Martin ŘEZNÍČEK, moderátor
Polovině smrků v Česku hrozí, že je během tohoto roku zlikviduje kůrovec. Vláda dnes proto schválila nový dotační program, z něhož chce nestátním vlastníkům lesů kompenzovat nízké výkupní ceny dřeva, výdaje na výsadbu nových stromů. Letos a příští rok mají být k dispozici až 2 a půl miliardy korun.
Miroslav TOMAN, ministr zemědělství /ČSSD/
Je to vlastně pouze na obnovu lesa a na péči o ten les tak, abychom zabránili erozi, abychom zabránili vysychání krajiny a oteplování krajiny.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor
Všechny náklady na likvidaci škod po kůrovci dotace nepokryje. Ministerstvo počítá se zhruba třetinovou spoluúčastí majitelů lesů. První miliardu a půl by vlastníci mohli dostat už letos na podzim.
František KUČERA, předseda Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů ČR
Pro vlastníky lesů je to katastrofa. Zvlášť pro ty vlastníky, který maj malý výměry lesa. Pokud se mu podaří to dřevo prodat, tak stejně ten objem finančních prostředků je tak malý, že nemá prostředky na nákup nových sazenic a na provedení pěstebních prací.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
Hosty Událostí, komentářů jsou Karel Tureček, poslanec ANO, člen zemědělského výboru. Dobrý večer.
Karel TUREČEK, člen zemědělského výboru, Poslanecká sněmovna /nestr. za ANO/
Dobrý večer.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
A Petr Bendl, poslanec ODS, taky člen zemědělského výboru. Dobrý večer.
Petr BENDL, člen zemědělského výboru, Poslanecká sněmovna /ODS/
Dobrý večer.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
Tak pánové, chtěli byste dnes vlastnit les? Pane Turečku.
Karel TUREČEK, člen zemědělského výboru, Poslanecká sněmovna /nestr. za ANO/
Tak já bych se jako vlastník lesa přímo jako necítil.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
A vy, pane Bendle?
Petr BENDL, člen zemědělského výboru, Poslanecká sněmovna /ODS/
Já mám asi 0,8 hektarů.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
Tak.
Petr BENDL, člen zemědělského výboru, Poslanecká sněmovna /ODS/
Trpícího, spíš borovic teda a.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
Tak si představte, že máte les, velký les a že v něm řádí kůrovec. Co byste dělali?
Petr BENDL, člen zemědělského výboru, Poslanecká sněmovna /ODS/
No, v okamžiku kdy v něm řádí kůrovec, tak už musíte podle zákona zasáhnout a když to neuděláte, dostanete pokutu stejnou, jako dostaly Lesy České republiky, který tedy dostaly velmi vysokou od České inspekce životního prostředí.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
Pane Turečku, majitelům lesů už docházejí peníze. Zvětšuje se to území, na kterém kůrovecřádí. Dá se to ještě zastavit, nebo už je pozdě?
Karel TUREČEK, člen zemědělského výboru, Poslanecká sněmovna /nestr. za ANO/
Tak já pevně věřím, že ty opatření, která vláda a nakonec i samotný zemědělský výbor už od roku 2017 přijímá, významně přispějí k budoucí nápravě a že v průběhu 10, 20 let zase se vrátíme do nějakýho standardní situace.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
Taky tomu věříte, pane Bendle, nebo už je čas na to, nechat to možná na přírodě a začít přemýšlet víc do budoucna?
Petr BENDL, člen zemědělského výboru, Poslanecká sněmovna /ODS/
Já myslím, dítě už bylo z vaničky vylito a že ta katastrofa, která nás postihla, tak je větších rozměrů, než jsme si kdy uměli představit a podle všech statistik se ukazuje, že takovouto kůrovcovou kalamitu jsme tady ještě neměli v minulosti. Dílem platíme za to, že se v dávné minulosti z pohledu, řeknu, stávající politické garnitury sázely ty monokultury, které jsou napadány. Jiná věc je, jestli nemohlo být v řadě lokalit zasaženo dříve, jestli nemělo být káceno dříve. Jestli jsme řadě věcí neměli předejít nebo respektive.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
Vy jste to taky řešil jako ministr zemědělství.
Petr BENDL, člen zemědělského výboru, Poslanecká sněmovna /ODS/
Samozřejmě byť ne v takovéto, řekněme, situaci, kdy my jsme se spíš hádali s ekologickými aktivisty, jestli nechat les svému, řeknu, působení a svému životu a nebo v něm hospodařit a zasahovat v něm účelně, což je jeden z velkých sporů vlastně dodnes. Debaty zejména.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
A k čemu se kloníte vy, pane Turečku? Je to tak, že byste byl pro, aby se ty poškozené části lesavykácely, nebo se kloníte spíš k názoru už to nechat na přírodě, ať si s tím nějak poradí a potom se přizpůsobit už tomu, že tedy žijeme v době, kdy asi jenom smrkové lesy nejsou východisko?
Karel TUREČEK, člen zemědělského výboru, Poslanecká sněmovna /nestr. za ANO/
Já si myslím, že tady kolega řekl to slovo dávné minulosti. Současné lesní porosty byly založeny, skutečně to bylo na přelomu jaksi už předminulého století za dob Rakouska-Uherska a já si myslím, že už i tehdy se člověk musel, jako významně přispět k zvládnutí tý celý situace, aby k té nápravě postupně docházelo, jo, po tehdejších zase událostech, který byly specifický pro 18. a 19. století. A já si myslím, že v této chvíli my nemůžeme nechat řešení pouze na přírodě. Jaksi stát, člověk, lesníci musejí významně zasáhnout a prakticky ten stav lesa, kterej prakticky požaduje významnou strukturální změnu, co se týče skladby toho porostu, tak musí to být napraveno i dílem člověka nejenom přírody.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
Letos a příští rok tedy vláda vyčlenila zhruba 2 a půl miliardy korun, ale dnes předseda Sdruženívlastníků obecných a soukromých lesů František Kučera v České televizi řekl, že jen letos by bylo potřeba 3 miliardy a 200 milionů. Ta čísla se úplně nepotkávají. Tak pomůžou ty 2 miliardy a navíc ještě to je v průběhu 2 let, pane Bendle?
