Zástupci ostravsko-opavské diecéze už vědí, vrácení kterého majetku si budou prostřednictvím restitucí nárokovat. A nejde zrovna o malé majetky. Jen lesy a pole mají rozlohu jako 6,5 tisíce Václavských náměstí. Katolíci zatím podali 265 výzev k jeho vydání.

"No, pravdou je, že díky církevním restitucím se u nás vyřeší některé záležitosti. Dosud se stávalo, že jsme třeba chtěli stavět cestu, a zjistilo se, že to není možné, protože pozemek patříval církvi a teď se na něj váže blokační paragraf," přemýšlí starosta Hukvald Luděk Bujnošek.

Na jejím území se totiž nachází množství nemovitostí, jež katolické církvi v minulosti zabavil stát. Patřívala jí třeba i hukvaldská obora.

Jak starosta naznačil, i tu chtějí katolíci získat zpět. "Mám informaci, že Lesy České republiky by měly oboru vydat církvi," říká starosta, zároveň ale podotýká, že návštěvníci oblíbeného odpočinkového areálu by změnu vlastníka neměli nijak pocítit.

Zástupci Biskupství ostravskoopavského do dnešních dnů podali už 265 výzev k vydání majetku. "Jedná se jak o historický majetek biskupství, tak o historický majetek všech 276 farností na území diecéze, které biskupství zastupuje," upřesňuje generální vikář diecéze Martin David a dodává i konkrétnější čísla.

Zatím podané žádosti zahrnují zhruba 22 tisíc hektarů lesních pozemků a 4 tisíce hektarů polností. A jisté je, že do konce roku biskupství ještě několik desítek žádostí podá. V plánu jich mají zhruba 65, takže celkový počet žádostí se vyšplhá přibližně na 330.

Vyjma 17 hektarů polí na Hlučínsku ale zatím žádný další bývalý majetek katolíci v kraji zpět nezískali. Dosud také podepsali pouhých dvacet takzvaných dohod o vydání majetku. "A to i přesto, že od podání prvních výzev už uplynulo devět měsíců, a zákon o majetkovém vyrovnání ukládá, že povinná osoba má uzavřít s oprávněnou osobou dohodu o vydání majetku do šesti měsíců od podání výzvy," podotýká Martin David. Pole chtějí pronajmout, o lesy se budou starat sami

Skutečnost, že vydávání majetku je zdlouhavý proces, potvrzuje i pohled na soupis na webu Státního pozemkového úřadu. U všech položek, které katolíci v kraji žádají, je poznámka, že řízení o vydání bývalého majetku je v zahajovací fázi. A žádný majetek zatím katolíkům nevydaly ani Lesy České republiky.

"V tuto chvíli máme k podpisu připraveno prvních patnáct dohod o vydání majetku římskokatolickým farnostem," říká mluvčí firmy Zdeněk Boublík a upřesňuje, že Lesy ČR zatím od katolíků dostaly 149 výzev k vydání zabaveného majetku.

Jak přitom Zdeněk Boublík vysvětluje, podle zákona musí dohody podepsané s katolickou církví nejprve posoudit Státní pozemkový úřad ve správním řízení. "Teprve potom bude možné přistoupit k vydávání nemovitostí," vysvětlil Boublík.

Zástupci římskokatolické církve přitom už dřív avizovali, že zatímco pole, o jejichž navrácení žádají, chtějí raději pronajmout zemědělcům, v lesích by pak hospodařili sami.

"Výnos z hospodaření na navráceném majetku by měl sloužit k dalšímu financování aktivit církve na poli duchovním, charitativním, vzdělávacím a kulturním. Rozhodně se nebude jednat o nějaký rozprodej majetku," uvádí Martin David. Starosta: Dotkne se nás to pozitivně

O vrácení značného množství pozemků usilují katolíci třeba i v Čeladné. Podle zdejšího starosty Pavola Lukši bývalé církevní pozemky, hlavně lesy, tvoří 45 až 55 procent území obce. Jak se dotkne jejich případné navrácení života v Čeladné?

"Jestli se ho to nějak dotkne, tak maximálně v pozitivním smyslu," míní Lukša, který coby zástupce TOP 09 ve Sněmovně hlasoval pro církevní restituce. Čeladenský starosta v navracení bývalého majetku církvi vidí třeba i šanci místních na zisk práce v lesích.

Kromě pozemků chtějí katolíci získat zpět třeba i některé stavby jako lovecký zámeček v obci Bílá. "Chceme ho využívat stejným způsobem, jako byl využíván doposud, tedy k rekreačním účelům a pro pořádání různých společenských setkání," naznačuje Martin David.

Církvím do karet ale nehraje ČSSD, která je pověřená sestavením vlády a poukazuje na to, že chce změnit podobu restitucí, konkrétně třeba snížit výši přislíbených finančních náhrad. Jak se přitom domnívá Martin David, politici jsou si vědomi toho, že na výsledné podobě majetkového vyrovnání nic nezmění bez dalšího jednání s církvemi.