Po velkém odhalení auditu Ministerstva financí, že v tuzemských nemocnicích se plýtvá penězi hlavně při nákupech předražených přístrojů, by příště mohl Andrej Babiš poslat kontrolu na Pražský hrad a do Lán.
Sice tam nejde o evropské dotace, stamiliony ani miliardy, ale člověk by měl být při hlídání veřejných peněz zvlášť opatrný, když je skutečným šéfem prezidentovy kanceláře Martin Nejedlý. Tedy podnikatel, na kterém stát doposud neúspěšně vymáhá pokutu sedmadvacet milionů korun za nevrácený letecký petrolej.
Samozřejmě nic takového od Andreje Babiše nemůžeme očekávat. Zatímco poukázat na průšvihy v nemocnicích řízených ČSSD, hlavním politickým konkurentem, se před volbami hodí, dráždit hlavu státu si nikdo z vládních lídrů netroufne.
Hezky to bylo vidět už před týdnem na jednání vlády, když se projednával státní rozpočet na příští rok. Probírala se kapitola za kapitolou, jejich správci a ministři často museli podrobně vysvětlovat a odůvodňovat i menší výdaje.
Jen u kapitoly číslo 301 – Kancelář prezidenta republiky – se mlčelo. Přitom zrovna tady by bylo o čem mluvit.
Pražský hrad si vymohl meziroční navýšení o čtyřicet milionů na téměř 387 milionů v roce 2015. To je ve srovnání s ostatními kapitolami, jež se musely uskrovnit, nevídaný růst o 11,5 procenta. Například méně než letos dostanou v příštím roce Poslanecká sněmovna i Senát.
Ještě před letními prázdninami, kdy se obrysy státního rozpočtu chystaly, přitom Ministerstvo financí požadavky Hradu na navýšení rozpočtu odmítalo – chtělo škrtnout z rozpočtu navrženého prezidentskou kanceláří zhruba 22 milionů. Po „kompromisním jednání“ však prezidentská kancelář dostane požadovaných 387 milionů korun. Proč ministr financí vyhověl, nevíme. Můžeme jen divoce spekulovat, co si Andrej Babiš s Milošem Zemanem řekli či slíbili.
Při podrobnějším zkoumání výdajů Kanceláře prezidenta republiky zjistíme, že se trochu zvyšují provozní výdaje samotného úřadu i náklady na platy zaměstnanců kanceláře. Největší nárůst je v kolonce „lesníhospodářství“ – z letošních 32 milionů korun na 68 milionů. V Lánech údajně musí řešit „nepříznivou situaci“ se svahy u přehrady Klíčava.
Připomeňme, že už na konci loňského roku Zemanův formální kancléř Vratislav Mynář úspěšně žádal ztrojnásobit výdaje na pohoštění oproti stavu za Václava Klause, čímž jen povzbudil legendy o proudech alkoholu tekoucích na Hradě a o nestíhajících číšnících.
Nejde o to hned po navýšení o 40 milionů z čehokoliv nekalého podezírat prezidentovy muže. Možná jsou peníze do lánské obory investicí (tou bez volebního práva, samozřejmě), po jejichž navýšení ve státním rozpočtu prezident tolik volal.
Jde však spíše o klasické zemanovské pokrytectví. Hlava státu ráda mistruje ostatní, co mají dělat, jak a kde mají šetřit, ale sama na úspory příliš nemyslí. Vzpomeňte, jak Zeman vládu káral, že neví, kde vezme peníze na různé sociální výdobytky.
Přitom by Miloš Zeman měl kde šetřit: do ciziny nejezdí tak často jako předchůdci Havel s Klausem, stejně tak hostí méně zahraničních návštěv. Také se zbavil náročné a nepopulární povinnosti zúřadovávat milosti, což přehrál na Ministerstvo spravedlnosti. Výdaje Hradu nezvýší ani „soukromá partyzánská“ cesta na konferenci pořádanou Putinovou pravou rukou. Let na ostrov Rhodos ochotně zaplatila vláda.
Víme, co Miloš Zeman skvěle umí. Založí fond na splácení státního dluhu a teatrálně jde příkladem – měsíčně až do konce svého funkčního období přispívat do fondu třetinou svého prezidentského platu. Fondu už vybral 3,9 milionu korun.
Chvályhodné. Jestli by však nebylo štědřejší přesvědčit pana Nejedlého, aby konečně uhradil své závazky vůči státu.