Petr BENDL, člen zemědělského výboru, Poslanecká sněmovna /ODS/
No, určitě pomůžou. Kdyby bylo víc peněz, bylo by to samozřejmě lepší. Pan kolega býval náměstkem na ministerstvu zemědělství, když já jsem byl ministr a dobře si pamatuje, že v rozpočtu Lesů České republiky bylo tehdy volných asi 12 miliard korun, které se postupem předešlých let rozpustily, stát je projedl a dneska Lesy České republiky řeší, jak tu situaci finančně sanovat, protože to není levná záležitost a stát mohl mít finanční zdroje na to, aby pokryl i potřeby ostatních vlastníků lesa tak, aby samozřejmě to nešlo jenom do, do zisku, ale tak, aby se zachránilo, co se ještě zachránit dá.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
Tak pane Turečku, vy tady zastupujete vládní hnutí ANO. Vaše vládní hnutí třeba zařídilo důchodcovské slevy a studentské slevy na vlaky, to je nějakých 6 miliard. Nebylo by lepší je investovat do boje s kůrovcem?
Karel TUREČEK, člen zemědělského výboru, Poslanecká sněmovna /nestr. za ANO/
Ale vládní hnutí dnes jaksi schválilo materiál, který investuje do lesů, 2 a půl miliardy korun, takže i v tomto směru přispíváme.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
No, ale je řečeno taky, že to není úplně dost asi.
Karel TUREČEK, člen zemědělského výboru, Poslanecká sněmovna /nestr. za ANO/
A já bych chtěl. Ne, ne, ne. Já bych chtěl zdůraznit, že už v tomto roce to je kombinace finančních prostředků. Vláda uvolnila z rozpočtové rezervy 1,15 miliardy korun, z podpůrnýho garančního rolnickýho a lesnickýho fondu se daly další zdroje. Dále se udělá mimořádná alokace z PRV na investice samozřejmě v lesním hospodářství. Takže ono, když sečtete ten součet, jako těch akumulovaných finančních prostředků, tak jsme na nějakých 4 miliardách korun, takže já si myslím, že v tuhle tu chvíli to není málo.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
Je to dost podle vás. Tak aktuální čísla o tom, jak to vypadá s kůrovcovou kalamitou, teď představí Martin.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor
Ano. Česko se s kůrovcem potýká, myšleno v té nejnovější vlně, od roku 2015, kdy se objevil v okolí Vítkova na Bruntálsku a na Opavsku. V současnosti už ale ničí lesy téměř po celé zemi. Tahle ta mapa ukazuje místa, kde je situace nejkritičtější, tedy v těch červených oblastech. Kalamita se během loňského roku postupně rozšířila z Moravy a Slezska na Vysočinu a odtud potom až dál do jižních Čech. Celkem je v Česku víc než 2 a půl milionů hektarů lesů. Z toho bezmála polovina je smrkových. Kůrovec už napadl přes 500 tisíc hektarů porostů. Zhruba 40 % smrkových lesů tedy už uhynulo nebo v nejbližší době uhyne. Kůrovec výrazně ovlivňuje celkovou těžbu dřeva. Na tomhle tom grafu je to opět vidět. Od roku 2014 těžba kůrovcemnapadeného dřeva extrémně roste. V loni ho dělníci z lesů odvezli dvakrát víc než rok předtím.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
Tak ministr životního prostředí řekl, že letos bude v Česku minimálně 30 milionů metrů krychlových kůrovcového dřeva. Krizové odhady uvádějí až 50 milionů. Co s ním bude? Bude ho mít kdo zpracovat, nebo čekáte nějakou kalamitu, nějaký kolaps, protože toho dřeva bude tolik, že to nebude mít kdo zpracovat? Pane Bendle.
Petr BENDL, člen zemědělského výboru, Poslanecká sněmovna /ODS/
Zpracovatelské kapacity jsou samozřejmě omezené, díky tomu jde cena dřeva dolů a díky tomu tak, jak jsme se tady bavili na začátku, je složité hospodařit, zejména pro ty menší vlastníky lesů, kteří v podstatě, řeknu, těžbou dřeva, kterou, která je vynucená situací, nejsou schopni zaplatit náklady, které s tím mají spojené. Takže tohle, ta situace bude složitá. Jestli to zpracovatelské kapacity zvládnou, v tuhle chvíli asi nikdo neumí přesně odhadnout. Jo, to, to je, že se budou snažit, je evidentní, že vlastníci lesa budou muset kácet, je taky jasné. Co s tím dřevem bude. Jedno řešení vymyslela nedávno Poslanecká sněmovna a to, si myslím, že bylo, že bylo správné, že stromy, které už kůrovec opustil, už je zbytečné kácet, protože ten už se tam nevrátí. Teď je potřeba se věnovat těm stromům, které jsou napadené a ty je potřeba porazit a na ty, které holt stojí, jsou suché, na ty dojde v nejbližší budoucnosti tak, aby se uvolnily kapacity právě pro zpracování dřeva, které je nutné zpracovat.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
Pane Turečku, na jedné straně tedy majitelé dostávají kompenzaci od státu, ale mají daňoví poplatníci doplácet na to, že někdo třeba někdy v minulosti zaspal a neřešil kalamitu včas? Nebo že někdo nehospodaří ve svém lese tak, jak má a jenom vlastně, aby co nejvíc vydělal, tak sází monokultury smrkové, je to fér?
Karel TUREČEK, člen zemědělského výboru, Poslanecká sněmovna /nestr. za ANO/
Tak já už jsem to tady říkal, jako kdyby to byla záležitost 10, 20 let, tak si myslím, že by to fér nebylo, ale tohle to skutečně sahá 100 let jaksi dozadu. To rozhodnutí, zásadní rozhodnutí, že v České republice nebo na území České republiky, protože to bylo prostě rozhodnutí, které padlo v dobách konce Rakousko-uherský říše, že bude dominovat smrk, jako prostě. Jaksi prostě.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
Dobře, ale ta kalamita už je tu několik let, řešili jsme jí včas? Řešili jí politici včas?
Karel TUREČEK, člen zemědělského výboru, Poslanecká sněmovna /nestr. za ANO/
Politici, já myslím, že jí řešili jako. Já jsem byl v zemědělském výboru v minulém volebním období a zemědělský výbor od roku 2016 se touhle tou situací zabývá a směrem k ministerstvu zemědělství přijímá jaksi, jaksi usnesení, který doporučuje a jak řekl pan tady kolega Bendl, tak si myslím, že v tom je 100% shoda napříč politickými stranami a myslím si, že jsme i dokázali. Dokázali.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
A pan Bendl tak kývá hlavou, že asi úplně 100% shoda nebude.
Karel TUREČEK, člen zemědělského výboru, Poslanecká sněmovna /nestr. za ANO/
Dokázali, dokázali, jaksi i třeba tenhle ten program na pomoc vlastníkům, vlastníkům lesaprakticky významně zemědělský výbor k tomu přispěl.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
Pane Bendle, je ta shoda, nebo ne?
