejnosti přístupné nebudou. Ty, které bude dále armá