Petr BENDL, člen zemědělského výboru, Poslanecká sněmovna /ODS/
No, já bych připomněl rok 2016, kdy jsme se v Poslanecké sněmovně přeli o to, jak má vypadat zákon o ochraně přírody a krajiny. Ta debata se týkala bezzásahových zón, kterou, teď já řeknu, Občanská demokratická strana prohrála v hlasování, protože jste nás přehlasovali, že ten zákon má dopadnout tak, že ty bezzásahové zóny se zvětší, tím pádem jsme dali kůrovci šanci v některých lokalitách. Týká se to zejména Šumavy, i když to zas, abych byl úplně objektivní, tak to, co se děje na Moravě, je opravdu důsledkem klimatických změn a toho, že to sucho působí na, na ten les, jaký pozorujeme, že na něj bylo založeno už v minulosti, je taky jasný. Že se tím politici zabývali a zabývají je správně. Ne, vždycky se udělaly správná rozhodnutí, ale stát má na vlastníky, kteří se špatně chovají k lesu, dostatek legislativních nástrojů, aby je motivoval k tomu, aby pracovali s tím lesem. Viz.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
A je to, je to tak, když ministerstvo zemědělství a životního prostředí chce zvýhodňovat zemědělce, kteří pečují o svá pole tak, aby zadržovala vodu, nemělo by něco podobného platit i pro majitele lesů? Nějaká taková výhoda, která by jim byla poskytnuta v případě, že budou hospodařit dobře a budou lesy mít smíšené, nebudou tam jenom ty monokultury. Neměl by stát podporovat i tímhle způsobem tak, jako zemědělce i majitele lesů? Pane Turečku.
Karel TUREČEK, člen zemědělského výboru, Poslanecká sněmovna /nestr. za ANO/
Já chci zdůraznit, že tady byla podpora mimoprodukčních funkcí lesa. Bylo to v rámci zákona o lesích, který byl přijat v roce 1995 a ta podpora právě zadržování vody v krajině přes lesníhospodářství tady přímo byla v tom zákoně jako povinnost. Dokonce ty pravidla byly každoroční přílohou státního rozpočtu. Takže tady pravidelná alokace určitých finančních prostředků byla. To, že v určitém období bylo politickým rozhodnutím a to říkám, to spadá někdy do roku 2000, kdy se konstituovaly kraje, že stát se této podpory nepřímo vzdal a delimitoval tuto podporu na krajské, na kraje, tehdy zřízené, to je druhá věc.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
Měl by stát znovu podporovat?
Petr BENDL, člen zemědělského výboru, Poslanecká sněmovna /ODS/
No, tohle je správná připomínka. Já ještě když jsem byl hejtman, tak jsme pravidelně financovali nové zalesňování a pomáhali zejména soukromým vlastníkům, aby lesy rozšiřovali a zvelebovali je. Byly to nevázané prostředky, které stát krajům dal, aby s nimi tímto směrem hospodařily. Po nás přišlo spousta, řeknu, vedení krajů, kde, kde se tak nedělo a bylo by zajímavé podívat se do statistiky, jakým způsobem se kraje chovaly k lesům a k hospodaření na nich, řeknu, po roce 2010, jak to vlastně finančně vypadalo. Stát jim finanční prostředky dal a dával každej rok a to byly finanční prostředky, které byly určený privátním vlastníkům lesa, nebyly nijak ohromující, ale existovaly.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
Pánové, děkuju. My budeme v tématu pokračovat, protože polovinu všech lesů v Česku vlastní státní podnik Lesy České republiky a jeho ředitel je teď naším hostem. Josef Vojáček. Dobrý večer.
Josef VOJÁČEK, generální ředitel, Lesy ČR, /živě Hradec Králové/
Dobrý večer z Hradce Králové.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
Pane řediteli, představte si, že je tu s námi majitel malého lesa, který žádného kůrovce nemá, může nějakou preventivní akcí se ochránit proti tomu, aby mu brouk ten les sežral?
Josef VOJÁČEK, generální ředitel, Lesy ČR, /živě Hradec Králové/
Jediná prevence, která je možná, je, že si ten svůj malý les bude v horizontu dneska v této sezóně 2, 3 dnů neustále kontrolovat a hlídat, zda nedošlo k nalétnutí kůrovce. Žádná prevence, jestli máte na mysli chemickou cestou nebo nějakou jinou, tak žádná prevence neexistuje.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
A jak vidíte kůrovcovou kalamitu vy z pohledu největšího vlastníka lesa v České republice? Kolik, jakou část lesů už kůrovec sežral a jaká část nebo procento, jaká procentní část je bezprostředně ohrožena kůrovcem?
Josef VOJÁČEK, generální ředitel, Lesy ČR, /živě Hradec Králové/
Tak já jsem se mírně pousmál výrazu, kůrovec sežral. Je to, byť je to v praxi asi řečeno velmi, velmi pregnantně. Co se týče majetku, který je spravován Lesy České republiky, který tedy činí něco málo, o něco málo méně než 1 milion 200 tisíc hektarů, tak zastoupení smrku na tomto spravovaném majetku je cirka 50 % a obecně se dá říci, že polovina z těch 50 % je dnes kůrovcem ohrožená. Jedná se zejména o nižší polohy, ale postupně a na Moravě to vidíme, bojujeme s kůrovcem i v polohách vyšších.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
Dotační program se týká soukromých vlastníků lesů. Vy poprvé letos neodvádíte peníze do státního rozpočtu. Pokryje vám to ty škody, které kůrovec způsobuje?
Josef VOJÁČEK, generální ředitel, Lesy ČR, /živě Hradec Králové/
Určitě nepokryje, protože ztráty, které jsou způsobeny zejména tím, jak dneska bylo, už to dneska v průběhu celého dne na, ve vašem zpravodajství zmiňováno, jakým způsobem je v podstatě nefunkční trh s dřevní hmotou, ať už s kulatinou nebo s vlákninou, která vůbec je problém dneska odbýt, tak tyto ztráty jsou natolik veliké, že pro vlastníky lesů v podstatě je, částky, které by je měly sanovat, by se pohybovaly opravdu ve velmi vysokých sumách.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
Kůrovec se rozmnožuje geometrickou řadou, v teplém a suchém počasí je schopný se vlastně rozmnožit až 4krát v tom jednom období. Dá se s tímhle vůbec ještě nějak bojovat?
Josef VOJÁČEK, generální ředitel, Lesy ČR, /živě Hradec Králové/
Musíme s tím bojovat. Nesmíme na to rezignovat a musíme neustále se snažit vyhledávat stromy, které jsou nalétnuté, těžit je, asanovat a dostávat je ven z lesa. To je priorita, na kterou se dneska soustředíme.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
Vy jste Novinkám řekl a teď vás budu citovat. Není jen sucho, kalamita, kůrovec, deprese, ale s trochou nadsázky i nový les, na který bychom se měli všichni těšit. Tak já vás vezmu za slovo. Na nový les se těším, ale otázka je, dožiju se ho?
Josef VOJÁČEK, generální ředitel, Lesy ČR, /živě Hradec Králové/
Určitě. Určitě. Nový les je záležitost v podstatě několika málo let, kdy se kultury nebo paseky, které zalesníme, dostanou do takzvané fáze zajištění a v podstatě se na les můžete těšit v horizontu 10, 20 let. Budou to zcela nové lesy. Budou to jiné lesy, než známe, protože jediná šance, kterou máme dneska a kterou se, jak můžeme s kůrovcem do budoucna bojovat a reagovat na stávající klimatické změny, je vysazovat jiné lesy. Vysazovat lesy pestré. My se o toto, druhově i věkově pestré, ta dřevinná skladba musí být velmi pestrá, my se o toto velmi snažíme a chceme s tím také seznamovat veřejnost a chceme, aby i veřejnost měla možnost se podívat na to, že kalamita tak, jak jí dneska vidíme, není jenom ta hrůza a ty pohledy na uschlé porosty, ale je to taky šance.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
Je už někde teď v Česku obnovený porost po kůrovcové kalamitě, kde bychom se mohli podívat, jak ten les v budoucnosti bude vypadat?
Josef VOJÁČEK, generální ředitel, Lesy ČR, /živě Hradec Králové/
Určitě, kůrovcová kalamita jako taková v podstatě, v menší míře jsme jí řešili i v minulých desetiletích a například na majetku námi spravovaném, tak například severo nebo slez, v moravskoslezské správě, jako například Lesní správa Vítkov, tak zde je už vidět les nové generace a myslím si, že stojí za to se na takové to lesy podívat.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
Kůrovcové kalamity nejsou ale v našich podmínkách úplnou novinkou. Už na konci 18. století se o kůrovcových kalamitách psalo a tu nejrozsáhlejší z let 1868 až 70, o ní dokonce psal Karel Klostermann v románu Ze světa lesních samot. V čem jsou ty dnešní kalamity jiné, pokud jsou jiné než dřív, protože to vypadá, že jsme na prahu nějaké katastrofy, to dřív nebývalo takhle rozsáhlé?
Josef VOJÁČEK, generální ředitel, Lesy ČR, /živě Hradec Králové/
Ne, ne. Nejsou jiné, jen dřív, jenom se změnila struktura lesů a výměra lesů. V rámci, ono se o této věci málo hovoří, ale už to také dneska bylo zmiňováno panem děkanem v rámci předchozích, v rámci předchozího pořadu, v podstatě výměra lesů v rámci České republiky se v horizontu posledních 100 let více než zdvojnásobila a bylo to dané také tím a další nebo svoji roli také hraje to, že na té, na tom, na té zvýšené výměře lesů se ve velké, se ve velkém podílu podílel smrk a to i v nadmořských výškách a stanovištích, které pro něj nebyly vhodné. A to je potom a to, ten stav u dřeviny smrk, kterému dneska čelíme, je toho důsledkem. Já bych chtěl říci, že ty problémy, které dneska máme, se netýkají jenom smrku. Týkají se, v letošním roce je to obzvláště patrné, týkají se i borovic, které usychají a které mají zcela jiný kořenový systém než smrky, ale usychají také a týká se to i jiných dřevin, které mají své problémy, které mohou být ať už biotické, ať už abiotického, nebo biotického charakteru.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
Abychom nebyli pořád takovými pesimisty, je na tom všem i něco dobrého? Můžeme si z toho vzít nějaké poučení do budoucna, abychom se vyhnuli pro příště podobným katastrofám?
Josef VOJÁČEK, generální ředitel, Lesy ČR, /živě Hradec Králové/
Musíme a můžeme se snažit. Bohužel nikdo z nás nemá věšteckou kouli a my nevíme, zda-li to, co dneska při, ve velmi dobré víře, co dneska činíme, jestli v horizontu 30, 40 let následující generace ocení, protože věřím tomu, že i naši předci to, co činili, činili v dobré víře a činili tak v dojmu toho, že činí dobře. Takže my se musíme pokusit reagovat na stávající změny, které jsou. Musíme se svou, se svým nejlepším vědomím na tyto změny zkusit reagovat, nicméně jestli tato naše reakce bude správná, to ukážou až roky příští.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
A jste dost připravení na to osázet mrtvý porost? Máte dost sazenic, které jsou schopné nahradit ty mrtvé stromy?
Josef VOJÁČEK, generální ředitel, Lesy ČR, /živě Hradec Králové/
Reagujeme na to. V současné době, co se týče počtu sazenic, tak necítíme, necítíme nějaké závažné problémy, problémy jsou s jejich skladbou, s dřevinou skladbou, ale věřím tomu, že v horizontu roku se nám podaří i na toto, i na toto zareagovat. Koneckonců i ministerstvo zemědělství v rámci opatření obecné povahy na toto reaguje a domnívám se, že toto by neměl být zásadní problém.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
Kromě kůrovce ohrožuje stromy i housenka bekyně velkohlavé. Jak velký je to problém?
Josef VOJÁČEK, generální ředitel, Lesy ČR, /živě Hradec Králové/
Tak jestliže jsme už dneska několikrát provedli exkurz do minulosti, tak provedli jsme exkurz do poměrně nedávné minulosti, do první republiky, tak bekyně způsobila zde kalamitu, která by se dala srovnat, dejme tomu, s tou stávající v určité, v tom rozsahu, v jakém jí dneska, v jakém jí dneska známe, takže problém by to mohl být, problém by to mohl být velký. V současné době je to lokální problém některých moravských problémů, některých moravských, pardon, porostů. Ale pokud bychom se nebo protože se chceme vyvarovat problémům do budoucna, rádi bychom proti bekyni zasáhli tak, abychom situaci nepodcenili už v počátku.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
To byl generální ředitel Lesů České republiky Josef Vojáček. Díky za váš čas, hezký večer a na shledanou.
Josef VOJÁČEK, generální ředitel, Lesy ČR, /živě Hradec Králové/
Děkuji vám a na shledanou.
Polovině smrků v Česku hrozí, že je během tohoto roku zlikviduje kůrovec. Vláda dnes proto schválila nový dotační program, z něhož chce nestátním vlastníkům lesů kompenzovat nízké výkupní ceny dřeva, výdaje na výsadbu nových stromů. Letos a příští rok mají být k dispozici až 2 a půl miliardy korun.
Miroslav TOMAN, ministr zemědělství /ČSSD/
Je to vlastně pouze na obnovu lesa a na péči o ten les tak, abychom zabránili erozi, abychom zabránili vysychání krajiny a oteplování krajiny.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor
Všechny náklady na likvidaci škod po kůrovci dotace nepokryje. Ministerstvo počítá se zhruba třetinovou spoluúčastí majitelů lesů. První miliardu a půl by vlastníci mohli dostat už letos na podzim.
František KUČERA, předseda Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů ČR
Pro vlastníky lesů je to katastrofa. Zvlášť pro ty vlastníky, který maj malý výměry lesa. Pokud se mu podaří to dřevo prodat, tak stejně ten objem finančních prostředků je tak malý, že nemá prostředky na nákup nových sazenic a na provedení pěstebních prací.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
Hosty Událostí, komentářů jsou Karel Tureček, poslanec ANO, člen zemědělského výboru. Dobrý večer.
Karel TUREČEK, člen zemědělského výboru, Poslanecká sněmovna /nestr. za ANO/
Dobrý večer.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
A Petr Bendl, poslanec ODS, taky člen zemědělského výboru. Dobrý večer.
Petr BENDL, člen zemědělského výboru, Poslanecká sněmovna /ODS/
Dobrý večer.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
Tak pánové, chtěli byste dnes vlastnit les? Pane Turečku.
Karel TUREČEK, člen zemědělského výboru, Poslanecká sněmovna /nestr. za ANO/
Tak já bych se jako vlastník lesa přímo jako necítil.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
A vy, pane Bendle?
Petr BENDL, člen zemědělského výboru, Poslanecká sněmovna /ODS/
Já mám asi 0,8 hektarů.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
Tak.
Petr BENDL, člen zemědělského výboru, Poslanecká sněmovna /ODS/
Trpícího, spíš borovic teda a.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
Tak si představte, že máte les, velký les a že v něm řádí kůrovec. Co byste dělali?
Petr BENDL, člen zemědělského výboru, Poslanecká sněmovna /ODS/
No, v okamžiku kdy v něm řádí kůrovec, tak už musíte podle zákona zasáhnout a když to neuděláte, dostanete pokutu stejnou, jako dostaly Lesy České republiky, který tedy dostaly velmi vysokou od České inspekce životního prostředí.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
Pane Turečku, majitelům lesů už docházejí peníze. Zvětšuje se to území, na kterém kůrovecřádí. Dá se to ještě zastavit, nebo už je pozdě?
Karel TUREČEK, člen zemědělského výboru, Poslanecká sněmovna /nestr. za ANO/
Tak já pevně věřím, že ty opatření, která vláda a nakonec i samotný zemědělský výbor už od roku 2017 přijímá, významně přispějí k budoucí nápravě a že v průběhu 10, 20 let zase se vrátíme do nějakýho standardní situace.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
Taky tomu věříte, pane Bendle, nebo už je čas na to, nechat to možná na přírodě a začít přemýšlet víc do budoucna?
Petr BENDL, člen zemědělského výboru, Poslanecká sněmovna /ODS/
Já myslím, dítě už bylo z vaničky vylito a že ta katastrofa, která nás postihla, tak je větších rozměrů, než jsme si kdy uměli představit a podle všech statistik se ukazuje, že takovouto kůrovcovou kalamitu jsme tady ještě neměli v minulosti. Dílem platíme za to, že se v dávné minulosti z pohledu, řeknu, stávající politické garnitury sázely ty monokultury, které jsou napadány. Jiná věc je, jestli nemohlo být v řadě lokalit zasaženo dříve, jestli nemělo být káceno dříve. Jestli jsme řadě věcí neměli předejít nebo respektive.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
Vy jste to taky řešil jako ministr zemědělství.
Petr BENDL, člen zemědělského výboru, Poslanecká sněmovna /ODS/
Samozřejmě byť ne v takovéto, řekněme, situaci, kdy my jsme se spíš hádali s ekologickými aktivisty, jestli nechat les svému, řeknu, působení a svému životu a nebo v něm hospodařit a zasahovat v něm účelně, což je jeden z velkých sporů vlastně dodnes. Debaty zejména.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
A k čemu se kloníte vy, pane Turečku? Je to tak, že byste byl pro, aby se ty poškozené části lesavykácely, nebo se kloníte spíš k názoru už to nechat na přírodě, ať si s tím nějak poradí a potom se přizpůsobit už tomu, že tedy žijeme v době, kdy asi jenom smrkové lesy nejsou východisko?
Karel TUREČEK, člen zemědělského výboru, Poslanecká sněmovna /nestr. za ANO/
Já si myslím, že tady kolega řekl to slovo dávné minulosti. Současné lesní porosty byly založeny, skutečně to bylo na přelomu jaksi už předminulého století za dob Rakouska-Uherska a já si myslím, že už i tehdy se člověk musel, jako významně přispět k zvládnutí tý celý situace, aby k té nápravě postupně docházelo, jo, po tehdejších zase událostech, který byly specifický pro 18. a 19. století. A já si myslím, že v této chvíli my nemůžeme nechat řešení pouze na přírodě. Jaksi stát, člověk, lesníci musejí významně zasáhnout a prakticky ten stav lesa, kterej prakticky požaduje významnou strukturální změnu, co se týče skladby toho porostu, tak musí to být napraveno i dílem člověka nejenom přírody.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
Letos a příští rok tedy vláda vyčlenila zhruba 2 a půl miliardy korun, ale dnes předseda Sdruženívlastníků obecných a soukromých lesů František Kučera v České televizi řekl, že jen letos by bylo potřeba 3 miliardy a 200 milionů. Ta čísla se úplně nepotkávají. Tak pomůžou ty 2 miliardy a navíc ještě to je v průběhu 2 let, pane Bendle?
Petr BENDL, člen zemědělského výboru, Poslanecká sněmovna /ODS/
No, určitě pomůžou. Kdyby bylo víc peněz, bylo by to samozřejmě lepší. Pan kolega býval náměstkem na ministerstvu zemědělství, když já jsem byl ministr a dobře si pamatuje, že v rozpočtu Lesů České republiky bylo tehdy volných asi 12 miliard korun, které se postupem předešlých let rozpustily, stát je projedl a dneska Lesy České republiky řeší, jak tu situaci finančně sanovat, protože to není levná záležitost a stát mohl mít finanční zdroje na to, aby pokryl i potřeby ostatních vlastníků lesa tak, aby samozřejmě to nešlo jenom do, do zisku, ale tak, aby se zachránilo, co se ještě zachránit dá.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
Tak pane Turečku, vy tady zastupujete vládní hnutí ANO. Vaše vládní hnutí třeba zařídilo důchodcovské slevy a studentské slevy na vlaky, to je nějakých 6 miliard. Nebylo by lepší je investovat do boje s kůrovcem?
Karel TUREČEK, člen zemědělského výboru, Poslanecká sněmovna /nestr. za ANO/
Ale vládní hnutí dnes jaksi schválilo materiál, který investuje do lesů, 2 a půl miliardy korun, takže i v tomto směru přispíváme.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
No, ale je řečeno taky, že to není úplně dost asi.
Karel TUREČEK, člen zemědělského výboru, Poslanecká sněmovna /nestr. za ANO/
A já bych chtěl. Ne, ne, ne. Já bych chtěl zdůraznit, že už v tomto roce to je kombinace finančních prostředků. Vláda uvolnila z rozpočtové rezervy 1,15 miliardy korun, z podpůrnýho garančního rolnickýho a lesnickýho fondu se daly další zdroje. Dále se udělá mimořádná alokace z PRV na investice samozřejmě v lesním hospodářství. Takže ono, když sečtete ten součet, jako těch akumulovaných finančních prostředků, tak jsme na nějakých 4 miliardách korun, takže já si myslím, že v tuhle tu chvíli to není málo.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
Je to dost podle vás. Tak aktuální čísla o tom, jak to vypadá s kůrovcovou kalamitou, teď představí Martin.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor
Ano. Česko se s kůrovcem potýká, myšleno v té nejnovější vlně, od roku 2015, kdy se objevil v okolí Vítkova na Bruntálsku a na Opavsku. V současnosti už ale ničí lesy téměř po celé zemi. Tahle ta mapa ukazuje místa, kde je situace nejkritičtější, tedy v těch červených oblastech. Kalamita se během loňského roku postupně rozšířila z Moravy a Slezska na Vysočinu a odtud potom až dál do jižních Čech. Celkem je v Česku víc než 2 a půl milionů hektarů lesů. Z toho bezmála polovina je smrkových. Kůrovec už napadl přes 500 tisíc hektarů porostů. Zhruba 40 % smrkových lesů tedy už uhynulo nebo v nejbližší době uhyne. Kůrovec výrazně ovlivňuje celkovou těžbu dřeva. Na tomhle tom grafu je to opět vidět. Od roku 2014 těžba kůrovcemnapadeného dřeva extrémně roste. V loni ho dělníci z lesů odvezli dvakrát víc než rok předtím.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
Tak ministr životního prostředí řekl, že letos bude v Česku minimálně 30 milionů metrů krychlových kůrovcového dřeva. Krizové odhady uvádějí až 50 milionů. Co s ním bude? Bude ho mít kdo zpracovat, nebo čekáte nějakou kalamitu, nějaký kolaps, protože toho dřeva bude tolik, že to nebude mít kdo zpracovat? Pane Bendle.
Petr BENDL, člen zemědělského výboru, Poslanecká sněmovna /ODS/
Zpracovatelské kapacity jsou samozřejmě omezené, díky tomu jde cena dřeva dolů a díky tomu tak, jak jsme se tady bavili na začátku, je složité hospodařit, zejména pro ty menší vlastníky lesů, kteří v podstatě, řeknu, těžbou dřeva, kterou, která je vynucená situací, nejsou schopni zaplatit náklady, které s tím mají spojené. Takže tohle, ta situace bude složitá. Jestli to zpracovatelské kapacity zvládnou, v tuhle chvíli asi nikdo neumí přesně odhadnout. Jo, to, to je, že se budou snažit, je evidentní, že vlastníci lesa budou muset kácet, je taky jasné. Co s tím dřevem bude. Jedno řešení vymyslela nedávno Poslanecká sněmovna a to, si myslím, že bylo, že bylo správné, že stromy, které už kůrovec opustil, už je zbytečné kácet, protože ten už se tam nevrátí. Teď je potřeba se věnovat těm stromům, které jsou napadené a ty je potřeba porazit a na ty, které holt stojí, jsou suché, na ty dojde v nejbližší budoucnosti tak, aby se uvolnily kapacity právě pro zpracování dřeva, které je nutné zpracovat.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
Pane Turečku, na jedné straně tedy majitelé dostávají kompenzaci od státu, ale mají daňoví poplatníci doplácet na to, že někdo třeba někdy v minulosti zaspal a neřešil kalamitu včas? Nebo že někdo nehospodaří ve svém lese tak, jak má a jenom vlastně, aby co nejvíc vydělal, tak sází monokultury smrkové, je to fér?
Karel TUREČEK, člen zemědělského výboru, Poslanecká sněmovna /nestr. za ANO/
Tak já už jsem to tady říkal, jako kdyby to byla záležitost 10, 20 let, tak si myslím, že by to fér nebylo, ale tohle to skutečně sahá 100 let jaksi dozadu. To rozhodnutí, zásadní rozhodnutí, že v České republice nebo na území České republiky, protože to bylo prostě rozhodnutí, které padlo v dobách konce Rakousko-uherský říše, že bude dominovat smrk, jako prostě. Jaksi prostě.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
Dobře, ale ta kalamita už je tu několik let, řešili jsme jí včas? Řešili jí politici včas?
Karel TUREČEK, člen zemědělského výboru, Poslanecká sněmovna /nestr. za ANO/
Politici, já myslím, že jí řešili jako. Já jsem byl v zemědělském výboru v minulém volebním období a zemědělský výbor od roku 2016 se touhle tou situací zabývá a směrem k ministerstvu zemědělství přijímá jaksi, jaksi usnesení, který doporučuje a jak řekl pan tady kolega Bendl, tak si myslím, že v tom je 100% shoda napříč politickými stranami a myslím si, že jsme i dokázali. Dokázali.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
A pan Bendl tak kývá hlavou, že asi úplně 100% shoda nebude.
Karel TUREČEK, člen zemědělského výboru, Poslanecká sněmovna /nestr. za ANO/
Dokázali, dokázali, jaksi i třeba tenhle ten program na pomoc vlastníkům, vlastníkům lesaprakticky významně zemědělský výbor k tomu přispěl.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
Pane Bendle, je ta shoda, nebo ne?
Petr BENDL, člen zemědělského výboru, Poslanecká sněmovna /ODS/
No, já bych připomněl rok 2016, kdy jsme se v Poslanecké sněmovně přeli o to, jak má vypadat zákon o ochraně přírody a krajiny. Ta debata se týkala bezzásahových zón, kterou, teď já řeknu, Občanská demokratická strana prohrála v hlasování, protože jste nás přehlasovali, že ten zákon má dopadnout tak, že ty bezzásahové zóny se zvětší, tím pádem jsme dali kůrovci šanci v některých lokalitách. Týká se to zejména Šumavy, i když to zas, abych byl úplně objektivní, tak to, co se děje na Moravě, je opravdu důsledkem klimatických změn a toho, že to sucho působí na, na ten les, jaký pozorujeme, že na něj bylo založeno už v minulosti, je taky jasný. Že se tím politici zabývali a zabývají je správně. Ne, vždycky se udělaly správná rozhodnutí, ale stát má na vlastníky, kteří se špatně chovají k lesu, dostatek legislativních nástrojů, aby je motivoval k tomu, aby pracovali s tím lesem. Viz.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
A je to, je to tak, když ministerstvo zemědělství a životního prostředí chce zvýhodňovat zemědělce, kteří pečují o svá pole tak, aby zadržovala vodu, nemělo by něco podobného platit i pro majitele lesů? Nějaká taková výhoda, která by jim byla poskytnuta v případě, že budou hospodařit dobře a budou lesy mít smíšené, nebudou tam jenom ty monokultury. Neměl by stát podporovat i tímhle způsobem tak, jako zemědělce i majitele lesů? Pane Turečku.
Karel TUREČEK, člen zemědělského výboru, Poslanecká sněmovna /nestr. za ANO/
Já chci zdůraznit, že tady byla podpora mimoprodukčních funkcí lesa. Bylo to v rámci zákona o lesích, který byl přijat v roce 1995 a ta podpora právě zadržování vody v krajině přes lesníhospodářství tady přímo byla v tom zákoně jako povinnost. Dokonce ty pravidla byly každoroční přílohou státního rozpočtu. Takže tady pravidelná alokace určitých finančních prostředků byla. To, že v určitém období bylo politickým rozhodnutím a to říkám, to spadá někdy do roku 2000, kdy se konstituovaly kraje, že stát se této podpory nepřímo vzdal a delimitoval tuto podporu na krajské, na kraje, tehdy zřízené, to je druhá věc.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
Měl by stát znovu podporovat?
Petr BENDL, člen zemědělského výboru, Poslanecká sněmovna /ODS/
No, tohle je správná připomínka. Já ještě když jsem byl hejtman, tak jsme pravidelně financovali nové zalesňování a pomáhali zejména soukromým vlastníkům, aby lesy rozšiřovali a zvelebovali je. Byly to nevázané prostředky, které stát krajům dal, aby s nimi tímto směrem hospodařily. Po nás přišlo spousta, řeknu, vedení krajů, kde, kde se tak nedělo a bylo by zajímavé podívat se do statistiky, jakým způsobem se kraje chovaly k lesům a k hospodaření na nich, řeknu, po roce 2010, jak to vlastně finančně vypadalo. Stát jim finanční prostředky dal a dával každej rok a to byly finanční prostředky, které byly určený privátním vlastníkům lesa, nebyly nijak ohromující, ale existovaly.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
Pánové, děkuju. My budeme v tématu pokračovat, protože polovinu všech lesů v Česku vlastní státní podnik Lesy České republiky a jeho ředitel je teď naším hostem. Josef Vojáček. Dobrý večer.
Josef VOJÁČEK, generální ředitel, Lesy ČR, /živě Hradec Králové/
Dobrý večer z Hradce Králové.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
Pane řediteli, představte si, že je tu s námi majitel malého lesa, který žádného kůrovce nemá, může nějakou preventivní akcí se ochránit proti tomu, aby mu brouk ten les sežral?
Josef VOJÁČEK, generální ředitel, Lesy ČR, /živě Hradec Králové/
Jediná prevence, která je možná, je, že si ten svůj malý les bude v horizontu dneska v této sezóně 2, 3 dnů neustále kontrolovat a hlídat, zda nedošlo k nalétnutí kůrovce. Žádná prevence, jestli máte na mysli chemickou cestou nebo nějakou jinou, tak žádná prevence neexistuje.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
A jak vidíte kůrovcovou kalamitu vy z pohledu největšího vlastníka lesa v České republice? Kolik, jakou část lesů už kůrovec sežral a jaká část nebo procento, jaká procentní část je bezprostředně ohrožena kůrovcem?
Josef VOJÁČEK, generální ředitel, Lesy ČR, /živě Hradec Králové/
Tak já jsem se mírně pousmál výrazu, kůrovec sežral. Je to, byť je to v praxi asi řečeno velmi, velmi pregnantně. Co se týče majetku, který je spravován Lesy České republiky, který tedy činí něco málo, o něco málo méně než 1 milion 200 tisíc hektarů, tak zastoupení smrku na tomto spravovaném majetku je cirka 50 % a obecně se dá říci, že polovina z těch 50 % je dnes kůrovcem ohrožená. Jedná se zejména o nižší polohy, ale postupně a na Moravě to vidíme, bojujeme s kůrovcem i v polohách vyšších.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
Dotační program se týká soukromých vlastníků lesů. Vy poprvé letos neodvádíte peníze do státního rozpočtu. Pokryje vám to ty škody, které kůrovec způsobuje?
Josef VOJÁČEK, generální ředitel, Lesy ČR, /živě Hradec Králové/
Určitě nepokryje, protože ztráty, které jsou způsobeny zejména tím, jak dneska bylo, už to dneska v průběhu celého dne na, ve vašem zpravodajství zmiňováno, jakým způsobem je v podstatě nefunkční trh s dřevní hmotou, ať už s kulatinou nebo s vlákninou, která vůbec je problém dneska odbýt, tak tyto ztráty jsou natolik veliké, že pro vlastníky lesů v podstatě je, částky, které by je měly sanovat, by se pohybovaly opravdu ve velmi vysokých sumách.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
Kůrovec se rozmnožuje geometrickou řadou, v teplém a suchém počasí je schopný se vlastně rozmnožit až 4krát v tom jednom období. Dá se s tímhle vůbec ještě nějak bojovat?
Josef VOJÁČEK, generální ředitel, Lesy ČR, /živě Hradec Králové/
Musíme s tím bojovat. Nesmíme na to rezignovat a musíme neustále se snažit vyhledávat stromy, které jsou nalétnuté, těžit je, asanovat a dostávat je ven z lesa. To je priorita, na kterou se dneska soustředíme.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
Vy jste Novinkám řekl a teď vás budu citovat. Není jen sucho, kalamita, kůrovec, deprese, ale s trochou nadsázky i nový les, na který bychom se měli všichni těšit. Tak já vás vezmu za slovo. Na nový les se těším, ale otázka je, dožiju se ho?
Josef VOJÁČEK, generální ředitel, Lesy ČR, /živě Hradec Králové/
Určitě. Určitě. Nový les je záležitost v podstatě několika málo let, kdy se kultury nebo paseky, které zalesníme, dostanou do takzvané fáze zajištění a v podstatě se na les můžete těšit v horizontu 10, 20 let. Budou to zcela nové lesy. Budou to jiné lesy, než známe, protože jediná šance, kterou máme dneska a kterou se, jak můžeme s kůrovcem do budoucna bojovat a reagovat na stávající klimatické změny, je vysazovat jiné lesy. Vysazovat lesy pestré. My se o toto, druhově i věkově pestré, ta dřevinná skladba musí být velmi pestrá, my se o toto velmi snažíme a chceme s tím také seznamovat veřejnost a chceme, aby i veřejnost měla možnost se podívat na to, že kalamita tak, jak jí dneska vidíme, není jenom ta hrůza a ty pohledy na uschlé porosty, ale je to taky šance.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
Je už někde teď v Česku obnovený porost po kůrovcové kalamitě, kde bychom se mohli podívat, jak ten les v budoucnosti bude vypadat?
Josef VOJÁČEK, generální ředitel, Lesy ČR, /živě Hradec Králové/
Určitě, kůrovcová kalamita jako taková v podstatě, v menší míře jsme jí řešili i v minulých desetiletích a například na majetku námi spravovaném, tak například severo nebo slez, v moravskoslezské správě, jako například Lesní správa Vítkov, tak zde je už vidět les nové generace a myslím si, že stojí za to se na takové to lesy podívat.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
Kůrovcové kalamity nejsou ale v našich podmínkách úplnou novinkou. Už na konci 18. století se o kůrovcových kalamitách psalo a tu nejrozsáhlejší z let 1868 až 70, o ní dokonce psal Karel Klostermann v románu Ze světa lesních samot. V čem jsou ty dnešní kalamity jiné, pokud jsou jiné než dřív, protože to vypadá, že jsme na prahu nějaké katastrofy, to dřív nebývalo takhle rozsáhlé?
Josef VOJÁČEK, generální ředitel, Lesy ČR, /živě Hradec Králové/
Ne, ne. Nejsou jiné, jen dřív, jenom se změnila struktura lesů a výměra lesů. V rámci, ono se o této věci málo hovoří, ale už to také dneska bylo zmiňováno panem děkanem v rámci předchozích, v rámci předchozího pořadu, v podstatě výměra lesů v rámci České republiky se v horizontu posledních 100 let více než zdvojnásobila a bylo to dané také tím a další nebo svoji roli také hraje to, že na té, na tom, na té zvýšené výměře lesů se ve velké, se ve velkém podílu podílel smrk a to i v nadmořských výškách a stanovištích, které pro něj nebyly vhodné. A to je potom a to, ten stav u dřeviny smrk, kterému dneska čelíme, je toho důsledkem. Já bych chtěl říci, že ty problémy, které dneska máme, se netýkají jenom smrku. Týkají se, v letošním roce je to obzvláště patrné, týkají se i borovic, které usychají a které mají zcela jiný kořenový systém než smrky, ale usychají také a týká se to i jiných dřevin, které mají své problémy, které mohou být ať už biotické, ať už abiotického, nebo biotického charakteru.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
Abychom nebyli pořád takovými pesimisty, je na tom všem i něco dobrého? Můžeme si z toho vzít nějaké poučení do budoucna, abychom se vyhnuli pro příště podobným katastrofám?
Josef VOJÁČEK, generální ředitel, Lesy ČR, /živě Hradec Králové/
Musíme a můžeme se snažit. Bohužel nikdo z nás nemá věšteckou kouli a my nevíme, zda-li to, co dneska při, ve velmi dobré víře, co dneska činíme, jestli v horizontu 30, 40 let následující generace ocení, protože věřím tomu, že i naši předci to, co činili, činili v dobré víře a činili tak v dojmu toho, že činí dobře. Takže my se musíme pokusit reagovat na stávající změny, které jsou. Musíme se svou, se svým nejlepším vědomím na tyto změny zkusit reagovat, nicméně jestli tato naše reakce bude správná, to ukážou až roky příští.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
A jste dost připravení na to osázet mrtvý porost? Máte dost sazenic, které jsou schopné nahradit ty mrtvé stromy?
Josef VOJÁČEK, generální ředitel, Lesy ČR, /živě Hradec Králové/
Reagujeme na to. V současné době, co se týče počtu sazenic, tak necítíme, necítíme nějaké závažné problémy, problémy jsou s jejich skladbou, s dřevinou skladbou, ale věřím tomu, že v horizontu roku se nám podaří i na toto, i na toto zareagovat. Koneckonců i ministerstvo zemědělství v rámci opatření obecné povahy na toto reaguje a domnívám se, že toto by neměl být zásadní problém.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
Kromě kůrovce ohrožuje stromy i housenka bekyně velkohlavé. Jak velký je to problém?
Josef VOJÁČEK, generální ředitel, Lesy ČR, /živě Hradec Králové/
Tak jestliže jsme už dneska několikrát provedli exkurz do minulosti, tak provedli jsme exkurz do poměrně nedávné minulosti, do první republiky, tak bekyně způsobila zde kalamitu, která by se dala srovnat, dejme tomu, s tou stávající v určité, v tom rozsahu, v jakém jí dneska, v jakém jí dneska známe, takže problém by to mohl být, problém by to mohl být velký. V současné době je to lokální problém některých moravských problémů, některých moravských, pardon, porostů. Ale pokud bychom se nebo protože se chceme vyvarovat problémům do budoucna, rádi bychom proti bekyni zasáhli tak, abychom situaci nepodcenili už v počátku.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
To byl generální ředitel Lesů České republiky Josef Vojáček. Díky za váš čas, hezký večer a na shledanou.
Josef VOJÁČEK, generální ředitel, Lesy ČR, /živě Hradec Králové/
Děkuji vám a na shledanou.
